V zajatí osudu

Velice působivý filmeček, který potěší ještě víc, když víte, že je to debut. Skvělé obsazení, kdy Whitaker na začátku dá laťku hodně vysoko a přeskočí ji jenom krásná a dokonalá Gellar. Fraser má v originále opravdu hluboký hlas a Bacon vlastně nedostal ani tolik prostoru. Magnolie, Crash, 21 Gramů a ani Paříž to neni, ale vlastně si myslím, že se o to ani nesnaží. Opravdu citilivá podívaná. (26.10.2008)

Pro svůj celovečerní debut získal Jieho Lee do svých řad vytříbenou hereckou smetánku a je to znát, především Forest Whitaker a jeho Štěstí mi padlo nejvíce do oka a trochu mě mrzelo, že jeho postava nedostala o kousek více prostoru. Poslední kapitola příběhu s Kevinem Baconem trochu zaostává za ostatními, ale jako celek velmi působivé s dokonale padnoucím hudebním doprovodem. (11.03.2008)

Natočiť v súčasnosti film podľa starobylých čínskych prísloví sa na prvý pohľad rovná komerčnej samovražde. Pri podrobnejšom skúmaní však na povrch vyplynie fakt, že debutujúci (krátky film sa nepočíta) režisér Jieho Lee úplne presne vie, čo robí. Magnolia ukázala, že mozaika vzájomne prepletených ľudských príbehov je niečo, čo ľudí baví a do čoho sa dajú celkom ľahko zlákať slávne tváre. Podobne ladený Crash na Oscaroch skazil radosť Angu Leemu a jeho homosexuálnym kovbojom a zdá sa, že kto chce vyhrať nejakú tú prestížnu cenu, musí točiť podobné filmy. The Air I Breath bude obsahovať štyri poviedky na tému šťastie, radosť, smútok a láska a žánrovo by sa film mal radiť do trochu obskurnej kategórie romantických detektívok. (10.12.2012)

Scénář není úplně dokonalý, ale díry v něm plně vynahrazují herci, kteří svojí práci odvádějí na výbornou - všichni, takže nemá cenu někoho vyzdvihovat. Navíc i přes scénáristickou nedokonalost se mi všechny čtyři příběhy strašně líbily a vlastně ani nedokážu říci, který z nich nejvíc - každý měl zkrátka něco do sebe. Dokonce jsem se i dvakrát rozesmál (Whitaker vs. schody a útok Mexičanky na Emila Hirsche), což jsem u podobného filmu nečekal. Leželo mi to doma dlouho, protože jsem čekal na to správné rozpoložení, v kterém jsem sice před začátkem nebyl, ale Lee mě do něj rychle dostal. 90% (08.11.2009)

Začátek filmu sliboval nevšední pojetí čtyř emočních stavů. Ve chvíli, když se ale hrdina prvního příběhu rozhodl vykrást banku, film ztratil punc nevšednosti a začal padat o několik tříd níže. Stala se z něj tuctová podívaná se spoustu klišé, která chtěla být něčím víc, filmem o efektu motýlích křídel, osudu a utrpení života. Bohužel Jieho Lee moc tlačí na pilu, snaží se ždímat slzy, ke kterým není důvod. Postavy padají do šablonovitosti, jsou černobílé a v zásadě není moc důvodů proč je mít rád a soucítit s nimi, a to ani v případě Gellar, protože si sami připadáte, že vám někdo drží spoušť u hlavy a nutí plakat. Nad logikou některých scén a zakončení se raději ani nepozastavuji. U sledování filmu jsem měla stisňující pocit, že mě režisér tlačí někam, kam se mi nechce. Přesto se jedná o koukatelnou jednohubku. Film plyne rychle a pořád se v něm něco děje, takže nuda hrozí. Pokud ale čekáte náročnější nevšední zážitek, u kterého bude spokojen i mozek, tak sáhněte po jiném kousku. (08.12.2013)