Reklama

Reklama

C.k. dezertéři

  • Poľsko C.K. Dezerterzy (viac)
Poľsko / Maďarsko, 1986, 152 min

Réžia:

Janusz Majewski

Predloha:

Kazimierz Sejda (kniha)

Kamera:

Witold Adamek

Hrajú:

Marek Kondrat, Zoltán Bezerédi, Wiktor Zborowski, Jacek Sas-Uhrynowski, Róbert Koltai, Anna Gornostaj, Kalina Jędrusik, Krzysztof Kowalewski (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Polská komedie z první světové války podle románu Kazimierze Sejdy je jakousi obdobou Haškova Dobrého vojáka Švejka. Ve filmu ztvárnil jednu z rolí český herec Josef Abrhám. Rok 1918. Malá posádka kdesi v Maďarsku. Do ní přichází nový zástupce velitele, oberleutnant von Nogay, fanatik a formalista. Jeho úkolem je přeměnit mnohonárodní všehochuť odvedenců na disciplinovanou armádu C.K. Monarchie. Problémy mu působí především mladý Polák Jan Kaniowski, zvaný Kania. Ten se navíc spolu s přáteli chystá k útěku. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (22)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. ()

ilcibo 

všetky recenzie používateľa

Film je adaptací stejnojmenné knihy Kazimierze Sejdy (Knihu dopsal rok před začátkem 2sv.v. na jejímž počátku byl pravděpodobně zabit , neboť se jeho stopa ztrácí) V Polsku jde o kultovní dílo, asi jako u nás Švejk. Film je, pravda, zbytečně dlouhý, ale já to beru jako poctu polských filmařů "svému" Haškovi. Příběh není marný, byť jde jen o fragmentový výtah z knihy. Nakonec z toho vznikla jakási koláž gagů a sekvence historek čtveřice uprchlíků z rakouské armády, kteří se protloukají až do konečné slavné kapitulace. Já se bavil dobře, leč... Švejk je o level výš. ()

Reklama

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Ale jo docela slušná komedie, prý Švejk po Polsku no to nevím, ale obstojná zábava kterou sráží jen nevyvážené tempo a vražedná stopáž. Kdysi jsem v levných knihách film koupil otci a po tom co se deset let válel doma jsem si ho kdo ví proč pustil. Každopádně vrcholem je scéna s mluvícím papouškem a inspekcí generála to jsem chcípal smíchy. Ke konci už to drhne jo a Abrhám má jenom cameo všeho všudy asi pět minut.60% ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Máte rôzne druhy dezertov. Napríklad, keď k vám príde svokra, určite jej nedáte Merci, lebo jej za nič neďakujete, ale radšej siahnete po niečom pozáručnom, najlepšie už otvorenom. Alebo keď na oslave vám kamoš povie, že môže pustiť Desert Rose a vy sa už tešíte na hit Stinga, aby ste rýchlo zistili, že to je meno pornoherečky, to je už iný dezert. No a podobne tu. Tešíte sa na Švejka v inom, podobnom vydaní a vidíte poľský málo vtipný výplach, ktorá Švejkovi nesiaha ani po ten obraz, čo na neho srali mouchy, a to dokonca ani obrazovo, hoci film má výhodu tak 30 rokov. A kým Švejk hláškuje a necháva nesmrteľné odkazy, napríklad výrok po začatí paľby: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“, tak tento poľský počin nič nesmrteľné nezanechal, možno pár vojenských nadávok, možno pár absurdít so spievajúcim kastrátom. Zanechal len to, čo vieme všetci, že armáda je a vždy bola len banda buzerantov, čo hľadajú nepriateľa a keď ho nevedia nájsť, hľadajú ho vo svojom vnútri, lebo inak je to fakt len mix psychopatov, hlavne teda vo velení. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

No, Švejk to není. 1)  U filmu podobného tématu se jen těžko ubráníme srovnání s Haškovým Švejkem. Přestože česká filmová verze zdaleka nedosahuje geniality knižní předlohy, ve srovnání s Dezertéry obstojí velmi dobře. Připouštím, že Poláci vytvořili vlastní příběh podle vlastní literatury, ale stejně... On se polský humor od českého dost liší a ve filmu je to jasně vidět._____ 2)  Netuším, jestli knižní předloha a originál filmu zachoval jazykovou pestrost, tak typickou pro národy podunajské monarchie, pestrost, která dávala mnoha tehdejším konfliktům šťávu. Sledoval jsem film v televizi v českém dabingu, kterému se dokonale podařilo pohřbít autenticitu původního znění, byla-li ovšem jaká. Podobně je tomu i v překladech Švejka do ruštiny či do němčiny, kde rovněž všechny osoby hovoří jedním jazykem a atmosféra tím silně trpí._____ 3)  Celkově mi film připadal jako pokračování Švejka od Vaňka. Všechny charakterizující prvky jsou přítomny, ale smát se není čemu. Chybí tu dotyk génia._____ 4)  Zaujal mě hezký 31letý Jacek Sas-Uhrynowski (italský zajatec Baldini). ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (4)

  • Film sa natáčal v pevnosti Modlin, a v mestách Zgierz a Skierniewice (Poľsko) a v Kisterenye, Paszto, Szentendre, Váci a Budapešti (Maďarsko). (Arsenal83)
  • Literární předlohou filmu je polský předválečný román Kazimierze Sejdy, který byl dlouho považován za plagiát „Osudů dobrého vojáka Švejka“. Časem se ukázalo, že polský překlad Haškova díla vznikl až po vydání Sejdova textu. (NFA)
  • Podle scénáře měli role hlavních postav hrát herci různých národností. Nakonec polští a maďarští herci ztvárnili role Poláka, Čecha, Žida, Maďara a Itala. (NFA)

Reklama

Reklama