Ong bak 2: Pomsta

Tony Jaa ruluje. Je to nejen výtečný akční řízek, ale také výborný choreograf bojových scén. Za kamerou mu to sice tolik už nejde a zpracování rádoby velkofilmu se moc nevydařilo, přesto tu máme starého dobrého kopacího ekvilibristu, tentokráte s velkolepou výpravou a monumentálními scénami. Na vyšší hodnocení film nemá, přesto si svých 3,5* zaslouží po právu. Tentokráte se ale přikloním směrem dolů... (31.03.2009)

Chtěl bych to mít jako datadisk na Tekkena. Pak bych se nemusel zaobírat nezajímavym dějem a jen si užívat excelentní bitky. Teďko dokonce i se zbraněma. Přitom Tonyho režie je docela dobrá. U mě osobně zabodoval s vychytávkou, když týpka sejme šíp a kamera se přepne do 1st person pohledu a padá spolu s ním. Ještě mi tam taky utkvěl ten ohyzdnej mutant s obrovskou hlavou. (10.04.2009)

S rizikem, že na sebe přivolám pomstu jednoho z největších masérů současnosti, musím konstatovat, že Ong bak 2 by se lépe než plnohodnotný celovečerák vyjímal jako konzolová mlátička nebo série videoklipů pro školy bojových umění. Posuďte sami! Prezentuje se v náležitě přepáleném vizuálu, uzemňuje maximálně fyzickými, surovými, syrovými, kulervoucími, a esteticky i technicky vymazlenými souboji (Takřka bez přestávky jsem měl ústa do "Ó" a vyvalené oči!), které hbitě vznášejí otázku, zda je v tomto směru možné zajít ještě dále, honosí se statečnou výpravou a intenzivní exotikou, ale akcentuje velkorysé, leč poněkud nelogické dějové skoky, postrádá pořádný příběh a hlubší interakce mezi postavami a vůbec má neuvěřitelně mizerný scénář. Videohernímu modelu navíc odpovídá i pojetí soubojů, což nemyslím ve zlém. Ty jsou řešeny jako exhibice v "uzavřených" arénách, jež se vrství na sebe (např. jako v Tekkenovi), nebo jako lineární postup úrovní (Jedna bitka se jakoby dále větví do dalších a dalších koridorů, které se unlockují v závislosti na úspěšném vymlácení všech protivníků. Na konci takové sekvence-levelu pak obvykle čeká boss nebo nějaký správně uhozený soupeř - viz fight v jeskyni či na hřbetě slona). Pokud bych zašel do absurdních důsledků, tak nechybí ani ultimátní komba a fatality ve zpomalovačkách, davy henchmenů zjevující se odnikud a nesrovnatelně odolnější borci, kteří je náhodně prokládají. Škoda té hloupé vaty (čti: všeho nenásilného) okolo, která všechnu tu neskutečnou dřinu, pot, krev a snahu poněkud devalvuje. Doufám, že trojka se v tomto směru polepší. (07.08.2009)

Takový trošku Conan po thajsku. První půlka mě skoro vůbec nebavila, přišlo mi to nudné, nezajímavé a ubíjely mě ty zpomalené pasáže, ale jakmile se ve druhé půlce přestane takřka úplně mluvit, ta nevýznamná dějová linka začne dávat ve své prostotě alespoň trochu smysl ale hlavně Tony Jaa začne dělat to, co mu jde nejlépe, tak je to super. 3.5* (27.06.2015)

Thajský Mortal Kombat aneb hlava nehlava, ruka neruka, noha nenoha, všechno zlomím. Druhý Ong-Bak se vrací kamsi do blíže neurčené minulosti a s prvním dílem vlastně vůbec nesouvisí. Nemá-li to tedy být počátek příběhu oné vesnice z jedničky, který , pravda, ve třetím díle dostane alespoň představitelný kontext. V podstatě  to ale nehraje žádnou roli a jde o to, jak moc holdujete ukázkám bojového umění. Průzračně jednoduchý příběh o pomstě  však vrcholí řežbou srovnatelnou s řáděním Uwaise v Zátahu.  Bavili pak i videoherně různorodí záporáci s různými zbraněmi i styly boje. Takže tedy pro toho malýho kluka ve mně (díkybohu za něj) prostě příjemná zábava.  Nejen ve srovnání s hrůznou trojkou povedené. (02.02.2022)