Láska v čase cholery

Předlohu jsem nečetl, ale věřím těm, kteří říkají, že film se jí ani minimálně nevyrovnal. To je ostatně vždy složité... Ze začátku mi to přišlo jako velkoryse pojatá celovečerní verze nějaké telenovely a také proměna z mladého Florentina v robustní Bardenovu postavu nabyla moc šťastná. Celá tato část je nepříjemně afektovaná a srdceryvně blábolivá, zbytek filmu už je o něco zajímavější, o moc to ale není. Bardenův Florentino ošuká na co narazí, vše si poctivě zapisuje a vám ani nestačí dojít, že je všechno nějak neživotně zdlouhavé. Závěrečná fáze filmu s nepříliš přesvědčivou etudou stařeckého sexu vás pravděpodobně uvrhne do pochybností, jak by asi v té době opravdu vypadala 70letá stařenka. Jedno je ale jisté - tak jak si ji představují tvůrci určitě ne (pro potřeby filmu ale asi nebylo jiného zbytí - vypadat stařenka opravdověji, nevím, jestli bych si nezakrýval oči, takto jsem se jen uchechtl). 40% (28.04.2008)

Drze si tu dovolím tvrdit, že ti přítomní, kteří se tady ohánějí argumentem, že Newellova adaptace totálně zprznila Marquezovu předlohu, dotyčnou knížku ani nečetli. Podle mě film věrně předlohu následoval (i nějaký ten filmový magický realismus by se tu našel...). To, co se zdálo ve filmu kýčovité a trapné, působilo tak i v knize. Film se mi jako celek líbil, kriticky hodnotím přehnanou délku a výběr hlavní představitelky – krásou ani hereckým uměním rozhodně neoplývala. Chválím soundtrack, který si asi pořídím (kdo by se hodil pro film odehrávající se v Kolumbii podle klasiky kolumbijské literatury víc než Shakira?). (06.03.2008)

Pořád je to takové "jo, nebo... nebo..." a magický realismus nikde. Tedy pod nánosem laciného balastu něco málo nejspíš zbylo. Skutečně málo. IMHO velmi nepovedený počin. Filmová Láska za časů cholery je prapodivná změť. Předstírá velké city a pravdu o životě, smrti a hlavně posedlosti; touží šokovat na 69 způsobů, ale je suchopárná a nechtěně směšná. Škoda. Někdy je jaksi ku prospěchu věci zachovat si určitou dávku profesionálního odstupu (pan režisér, scénárista atd.); co se týká protagonistů, platí bezpočtukrát omleté pravidlo, že je lepší charaktery "nepřehrávat". Věřím, že výsledek mohl být daleko kvalitnější. Inu, nestalo se. Svět se nezboří... P.S. Knihu jsem četla se zalíbením. Tam, kde roní temné slzy podivínství, film nasazuje masku nedůveryhodnosti a trapnosti. (03.04.2011)

Čekal jsem tady hodnocení alespoň 86%, už kvůli Bardemovi, jehož nahnilé charizma hýbe světem (ve skutečnosti právě on byl pro mne tím, co sledovatelnost tohoto díla limitně přibližuje nule). Mám spoustu výhrad: už samotná Marquezova předloha je dost pochybná, mělo se to spíš jmenovat "Zamilovanost a šukačka za časů cholery", protože s láskou to nemá nic společného. Dále je zde celá řada rušivých vlivů: Film z latinského prostředí, kde všechny ruchy a hudba jsou španělsky, je namluvený anglicky, a to včetně psaných textů (šťávou na podbřišku). Jediný odkaz na vrcholné dílo latinské literatury je tady v tom, že postavy mluví s nesnesitelným rádoby latino přízvukem. Dále maskéři. Jednotlivé postavy vypadají v různých fázích filmu dost nesourodě, třeba až o 30-40 let od sebe (ačkoliv původně startovaly na stejné věkové čáře). Ono se to pak na konci sice spojí, teda až na osobu Ferminy, která i v sedmdesáti má krk jak dvacítka, že i Helenka Vondráčková bledne závistí. Přitom když hraje šestnáctiletou, vypadá na čtyřicet, kolik jí ve skutečnosti je. Celkově se jedná o nudný film. (14.04.2014)

Po Goyových přízracích jsem doufala, že už nikdy Javiera Bardema neuslyším ve filmu mluvit anglicky... Chyba lávky. V Choleře má ale aspoň tu výhodu, že stejně jako on mluví většina herců, a proto jeho projev nijak zvlášť nevybočuje. Nic to ale nemění na absurditě Newellovy volby, kdy běžným dorozumívacím jazykem v Kolumbii je (špatná) angličtina. Ta stejně jako se bije s prostředím, bije se i s Marquézovým magickým realismem. Bardemova postava je plochá a nedivím se Fermině, že si vybrala zajímavějšího Bratta:-) Předěl mezi mladým a starším Florentinem, kdy se na plátně zničehonic objeví Bardem je přinejmenším překvapivý a divák si na jeho přítomnost musí nějakou tu chvilku zvykat. Co se týče Ferminy - zase taková krasavice to není a stárnutí jí prostě nemůžete uvěřit (i když se maskéři jistě činili). Uvěřitelný je pouze její hlas, který se postupně prohloubí. Další nedokonalosti vypisovat nebudu, přečtěte si ostatní komentáře:-) K závěru jen musím podotknout, že i přes tu spoustu chyb jsem se v kině nenudila, jak píší ostatní. Příběh mě zaujal (ne ten, který vypráví scénář, ale ten, který věřím že Marquéz napsal) a dohnal mě k tomu, že po knize v brzké době sáhnu... A pokud to stejně udělá více lidí, je to pro pana autora jistě jen dobře:-) (27.01.2008)