Day of the Woman: Deja Vu
Réžia:
Meir ZarchiScenár:
Meir ZarchiKamera:
Pedja RadenkovicHrajú:
Camille Keaton, Jamie Bernadette, Maria Olsen, Jim Tavaré, Jonathan Peacy, Jeremy Ferdman, Holgie Forrester, Roy Allen III, Alexandra Kenworthy (viac)Obsahy(1)
Příběh navazuje na původní film z roku 1978, kdy byla mladá Jennifer znásilněna čtyřmi násilníky, kteří byli následně její rukou brutálně vyvražděni. Nyní již Jennifer, jako půvabná dáma ve starších letech, sepíše svůj příběh do knihy, která se stane literární senzací. V maloměstě, kde se děj odehrává,však žijí příbuzní oněch násilníků, kteří se po osvobozujícím rozsudku místního soudu rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou. (PierrevanH)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
V roce 1978 natočil režisér Meir Zarchi pro mnohé opravdu nechutný a těžko skousnutelný film, který byl v mnoha zemích dokonce řadu let zakázán. Přestože se nemělo v žádném případě jednat o horor, tak je tento film dodnes za něj označován a stal se svým způsobem “kultovní záležitostí” tohoto žánru. Camille Keaton byla v té době opravdu atraktivní ženou a brutální znásilnění čtveřicí mužů v mnohých divácích a divačkách vzbuzoval nejhlubší odpor. Brutální pomsta se pak pro ty samé stala jejich nejhorší noční můrou. Když Meir Zarchi oznámil své vlastní pokračování, byl jsem dost na rozpacích. Přece jenom uběhla už opravdu dlouhá doba od natočení originálu a tento režisér následně už natočil jen jeden nepříliš známý film. Co ho na stará kolena vedlo se ještě jednou vrátit na místo činu? To opravdu nevím, ale raději měl zůstat zalezlý, tam kde celou dobu byl. I Spit on Your Grave: Deja Vu je totiž otřesným filmem od samého počátku až do samotného konce. Kvalit svého předchůdce nedosahuje ani omylem, ba mu nesahá ani po kotníky. Camille Keaton už je starou dámou, která se tomu propůjčila snad už jen z vlastní nostalgie a její smutný konec ve mně nedokázal vyvolat žádné emoce. Natož následné trápení její dcery s bandou dementních buranů (pozůstalých). Unikání sbírka nejrůznějších individuí se těm původním nedokázala vyrovnat, charakteristika postav byla bídná, stejně tak samotná atmosféra či dialogy. Ty byli přímo katastrofální. Téměř tři čtvrtina filmu mi přišla jako céčková parodie a teprve ke konci se dostavilo nepatrné zlepšení. I Jamie Bernadette byla donucena se na chvíli producírovat před kamerou nahá, bez toho by to nešlo, pak rychlé znásilnění a hurá na další pomstu. Ne opravdu nic originálního kromě smrti její matky nás tu nečeká. Troška té umělé krve tu přece jenom vystříkne, laciné gumové gore taky nesmí chybět a přece jenom se tu objeví i nějaká ta humornější hláška. 30% ()
Režisér Meir navázal na svůj první sex and revenge film z roku 1978 o Jennifer ( Camille Keaton ), která byla znásilněná, aby se pak sadisticky pomstila svým prznitelům. V tomto filmu o čtyřicet let později o tom napíše knihu, čímž si ji najdou příbuzní těch prznitelů a unesou ji dodávkou nazvanou Enola gay ( jedinej vtipnej moment ) A protože by se asi špatně koukalo na to, jak se mučí a znásilňuje nahá sedmdesátiletá paní, tak ji unesou i s dcerou, která je jako nejlepší modelka na světe ( Jamie Bernadette celkem nepřesvědčivá ). schéma filmu je stejné, po utrpení následuje pomsta, přitlačilo se na nahotu i brutalitu, ale výsledek je film čistě pro fandy tohoto bizarního žánru. ()
Po 40-ti minutách jsem koukl na čas a řekl jsem si WTF?! Co se tam jako všechno ještě bude dít? No, bába přišla o hlavu, její dcera byla znásilněná a dál jede pomsta na novo. Špatná herečka se směšně malýma kozama a houštím v mezinoží si vyřizuje účty s bandou primitivních buranů. Ti burani mi připomínají frajery z Pachu krve, jenom místo děsivých skřeků tady nadávají a řvou, jako kdyby byli ve stádiu nemoci ADHD před kómatem. Bavil jsem se jen minimálně u vyvražďovačkách a prosení o milost v poslední třetině filmu. Dávám velice slabý 2*. ()
Je to síce (prinajlepšom) zdĺhavé a lacné béčko, avšak v niektorých momentoch až nečakane brutálne a znepokojivé. Solídne gore, miestami pekné lokácie / vizuály a určitá nadstavba pôvodného príbehu z toho robia niečo v dnešnej dobe pomerne nezvyčajné, pochybne vyčnievajúce a pre skalných fanúšikov originálneho ISOYG neprehliadnuteľné. Samozrejme to ani zďaleka nie je taká efektívna pecka ako originál a celkom si to netrúfam ani porovnávať s remakom (priamym či množstvom nepriamych) a jeho sequelmi, ale nebolo to podľa mňa zlé. ()
Takže som sa zase vrátil 50 rokov v čase. Veľmi ťažko sledovateľný pokus. Väčšina bude asi na tento film zvedavá najmä kvôli exploitačným scénam, ktoré sa síce dostavia, a ani nejaké potrebné a očakávané znásilnenie chýbať nebude, no úroveň toho celého patrí do minulého storočia, rovnako ako pán režisér. Pár scén by možno ušlo, ale dívať sa dve a pol hodiny na tieto ubliakané, nesympatické, neherecké, psychopatické ksichty, ktoré tam počas celého filmu len vrieskajú a poskakujú ako kokoti, bolo pre mňa podobne iritujúce ako tretí diel Ľudskej stonožky. Predchádzajúci diel bol „iba“nudný, ale aspoň nie až tak otravný. Nerozumiem zmyslu tejto stopáže, ale pokiaľ režisér chcel, aby si to fanúšikovia pôvodnej verzie čím dlhšie užili, tak v mojom prípade docielil pravý opak. ()
Reklama