Repo: Genetická opera!

Bizarní, perverzní, zvrhlé, šílené, ujeté, brutální a taky tak trochu... no skoro geniální. Neuvěřitelný krvavý operněgotickometalopunkoindustriálnějunglový kabaret, u kterého budete nejdřiv kroutit hlavou, pak si zvyknete na styl a na konci už se přistihnete, že se nahlas nesmějete jenom kvůli tomu, aby na vás náhodou někdo z okolí (tohle zvládne z normální populace jeden člověk ze sta) nezavovalal doktora. P.S. Comicsový pasáže jsou dokonalý. P.S. 2 Z tý holčiny ze Spy Kids jsem trošku paf... P.S. 3 Paris Hilton se konečně našla. :-) (30.10.2008)

První půlhodina byla naprosté utrpení a myslel jsem, že to vypnu. Pak se to trochu zlepšilo (nebo se mi otupily smysly?) a dokoukal jsem to do konce. Co o tom říct. No je to muzikál se všemi nešvary tohoto žánru. Bylo to laciné, podbízivé a plné naprosto mizerných písniček. (To mě na tom štvalo nejvíc! Když už je to muzikál, tak si dám asi na písničkách záležet ne?! Nebylo to špatnými herci/zpěváky, ale těmi písněmi, respektive teda texty.) No a fakt to bylo odporně podbízivé! Ble!) Občas se ale - k mému velkému překvapení - objevilo několik skutečně povedených nápadů nebo scén, jenže to byla jen kapka v moři hrozné nudy, kterou nezachránila ani krátká stopáž. Dr. Horrible's Sing-Along Blog je oproti tomuhle veledílo hodné Oscara. (14.02.2009)

Nakonec vcelku solidní. Zpracování sice televizní (obraz skoro 4:3), a hudba obzvlášť ze začátku abslutně bez rýmu i hudby, s postupem času ale začnou vyplouvat na povrch slušně napsané postavy a čím dál tím zajímavějš hudební čísla. Herci jsou solidní, škoda jen totální rozhráranosti, co se stylizace týče. (23.11.2008)

„Genetická opera“ ve smyslu soap opera pro emo děcka - uměle přepjaté, lehounce gore, rádoby vyšinuté, ale přitom pěkně uhlazené, nekonfliktní a v zásadě tradiční dílko cílené na puberťačky, které štve, že jejich spolužačky chodí na plastiky, pročež si malují obličej černými šminky a všem dávají najevo, že je nikdo nechápe. Komiksové pasáže napoprvé potěší, ale nejsou nikterak nápadité. V zásadě se tu s komiksem pracuje stejně jako s gore, splatterem a punkem, tedy tak aby to působilo stylově a divoce, ale přitom to neurazilo emo citlivky. Největší tragédie jsou "songy", které nejsou písně, ale melodicky modulované dialogy, takže tu s výjimkou jednoho výstupu (nicméně nikterak vyloženě dobrého, natož originálního) nic v paměti neutkví. Pokud někomu přijde jako punk to, že se vezme text z libovolného dialogu dívčích románků, který přednese pečlivě nalíčená holčina, a pod to se plácne tuctový kytarový rif, pak je punk jednoznačně mrtvý. (30.10.2008)

Všechny pokračování Saw jsou strašlivé sračky, ale je vidět že pokud se jejich autor nesnaží jen jet na lacině retardované módní vlně torture porn filmů, tak má i na to natočit originální, osobitý a místy i velmi zábavný snímek. A to skoro tak moc, že se blíží i geniální kultovce Rocky Horror Picture Show... ale na to aby se stal jejím ekvivalentem pro goth scénu je přece jen pořád moc normální a myšlenkově krotký. Samozřejmě, nejúchvatnější je na filmu vizuální zpracování (Alexa Vega pod hřbitovem v gotických šatech a plynové masce... ♥) a dark-industriální prostředí mixované s místy rozkošně přepíčenou popíkovostí... v čele s ohnívající Paris a luxusním Nivekem Ogrem. Scénář je kupodivu taky velice fajn a vyloženě mi v něm vadily jen silně stylově nesedící komiksové předěly... a písničky které jsou sice většinou instrumentálně boží, ale texty a hlasovým projevem všech zůčastněných silně zaostávají. 8/10 (22.02.2009)