Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(viac)

Recenzie (44)

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. ()

Han22 

všetky recenzie používateľa

Není moc věcí ve 20. století, na které bysme mohli jako národ být více pyšní než na atentát na Heydricha a následný hrdinský boj parašutistů až do konce. A když o tom Američani natočí výborný film, tak na ČSFD nastoupí armáda hnidopichů a rating je nezaslouženě 53% (IMDB 70%). Režisérovi se povedlo vyhnout všem trapasům ohledně reálií... naopak nenašel jsem prakticky žádnou chybu. Od mrazivé české zimy a otřískaných pražských uliček plných pavlačáků, přes auta, vybavení bytů a oblečení až po drobné detaily jako buřty, typicky česky nazdobený stromek či pytlačení zajíce, vše vypadá jako český film - jen lépe a dráž natočený... klobouk dolů! Jediné faux pas jsou Češi zpívající anglickou a u nás neznámou koledu Good King Wenceslav. Příběh v základních bodech sedí - Gabčík a Kubiš seskočí, připravují atentát, ten se povede, stahující se smyčka gestapa a závěrečný hrdinský a marný boj v kostele. Filmařsky i herecky nemám výhrady, jsou tu i působivé detaily (zhasínající svíčka, stále ubrečenější holčička marně hledající bratra), je tu nastíněna otázka co se stane, když se atentát povede a také ukázán osud Lidic. Ano Heydricha hraje starý herec, ovšem naprosto skvěle, ano Čurda nebyl ve výsadku a neměl ženu a dítě (byl v druhém výsadku a měl matku a sestru) - to je holt film a ne historická rekonstrukce, něco je potřeba zjednodušit či pozměnit. No a ve finále se režisér utrhl ze řetězu a natočil "komandovskou" řežbu s desítkama mrtvých nácků... sakra ale tak měl to být válečný film a ne dokument, koho by bavilo pět lehce zraněných Němců? Navíc je to fantasticky natočené a člověku se derou slzy do očí při finální scéně ve vodě.  Zkrátka silné 4* a válečný film roku 1975. PS: Jako Čurda k nepoznání změnění Martin "Doyle" Shaw. ()

Reklama

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Ona to zase není úplně špatná filmařina a člověka zaplesá u srdce, že si někdo ze světových filmařů vzpomněl na tento, ve své době ojedinělý, čin našeho odboje a věřím tomu, že neznalé Američany mohlo Gilbertovo pojetí atentátu na Heydricha oslovit. Jenže našinec se na to bude koukat skrze prsty, protože vesměs tuto část našich dějin známe a tudíž nás ty nesmysly bijí do očí. Nevím jak ostatní, ale přes to já se nedokážu přenést. Navíc musíme, chtě nechtě, srovnávat se Sequensovým Atentátem. A ten je po všech stránkách povedenější, což platí zejména pro obsazení. Ačkoliv proti hercům v zásadě nic nenamítám (kromě Čurdova představitele), tak Jelínkovi, Mrkvičkovi a spol. nesahají ani po kotníky. Pomalu se blíží nové Ellisovo zpracování, na které se těším a zároveň se ho obávám, ale jsem si takřka jist, že horší než tohle nebude. 30% ()

mira007 

všetky recenzie používateľa

Na Atentát to samozřejmě nemá ani omylem, ale já vždycky ocením, když se někdo zvenku zajímá o něco u nás natož když to zfilmuje. Asi jako patriot ocením, že máme opravdové hrdiny, kteří někomu stojí za zvěčnění ve filmu. Faktograficky je tenhle film úlet , ale parádní mi přišel Čurda v podání Bodieho z Profesionálů. ()

manonfire 

všetky recenzie používateľa

Doyle jako Čurda.....to je tak bizar, že jsem si to musel zkouknout. Zdejší kritika je přehaná, ač sám nemám rád, když se filmové rekonstrukce reálných událostí jakkoliv vychylují z roviny pravdy, nezdá se mi, že by tady tvůrci tolik blamovali ve prospěch svého movie. Vlastně jsem čekal podle zdejších znechucení Šest medvědů s Cibulkou a on se dostavil vcelku na americké poměry obstojný popis dějin, který kolaboval spíše v detailech nepodstatných. Samotná akce byla velmi dobrá, problém byl spíš v jakési artové plochosti režie, stejně tak castingu. Příběh prostě tam dole v zaplavené kryptě skončil tak nějak bez citového zaangažování se, a přitom to mohlo bejt drásající, páč ta předloha je silná jak hovado, a to přesto, že samotnej atentát byl v reálu neskutečná klauniáda. 50% ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (20)

  • Karel Čurda v jednom letadle s Gabčíkem a Kubišem neletěl, nebyl členem výsadku Anthropoid, Silver A či Silver B. Účastnil se operace „Out Distance“, jejíž úkolem byla pomoc skupině Silver A. S Čurdou letěli Adolf Opálka a Ivan Kolařík. Zatímco Kubiš a Gabčík seskočili na území Protektorátu Čechy a Morava 29. prosince 1941, Čurda byl vysazen až o čtvrt roku později (28. března 1942). Nebyl ženatý a neměl dítě. (Robbi)
  • V osudný den 27. května 1942 necestoval Heydrich s doprovodem, takže je nesmysl, že by ho během cesty opustil. Při atentátu je zřetelně vidět areál smíchovského nádraží a moderní sloupy MHD na tramvajové zastávce. Zdůrazňovat tu zastřelení Heydrichova řidiče na lávce nad smíchovským nádražím je už jenom drobností, Johannes Klein byl pouze postřelen do nohy. (Robbi)
  • Ve scéně natočené na Staroměstském náměstí je znázorněn autobus Praga RND z roku 1949. (vangobseck)

Reklama

Reklama