Muž osmi tváří

Po konci 2. světové války byla sovětská kinematografie postavena před úkol změnit veřejné mínění o Polsku, jež bylo ještě před pěti lety zarytým nepřítelem SSSR. Tak se na plátnech kin objevil hrdina odboje, muž mnoha tváří střílející fašisty obouruč – Zygmund Kolosowski (Boris Dmokhovsky). Polský antifašista Zygmund Golemba, dříve novinář, ale v souvislosti se složitou mezinárodní situací povolaný do armády, padl záhy po přepadení Polska do zajetí. Důstojnická čest mu nedovolila odevzdat se osudu bez odporu a při první příležitosti se pokusil o útěk. Během zátahu na uprchlíka unikl v převlečení za katolického preláta a tehdy to byla jen první z mnoha identit, které na sebe během následujících let v ilegalitě vzal. Jako chromý německý veterán dokázal shánět vše od informací po zbraně a v uniformě maďarského důstojníka dokázal osvobodit spoluobčany odvážené do Říše na nucené práce.
Podobný kousek se mu podařil u soudu, kam se dostal nepoznán namaskovaný jako starý advokát a odkud pomohl uprchnout zatčeným železničářům. Zygmundovým majstrštykem však bylo, když s úspěchem vystupoval jako místní velitel SS, aby dostal na svobodu vězně přímo z německého kriminálu. Golemba, jenž si nome de guerre zvolil podle svého přítele, malíře Kolosowského, který na začátku okupace raději spáchal sebevraždu, než by pracoval na Němce, bojoval s okupanty všemi prostředky, používal pistole, nože i výbušniny. Na místě činu však poté vždy zanechal podepsaný vzkaz, že toto provedl on a Němci už jsou šílení z toho, kdo je k sakru ten Kolosowski? (chamonix)