Metal & metalisté

Heavy, thrash, black, death.. Pro mě prostě nekonečná studnice naprosto nespoutané energie!!! Je to jako se vším, pokud tomu někdo nehoví... ´´Pokud necítíš přicházející vlny energie, z které se ti ježí vlasy na krku, tak ho nikdy nepochopíš.´´ Já prostě tyhle dokumenty miluju! Samozřejmě se zde najdou i naprosto úsměvné rozhovory či názory některých lidí, ale to není podstatné. Rozhovory s Alicem Cooperem, Brucem Dickinsonem, Tommy Iomim, Kerry Kingem, Tomem Arayou a bohužel nedávno zesnulým Ronniem Jamesem Diem (R.I.P.) jsou pro mě skvostem! (10.11.2010)

Svoji hodnotu má dokument hlavně v tom, že ukazuje, jak metalisti chtějí být viděni (nebezpeční - tajemní - rebelové - outsideři) a jak moc stojí o to, aby všechno, co dělají a jak se stylizují, dávalo dohromady smysl. Že to ve skutečnosti smysl nedává a že to není podloženo pevnými argumenty, asi pro kriticky smýšlejícího diváka nebude žádné překvapení. (Dva příklady: Jakýsi směšný soudní spor s pí. Goreovou má zastupovat souboj metalu s morálkou? Spoustu metalistů má rádo Sabbathy, frontman Sabbathů má rád blues a tak metal vychází z bluesu?) Ale jak už jsem psal, tady jde čistě o to, aby se metalisti utvrdili ve svém boji "proti všem" a v heslovitých životních pravdách. O nic víc. Když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně docela zábavná sociologická studie. (23.01.2014)

Kdybych se měl v kontextu tohoto dokumentu nějak označit, použil bych formulaci: Býval jsem metalista, dnes již jen poslouchám metal. A poslouchám ho jako jeden z mnoha stylů, které se mi líbí. Dokument vcelku fajn, jen vlastně ukazuje, že metal je (hudební) komunita jako takřka každá jiná - má své kořeny, má své důvody, má svůj styl, lidi se k ní přidávají z určitých pohnutek, preferencí a zálib. Jenže tohle všechno se od ostatních hudebních stylů neliší. Prakticky úplně stejným stylem, i s mnoha stejnými argumenty, by šel podobný dokument natočit třeba o rapu, ska, gothic rocku, EBM. Chápete? není to vůbec znak nějaké špatnosti, metal lidem dává to, co chtějí a já to částečně sdílím a naprosto tomu rozumím. Jen ho to nečiní ničím výjimečným než ostatní hudební styly a komunity, ani lepším ani horším. 3.5* (25.11.2019)

Bud to cítiš alebo nie. Tak vystihujúce. Headbanger's Journey sa občasne zasekáva. Miestami dokonca vyznieva až nudne. Nie je dokonalý, no rozhodne zaujímavý. Stručné a jasné odpovede na nezodpovedané otázky. Takovej Frequently asked questions (FAQ) of metal. Pre fanúšikov povinnosť, pre nezainteresovaných ..sprievodca metalovej kultúry od a-z. (12.05.2010)

Boli časy keď 70% môjho šatníka zívala čiernotou, no odvtedy som obliekanie postupne podriaďoval viac praktickým ako estetickým pravidlám, predsa len je v tom v lete kurevsky horúco. Hudobne som taktiež mierne vymekol, ale hlavne sa viac otvoril rôzným žánrom, často aj takým, nad ktorými by som na strednej len krútil hlavou. Stále si ale rád pustím staré dobré metalové pecky a s radosťou si zaheadbengujem ako za mladi. Vrelo túto činnosť odporúčam každému, okrem iného je to aj skvelý workout na krk a chrbát. Neraz sa mi stalo, že som sa po prepařenej noci zobudil so svalovicou jak Ostrava a to som ani nemusel byť na metalovom koncerte, stačilo zopár skotačivých headbangov vo víre tanca a bolo to. Nechcem si ani predstaviť ake krčiská musia mať borci ktorý si to dávajú na koncerte tak tri krát do týždňa. Stačí sa pozrieť na frontmana Cannibal Corpse a hneď máte predstavu. Ale späť k filmu. Okrem silnej nostalgickej vložky ponúka aj veľké množstvo informácií, podaných tiež ústami takých velikánov ako Tommi Iommi, Bruce Dickinson, Lemmy Kilmister, Dee Snider, Ronnie James Dio, Tom Araya a mnohých ďalších. Odporúčam všetkým fanúšikom nielen metalu ale hudby celkovo. (16.07.2011)