Na prahu pekla

"Je smutné jen stoupat a sestupovat po cizích žebřících.. Nemyslíte ??" - "Jak to myslela ??" Docela výstižné.. Pokud tedy - No, říkejme mu třeba režisér.. - Marc Caro není naopak naprostý génius - Ačkoliv já si to nemyslím.. Spíš se jednoduše celou dobu veze na chvostu Jeunetovy výjimečnosti !! - a jen to celé prostě nepodělal střihač, který ztratil ty zásadní pasáže snímku nutné k tomu, aby tohle nesmírně atmosférické a znepokojivé dílko nakonec nebylo k smíchu..;) Pokud ano, nechť je v rámci jediné spravedlnosti, totiž spravedlnosti boží, vystřelen na planetu Dante, kde mu budiž za trest jeho výtvor pouštěn znovu a znovu až do konce světa !! Totiž pardon, až do okamžiku Velkého rozervání !! ;) (13.02.2015)

Dante 01 je skutečně francouzský úlet největšího kalibru, ale to neznamená, že bych měl Cara zatracovat úplně. Ono bylo vždy jasné, že z jejich režisérského dua byl Jeunet (ten mě ale neskutečně nasral posledním Vetřelcem, což má u mě schované na hodně dlouho) tím lepším. Marc Caro se však rozhodl, že natočí něco i sám a scifi žánr byl jasnou volbou. Tady se dá toho zkazit asi nejmíň. On však dokázal i v tak širokém poli působnosti téměř nemožné a naservíroval nám na stříbrném podnose takový maglajz, že se v tom pořádně nevyznal snad nikdo – Nám z psychiatrickou „léčebnou“ ve vesmíru byl dobrý – dokonce mi ani nevadili ty mytologické jména – nevadil mi ani onen nový „Kristus“ sv. Jiří, ale do prdele – proč tak dokurvili úplný závěr, ze kterého doslova pálí oči...Přitom atmosféru to mělo místy slušnou!50% (16.08.2016)

Ten konec! CHA CHA CHA! :D Kdyby to šlo, tak se teď směju na celé kolo. Něco tak debilního jsem jaktěživ neviděl :D Divák čeká, co bude a ono tohle :D Kromě toho se nedá sžít s postavami (není jasné proč dělají to, co dělají), film je plný logických nesmyslů (nouzová místnost za chlaďákem?, vězni jsou vždy hodinu v bezvědomí, ale na konci se všichni probudí za pár minut?) a ani po skončení jsem nebyl schopný odpovědět na jednoduchou otázku: Co to k***a mělo znamenat?! Řekl bych, že minimálně scénárista jel na drogách a na závěr si schoval minimálně trojitou dávku. Jinak film je technicky na vysoké úrovni a atmosféra se tu taky najde (a velmi dobrá). Škoda, že uvnitř tohoto obalu je jen kýbl zvratků (mimochodem hojně využívaný při "psycho" scénách, kterých je tu opravdu požehnaně). (02.08.2009)

Francouzská sci-fi z dílny dlouholetého spolupracovníka Jeana-Pierra Jeuneta, Marca Cara, doplácí na zahlcenost vnějšími efekty. Příběh samotný není až tak objevný - na kosmické lodi u jakési pekelné planety názvem Dante je převýchovné středisko vězňů. Brzy však zjistíme, že tito zločinci jsou vychováváni poněkud svérázně - nanoboty v těle. Pak se však současně na palubě objeví nová, mladá doktorka, a nový vězeň, tajuplný Svatý Jiří, který má podivné schopnosti, jež by si lidstvo zasloužilo využít, jen kdyby se ten vězeň dal vykuchat. Celý film je tak protknut náboženskými motivy, až už je to příliš. Zvláště neuvěřitelně stupidní poslední scéna, sestříhaná snad v deliriu a stupidní i svým vyzněním (kdo chce vědět, pro něho je tu BACHA SPOILER!!!!!!! - hlavní hrdina ostatní zachrání tak, že pluje v kosmickém obleku vesmírem, uhasí (!) planetu!). V této scéně už bez okolků přirovná režisér do té doby Svatého Jiřího k Ježíši, přičemž křížem není nic jiného, než kosmická loď v pozadí. Docela chápu, co asi autor chtěl říci. Ale zabalil to neuvěřitelných přeplácaností obrazových i trikových, vyžívaje se v násilnostech, takže nakonec i popírá sám sebe. Nehledě na skutečně nelogických posledních 15 minut... A vlastně nejen 15 minut, když třeba hned v úvodu starší doktorka tvrdí, že vězně nemonitorují kamerami kvůli pocitu osobní svobody, a hned v následující scéně vidíme, že je mají na kameře. To je skutečně rozpor. Škoda, nemuselo to být až tak špatné. Disk načne protipirát, reklama, ale jinak žádné bonusy nenajdeme. (17.08.2019)

"VYSVĚTLÍM TI ZÁKLADNÍ PRAVIDLA NAŠEHO MALÉHO SVĚTA," pronese na začátku jedna z postav a v rámci vězeňského prostoru to udělá. Škoda že si podobný princip nevzali k srdci scénárista i sám režisér, který se na scénáři podílel, protože to, co potom sledujete, je hotový maglajs flikující třetího VETŘELCE, ZELENOU MÍLI a SOLARIS do jedné laty na díře ve spodkách Kubrickovy VESMÍRNÉ ODYSEY. Tu je největší snaha trumfnout v epileptickém závěru, který by se dal dekódovat jako hodně zmatená náboženská symbolika o vykoupení. Přitom, po stránce výpravy a triků nejde o nic zavrženíhodného. Nehrát si za každou cenu na vizionáře a filozofa (už jen ty mytologicky-historické jména postav, jako vystřižená z příručky pro oborového nádeníka), mohlo jít o příjemné evropské překvapení. Hudba: Raphael Elig, Eric Wenger. 40% (23.03.2010)