Zatmenie

"Once I was blind and now I can see." Velmi přesvědčivé vykreslení společnosti v chaosu, který může způsobit jakákoliv katastrofa. Zde je to slepota, ale tvůrcům se podařilo dát filmu větší přesah, a tak se snímek stává univerálnějším. Marně teď vzpomínám, kde bylo takové společenské peklo vyjádřeno. Znovu se tvoří hierarchie, pravidla, morálka neexistuje a na povrch vyplouvá pravá lidská živočišnost. Počáteční časová a místní roztěkanost nakonec není vůbec na škodu, a divák si přesto vytvoří komplexní představu o stavu města/světa. Herci jsou takřka bez výjimky ve své sleposti přesvědčiví, kamera si užívá nezvyklých kompozic, střih s bílými přechody a světlé zabarvení obrazu zas udržují jednotný "look" s autentickou atmosférou. Výhrad je málo, škoda snad jen závěru, kdy se žádné pecky nedočkáme a který skončí tím nejočekávanějším možným způsobem. (08.12.2008)

Téma filmu je neveselé. Strašně velké množství lidí oslepne po nakažení silně nakažlivou slepotou a zoufale se nedostává asistenčních psů a bílých holí. Vláda je uklidí do zchátralého blázince (ty slepé lidi, ne psy a hole) a kdo z něj vystrčí hlavu, je zastřelen. Jeden by se bál, že přijdou i Trifidi, ale dobrá zpráva je, že těch nevidno (ono tedy ničeho nevidno, ale Trifidi v tomhle filmu prostě nejsou). A tak se skoro celý film můžeme kochat pobytem v blázinci, kde si všichni povídají hlavně o tom, jak jsou slepí. Paní Můrová není slepá, ale je to vlastně jedno. I když by mohla všechny pěkně potichu zlikvidovat, sníst všechno jídlo a vypít všechny nápoje, ona se rozhodne projít cestou útrap a stát se oblíbenou. Jinak je to stejné jako vždycky, záporné postavy se chovají nedůtklivě, zhýrale a snaží se terorizovat okolí, kladné postavy kují pikle, aby přelstily ty záporné a Danny Glover sedí v koutě a trousí moudra. Film je bohužel často táhlý, nudný, občas nechtěně komický a co je nejhorší, zřejmě se pokouší o art, který spočívá v tom, že se každou chvíli rozsvítí bílé světlo a nic není vidět. Docela by mě zajímalo, jak se čte Saramagova předloha v Braillově písmu, ale pochybuji, že je natolik strhující, až bych si při dychtivé četbě rozedřel ruce. (13.11.2012)

Zopár vydarených psychologicky vypätých scén a pôsobivá postapokalyptická výprava v poslednej tretine, versus ukážkovo idiotské chovanie postáv, ktoré pochovalo veškerý potenciál zaujímavej látky. Film tak veľmi nechce robiť z hlavnej postavy „hollywoodskú hrdinku“, až robí z diváka idiota. Mám na mysli udalosti v karanténe, ku ktorým za daných okolností nemuselo vůbec dochádzať. I koncept karantény v počiatku epidémie bol nereálny a nedôveryhodný. Aby skupinku ľudí, ktorí z nevysvetliteľných dôvodov stratili zrak, štát z obavy izoloval takto asociálnym spôsobom, ako nežiadúce zombie, a strieľal na nich zo sapomalov, keď sa na meter vyradia z davu, kráčajúc koridorom, obklopení päťmetrovými betónovými múrmi?? A bizardný, miestami absolútne nevhodný soundtrack (úchylne komická hudba v scénach, kedy má mraziť) tomu určite nepridal na kredite. Som ďaleko viac pocitový divák než hladač logických nezmyslov dier v pravdepodobnosti, ale toto bolo príliš. (25.11.2012)

Sníval jsem dlouho o tom, aby někdo natočil animovaný film pro dospělé, který si bude hrát inteligentním způsobem s nějakým žánrem, a když jsem ho v podobě Ranga spatřil, byl jsem poměrně slušně zklamaný. Když jsem svého času viděl Smrtící epidemii, tak jsem si říkal, že tohle je typická hollywoodština, a jak by bylo fajn, kdyby to někdo zkusil udělat realističtějším způsobem jako kruté psychologické drama. Tak jsem se v podobě Bílé tmy dočkal a byl jsem za své sny náležitě vytrestaný, protože sice schvaluju filmové směřování Slepoty, jenže její výsledná podoba je bohužel rozpačitá. Film je scénáristicky roztěkaný, v zásadě chce být něčím, jako jsou Potomci lidí, jenže k tomu schází především bravurní Cuaronova režie. Meirelles si sice dává záležet při vykreslení města zasaženého apokalypsou, jenže atmosféra stejně nějak chybí, a ten film může být považován za přímo unikátní příklad toho, jak se nemá pracovat s postavami. Uvažoval jsem o třetí hvězdičce, ale ta by v tomto případě byla jen za snahu a námět. Celkový dojem: 45 %. Je škoda, když už někdo takový film natočí, že to dopadne tak neslaně nemastně. (25.03.2011)

Scénář: Don McKellar .. Když někdo opravdu nevidí, ani čtyři oči mu k tomu nepomohou. ___ Nepříjemný film. Obsahově i zpracováním mnohem nepříjemnější než v jádru velice podobná Mlha. Tu Blindness v mnohém převyšuje, vynechává degenerující nábožensko-fanatický podtext, ale nese si i část podobných neduhů, co se logiky chování (resp. mého pohledu na chování) některých postav / byrokratických úřadů týče. ___ V průběhu tak rozkolísané, že se neodvažuji zařadit na určitý stupeň nabízené škály hodnocení. (14.01.2009)