The Poughkeepsie Tapes

Realistické a depresivní, to se mi líbí. Ačkoli jsem se obával, že se nebudu moc dobře bavit u hororu točeného ryze dokumentárním stylem, bavil jsem se přiměřeně dobře a v pár okamžicích mi běhal i mráz po zádech. Když si člověk představí, kolik takových maniaků může chodit po zemi a nikdo o nich neví. Zaručeně to není ztráta času, pro fandy hororů zajímavý kousek. V každém případě začíná být subžánr found footage docela okoukaný. Lidé už by pomalu mohli přijít s nějakými inovacemi, další takový film už bych asi tak vřele nepřijal. (07.10.2011)

Tento rádoby dokument, který se bere až příliš vážně, mě opravdu nechytil. Vlastně jediné, co mě na něm docela bavilo, je ten fakt, že se tvůrci snažili o co největší autenticitu. Jinak hlavní vrah není nikterak výrazný ani originální a tak je to vlastně s celým filmem. FF mám rád, ale očividně musím hledat jinde. Slabé 2* (08.10.2012)

Přestože se mě to zpočátku kdovíjak nepozdávalo, musím přiznat že atmosféru beznaděje film dokázal prodat naprosto přesvědčivě, podobně jako kdysi Blair Witch Project. Skutečně bych neměl problém postavy označit za skutečné. Ze scény kdy si žena nasedne do policejního auta a kamera sleduje její přicházející postupnou beznaděj, která se mění v hrůzu, když zjistím ke komu že si to přisedla, mě bude mrazit pěkně dlouho. 70% (16.07.2018)

TPT sa zaoberá štúdiom kaziet, nájdených v dome vraha, za účelom vyprofilovania jeho osoby. Zo stoviek kaziet nám je odprezentovaných možno desať záberov. Film má svoje „svetlé“ miesta, no zväčša pozostáva z analýz vraha typologicky obsadených komentátorov. Tak ako to pri takýchto dokumentoch už býva, je to komentátormi zveličené slovami „to čo teraz uvidíte zmení váš život“, ale nič také sa nekoná, pretože to prebije veta typu „je to také strašné, že to nemôže byť zverejnené“ a tak hotová z tohto filmu môže byť ledaže tak nejaká dôchodkyňa v Amerike ktorá netuší „o čo ide“ a zbytočne ju nebudú trápiť otázky typu nevšímavosti budúcich obetí o nejakú kameru (ako príklad uvediem návštevu domu kde sa dvojica pred vrahovou kamerou, len tak narýchlo položenou niekde na nočnom stole, kľudne miluje, zatiaľ čo on sa schováva v šatníku). TPT tak ostáva niekde na pol ceste, nezapadne svojou zvolenou formou, lenže na ukázanie niečoho drsnejšieho proste tvorcovia nemali odvahu a dokonca i také kopanie do obete ostalo mimo záber. Nie že by som bol zaťažený na sledovanie mučenia, najlepší videozáber je jeden z prvých s únosom malého dievčatka, ale vzhľadom na prezentačné video kde sa vrah zakráda štýlovo k obeti som očakával viac takýchto pôsobivých nápadov. (11.03.2009)

Nadpřirozeno nebrat, realismus frčí. Touha zhnusit diváka, vyděsit ho a snad i varovat před choromyslností magorů kolem nás se některým tvůrcům vymyká z rukou. Zatímco jedni raději utíkají do odlehčenějších vod a natáčejí slashery s notnou dávkou nadhledu, druzí se nás ve svých filmech snaží přesvědčit, že tohle nebezpečí tam venku opravdu číhá. Pásky z Poughkeepsie padají na hubu se svou pseudodokumentární formou. Ta je chvályhodná a docela věrohodná v momentech, kdy se snaží analyzovat zabijáka a jeho práci, nicméně v kontextu se svým obsahem (hnus a zase jen hnus) selhává právě díky vědomí, že jde o dokument pouze fiktivní. Jako film sám o sobě jsou totiž Pásky dosti bezzubé, nepřekvapující a pramálo poutavé, selhávají i ve své žánrové disciplíně "horor", protože jako s takovými s nimi nikdo pořádně nepracoval. Vyjímkou je husí kůži vyvolávající pavoučí zjev v závěru filmu, nicméně ten celý film nezachrání. Napětí nula nula nic, zabiják zůstává špatně identifikovatelnou loutkou zla nejen pro policii, ale i pro diváka a náznaky vlastní mytologie přijdou až v závěru (osudy Otrokyně). Jedna z postav ve filmu mluví o nutnosti mít schopnost oddělovat práci od skutečného života a nemyslet na zabité děvčátko v momentě, kdy si vlastní dcerka hraje na dvorku. Platí to spíše pro tento film. Člověk by snadno při jeho sledování mohl dospět k názoru, že po světě běhají jen psychopatičtí pošuci, kteří vám chtějí vykuchat děcka a sežrat psa. Nicméně až si bude holka hrát před barákem, občas na ní mrkněte. Bude to smysluplnější zábava, než koukat na tohle dílo. (21.03.2011)