Vexille

I když manga či jak se to jmenuje nemusím, tak musím uznat že tohle scífko bylo výborné. Animace se mi mco líbila a trochu mi připomínala viea ze hry XIII:-). Akce byla výborná i když jí mohlo být více, třeba začátek byl velmy dobrý. I když délka 109 minut je dlouhá stopáž, tak v tomhle případě bych snesl i delší, přišlo mi pár věcí nejasných. Další plus si rozhodně zaslouží příběh, s kterým si tvůrci celkem vyhráli. To samé zvuky, zvuky byly opravdu výborné, jen škoda že jsem neviděl Aj verzi, přeci jenom nemám Japonštinu moc rád(BTW Taky my celkem vadilo, že nějaké Američany dabovaly též Japonci, ale to už je věc názoru) a když jsem u těch zvuků, musím zmínit velmy dobrou a dobře zvolenou hudbu, ač jde o The prodigy či Dead can dance, tak daná hudba perfektně pasovala ve scénách. Jsem celkem nadšen, dal bych možná i 5*, ale pár menších neduhů a uklouznutí bohužel nemůžu přehlednout, každopádně doporučuji každému kdo nezná nebo nemá rád manga, možná se mu to zalíbí. (21.04.2010)

Absurdně povrchní přehlídka patosu a blafování hloubky sází na to, že svým blyštivým vizuálem uhrane diváky, kteří pak zapomenou na permanentní prohřešky proti vnitřní logice a až campově zbytnělá klišé. Jediné, čím je film pozoruhodný, je vizuální stránka, kde se kombinuje počítačová animace 3D modelů, ale textury jsou stylizované jako kresba 2D animace. Jinak se jedná o tuctové popové anime, což znamená, že se rochní v povrchnosti a sází na primární líbivost a rádoby zdání přesahu, za nímž se skrývá pouze frázovité floskule. (18.11.2010)

Existují desítky filmů o oběti - většinou ve spojení s dramatem. Vexille na to jde jinak, a ponouká divákovi povedené scénky o obětování v kontextu s akcí. Upřímně jsem nečekal, že mě při zběsilé akční scéně dokáže něco dojmout, a navíc to během 110 minut nebylo zdaleka naposledy. Tolik k inovacím. Je pak škoda, že film jako celek působí příliš plasticky a jaksi nedodělaně, Oakenfoldova hudba na celou stopáž se také neukázala být zrovna výhrou... Po umělecké stránce jde téměř o precizní dílo, které má co sdělit, bohužel technická nedodělanost a sem tam nějaká černá díra ve scénáři dost sráží finální verdikt. Příště to chce více mlátiček, orchestrální hudby, a také výkonnější mašiny ve filmovém studiu. (17.10.2010)

Po filmu Casshern jsem se bál skouknou další japonské sci-fi,ale byl jsem příjemně překvapen.Děj je ucelený,ikdyž jednoduchý,ale žádný guláš jako u již zmíněného Casshern.Akce je cool a animace je okouzlující.Není to sice realistická animace ala Final Fantasy(spíše to připomíná evropskou Renesanci),ale i tak jsem nemohl od obrazovky odtrhnout oči. (04.09.2008)

Začať by som mohol dvoma spôsobmi - buďto za a) poviem jednoducho dve slová: nevyužitý potenciál, alebo za b) poviem, že niečo také ako béčka alebo guilty pleasure v rámci anime takmer absolútne netolerujem, pretože tu hľadám len skutočné klenoty a špičkové tituly. Ale pekne poporiadku. Vexille 2077 je viac menej klasickou akčnou sci-fi, ktorá stavia na nápaditej a veľmi zaujímavej zápletke. V roku 2077 je Japonsko už 10 rokov dokonale izolované od zvyšku sveta, bez možnosti akéhokoľvek prieniku na jeho územie, alebo získania informácií či satelitných snímkov. Biotechnologický pokrok a úspechy v oblasti armádnej robotiky spravili z krajiny najvplyvnejšiu zbrojársku veľmoc, ovládajúcu svetový trh, a japonskú ekonomiku riadi gigantická korporácia Daiwa. Za účelom získania informácií o dianí v krajine je tajne vyslaná jednotka SWORD, ktorá sa z politických dôvodov dištancuje od americkej vlády, pre ktorú predtým pracovala. Mladej žene Vexille sa so skupinou vojakov podarí infiltrovať na japonskú pôdu... a odhalia niečo, čo si nedokázali predstaviť ani vo svojej najhoršej nočnej more. Potiaľ dobré, základná premisa je, mj. v bode týkajúcom sa izolácie a "rádiového ticha" (teda dokonalého permanentného informačného embarga), veľmi atraktívna. Lenže Vexille zlyháva, v čom sa dá. Už v úvode mi udrela do očí ohyzdná cellshadingová animácia s častým presvetlením scény a hnusnými farebnými filtrami; našťastie, keď to človek prežije, od titulkovej sekvencie sa to markantne zlepší, ale zázrak sa nekoná. Že hudbu skomponoval Paul Oakenfold (ako sa honosí dvd obal, autor časti hudby druhého Matrixu) je síce pekné, ale je to nanič, keď približne 50% skladieb k daným pasážam vôbec nesedí a pôsobí divne. Takže Audiovizuálny orgazmus sa nekoná. Príbeh je jednoduchý a prostý, ako sa len dá (síce sa sem tam objaví nejaká tá zaujímavejšia, ale o to neoriginálnejšia myšlienka), neskôr sa vynorí aj pár nelogickostí a divných scén, a tak už zostáva len akcia. Tá je dynamická... a to je asi tak všetko. Navyše obsahuje druhá polovica filmu nejednu silne patetickú scénu, z ktorej mi prišlo zle. Kto sa nad to všetko dokáže povzniesť a baviť, má reálnu šancu, že sa mu to aj podarí. Mne teda nie. 30% (10.05.2014)