Harry Potter a Dary smrti - 1.

Mnohé bylo řečeno výše a níže, takže stručně. Já se při sledování cítil, jako když jsem četl Gaimanovy Americké bohy. Stále jsem čekal na tu velikou bouři, co přichází, ale celý film se o ní jen mluvilo... Protahovat čekání na finále 146 minutami?:( Proč... Bohužel Yates aspol. udělali první částí další krok od běžného diváka k fanouškovi. Méně vysvětlování, více povídání, málo světla, hodně tmavých filtrů a nekonečné čekání a cestování světem. Kdo z toho bude nadšen? Určitě fanoušci, kteří budou jakoukoliv kritiku ignorovat a já jim to nemám za zlé. Oni prostě nemohou vnímat, v čem tvůrci ztrácejí u obyčejného diváka a jak mnohé není vysvětleno a divák si musí v podstatě velkou část domýšlet. Filmový HP není sám o sobě fungujícím světem a všichni zúčastnění rezignovali na snahu tomu zabránit a na vlně nadšení už to chtějí mít celé za sebou. Pro mě je to hrozná škoda, protože tenhle drahý dárek fanouškům mohl být mnohem přístupnější a divácky atraktivnější. PS: tím nechci říct, že je HP složitý/mnohovrstvý, ale prostě nevysvětluje detaily ovlivňující příběh a herci i technické prvky (kamera, střih) jsou na vysoké úrovni (knihy jsem nečetl, hodnocení ságy 4353433). Více. (29.11.2010)

„If it's true, you really don't stand a chance.” Je to temné, je to akční, je to brutální a místy lehce erotické. Yates nakročil do potterovského finále správnou nohou. V jeho rukách se sága o mladém čaroději transformuje z dětského fantasy do technicky úchvatného survival thrilleru, kde už neplatí, že herecké výkony ústřední trojky jsou pro smích a za kopec pitomých dialogů by člověk Klovesu nejraději vlepil facku. Jedinou chybou je paradoxně již zmíněné rozpůlení na dvě části, což se projevuje v „jakž-takž” ucházejícím zakončení. I když zrovna to se jinak nejlépe natočenému dílu nedá kvůli absenci druhé poloviny vyčítat. Taneční scéna za hudby O' Children od Nica Cavea se u mně zakořenila jako doposavaď nejkrásnější moment celé ságy. Připravte si kapesníčky, na tuhle jízdu skrze magické univerzum, které změnilo svět, jen tak nezapomenete! [Kino: 2x DD; 1x DT] (13.11.2010)

Po cely cas vyborne -> s priemernou urovnou spomienok na kniznu predlohu a predchadzajuce filmove casti som bol divacky "angazovany" pocas celeho filmu. Nevadil mi ani ten okaty "skanzen" stylov, ako prehliadka najvyraznejsich filmarskych postupov udomacnenych v kinematografii blokbasterov za poslednu dekadu, ktore pred divakom defilovali, prelievali a opakovali sa od sekvencii ku sekvencii. Podobne pochopitelna mi prisla aj repetetivnost v predstavovani teen rozorvanych dusi, pricom vdaka uzitemu stylu, sa este viac zvyraznilo vykrajovanie emocne napatych chvil, resp. ich sprostredkovanie skrz zvyraznenie mimiky hercov. A sekvencia tanca na hudbu Nicka Cavea je mojim osobnym vrcholom a zaroven pre dalsie pozeranie mozno aj kliatbou tohto "polodielu" v jednom -> tych par sekund mi totiz dokonale sprostredkovalo celu emocnu paletu a tazivost situcie hrdinov rovnako intenzivne (a mozno aj viac) ako zvysok tych scen filmu, ktore sa snazili (v mojich ociach uspesne) o to iste. Je to pre mna ekvivalent "sprchovej sceny" v Casino Royale. (22.11.2010)

Potterovská sága končí vo veľkom štýle a je presne taká, aká mala byť komplet celá séria. Viem, že fantasy čarodejnícke príbehy o chlapcovi s jazvou v tvare blesku na čele boli vždy hravé, rozprávkové a ich feeling mal mať punc infantilnosti, ale práve táto temná atmosféra, tento prístup mňa bavil viac. Režisérsky veľmi komplexné a musím sa priznať, že aj napriek tomu, že sa možno v niektorých predchádzajúcich častiach udialo viac a bolo tam viac dejovosti, tak toto mi ušlo oveľa rýchlejšie, atmosféra je kvalitne ponurá, miestami dokonca strašidelná, napriek tomu to nestráca šmrnc a šarm detskej fantázie, veľa času je venovaného postavám, takže sa nemusíte obávať, že decká budú mať po tomto mesiac horrorové sny. Teším sa na finále. 80%. (17.11.2014)

Finále ságy sa blíži a zároveň, zdá sa, že definitívne rozdeľuje masy. Nie je to dokonalé, no pokiaľ Yates dokázal takto atmosféricky previesť tú menej zaujímavú časť poslednej knihy, dvojkou" určite nemôže šliapnuť vedľa. A hoci by si táto sága zaslúžila i lepšieho scenáristu ako je Steve Kloves , bolo by nefér jeho prácu vyložene očierňovať. So zmenou konceptu totiž prichádzajú i veľmi dobré nápady a čiastočne drhnúce tempo v druhej polovici napráva i práca s mladými herci, ktorí pod skúsenou režisérskou taktovkou konečne dospeli.  Nebyť čitateľ predlohy, možno by môj názor nadobúdal odlišné kontúry, no za týchto okolnosti mi neostáva nič iné len sa tešiť na úplný záver a dúfať v najlepší možný výsledok. (23.11.2010)