Utečenec

„Predstavenie sa končí až keď zabreše posledný pes.“ Legendárny triler, zrejme jeden z najlepších 90. rokov. Je príjemne civilný (hrdinom je síce renomovaný chirurg, čo väčšina z nás nie je, ale i tak sa divák ľahko vcíti do kože prenasledovanej, nevinnej zvery, pretože sa rovnako ako my ani Richard nevie pohybovať v tak vyhrotených situáciách, sú mu cudzie), je svižný a svieži a má krásnu pochmúrnu atmosféru jesenných lesov a sychravých veľkomiest, kedy je už leto nenávratne preč a blížia sa Vianoce, ale ešte sú relatívne ďaleko. Okrem toho disponuje kultovými scénami (policajt na nemocničnej chodbe) a hláškami („Ja som ju nezabil!“ – „Mne je to jedno.“) a v neposlednom rade je napínavý (naozaj nás zaujíma, ako to dopadne) a vlastní perfektné postavy. Okrem realistického Forda je to samozrejme nekompromisný Tommy Lee Jones, rozhodne by ale bolo nefér zabudnúť na jeho tím. Práve ten – inak vážnej, smutnej a tragickej – snímke dodáva množstvo humoru a odľahčených situácií. Medzi jednotlivými členmi tímu to zábavne iskrí („Čo robíš?“ – „Premýšľam.“ – „Tak mi vymysli kávu so šľahačkou.“), vidno, že sa poznajú už pekných pár rokov a sú si pomaly ešte bližší, ako doma so svojimi rodinami. Napriek slovám chvály uberám jednu hviezdičku, pretože to predsa len trošičku zostarlo a už to nie je až taká pecka, ako kedysi (dosť ťažkopádne flashbacky, úžasne vtipná figurína zhodená dole z vodnej priehrady). Publikum bolo nadšené, obdarilo film s rozpočtom 44 miliónov (čo na komorný a prekvapivo málo akčný triler je pomerne veľa na začiatok 90. rokov, ale zas chápem, len Ford inkasoval viac ako 6) celosvetovou tržbou 368. Dvojka prišla až po rokoch a bola aká bola. (03.11.2004)

Tento film som videl od roku 1993 par krat a stale ma bavi. Je zabavne divat sa na nahanacku inteligentnej "macky a mys", pricom jeden z nich si robi len svoju pracu a druhy sa snazi dokazat svoju nevinu. Ale zaujimave je na tom to, akym sposobom tu svoju nevinu bude dokazovat, co ma na svedomi hlavne kvalitny scenar. Myslim si, ze Utecenec je a asi aj navzdy zostane najkvalitnejsim filmom rezisera Andrewa Davisa, ktory okrem tohto filmu natocil aj PREPADNUTIE V PACIFIKU (1992), kde si zaporaka po boku Stevena Seagala tiez zahral Tommy Lee Jones, ale aj DOKONALA VRAZDA (1998) s Michaelom Douglasom sa mi velmi pacila a na zahodenie neboli ani ZACHRANARI (2006) s Kevinom Costnerom. Tommy Lee Jones v Utecencovi ziskal Oscara za najlepsieho herca vo vedlajsej ulohe, ale film mal este nominaciu aj za najlepsi film roka 1993. Avsak vtedy mal väcsie stastie oscarovy favorit vojnova drama Stevena Spielberga SCHINDLEROV ZOZNAM (1993)... 30.12.2010 _______ Harrison Ford - (Dr. Richard Kimble) +++ Tommy Lee Jones - (Agent FBI Samuel Gerard) +++ Sela Ward - (Helen Kimble) +++ Julianne Moore - (Dr. Anne Eastman) +++ Joe Pantoliano - (Cosmo Renfro) +++ Andreas Katsulas - (Sykes) +++ Jeroen Krabbé - (Dr. Charles Nichols) +++ Daniel Roebuck - (Biggs) +++ Produkcia: Arnold Kopelson +++ Hudba: James Newton Howard +++ (30.12.2010)

Dneska už nesmrtelná klasika, ve které tradičně výborný Ford jako Richard Kimble musí dokázat nevinu v krajně nepřátelském prostředí, ve kterému mu jde po krku Big Dog Tommy Lee Jones. Uprchlík je inteligentní snímek, který nejen že nestárne, ale navíc spolehlivě baví i po tolika letech. Dodnes si pamatuju skákací scénu. Škoda že srážku s vlakem neskutečně zparodoval Leslie Nilsen :) 100% (12.10.2015)

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)