Réžia:
Janusz MajewskiKamera:
Witold AdamekHudba:
György SelmecziHrajú:
Marek Kondrat, Zoltán Bezerédi, Wiktor Zborowski, Jacek Sas-Uhrynowski, Róbert Koltai, Anna Gornostaj, Kalina Jędrusik, Krzysztof Kowalewski (viac)Obsahy(1)
Polská komedie z první světové války podle románu Kazimierze Sejdy je jakousi obdobou Haškova Dobrého vojáka Švejka. Ve filmu ztvárnil jednu z rolí český herec Josef Abrhám. Rok 1918. Malá posádka kdesi v Maďarsku. Do ní přichází nový zástupce velitele, oberleutnant von Nogay, fanatik a formalista. Jeho úkolem je přeměnit mnohonárodní všehochuť odvedenců na disciplinovanou armádu C.K. Monarchie. Problémy mu působí především mladý Polák Jan Kaniowski, zvaný Kania. Ten se navíc spolu s přáteli chystá k útěku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
No, Švejk to není. 1) U filmu podobného tématu se jen těžko ubráníme srovnání s Haškovým Švejkem. Přestože česká filmová verze zdaleka nedosahuje geniality knižní předlohy, ve srovnání s Dezertéry obstojí velmi dobře. Připouštím, že Poláci vytvořili vlastní příběh podle vlastní literatury, ale stejně... On se polský humor od českého dost liší a ve filmu je to jasně vidět._____ 2) Netuším, jestli knižní předloha a originál filmu zachoval jazykovou pestrost, tak typickou pro národy podunajské monarchie, pestrost, která dávala mnoha tehdejším konfliktům šťávu. Sledoval jsem film v televizi v českém dabingu, kterému se dokonale podařilo pohřbít autenticitu původního znění, byla-li ovšem jaká. Podobně je tomu i v překladech Švejka do ruštiny či do němčiny, kde rovněž všechny osoby hovoří jedním jazykem a atmosféra tím silně trpí._____ 3) Celkově mi film připadal jako pokračování Švejka od Vaňka. Všechny charakterizující prvky jsou přítomny, ale smát se není čemu. Chybí tu dotyk génia._____ 4) Zaujal mě hezký 31letý Jacek Sas-Uhrynowski (italský zajatec Baldini). ()
Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. ()
40% - Tento film je především zbytečně dlouhý. Dvě a půl hodiny je na tento způsob vyprávění zbytečně dlouho. Díval jsem se na film ve dvou částech: nejprve cca 90' a pak druhý den zbývajících 60' a musím říct, že ta druhá část byla k uzoufání nudná. Jinak kdyby byl sestříhán trošku svižněji na rozumnou délku někde kolem 90' - 105', určitě by působil lepším dojmem. Srovnání se Švejkem kromě doby, ve které se film odehrává, dost kulhá. To mi to spíš přijde bližší filmům jako Jak jsem vyhrál válku, i když tu chybí někdo jako poručík Goodbody. Je to spíše takové panoptikum postaviček a skládanka nejrůznějších příhod. A tady přichází další kámen úrazu filmu: ačkoliv jsou náměty některých příhod celkem zajímavé, jsou špatně vypointované, takže tak nějak vyšumí (za všechny scéna v lázních a způsob získání dalších peněz - z toho šlo vytěžit mnohem více). Už úplně nepochopitelná pro mě byla účast Josefa Abrháma - jeho role byla naprosto nepodstatná a kdyby byla vystřižena, nic by se nestalo. Nechápu, proč takový štěk režisér toužil obsadit zahraničním hercem (z jeho pohledu). I celkový konec filmu se nese v duchu jednotlivých epizod - pointa přijde nenápadně, cudně se usadí v koutku a film skončí. Závěrem: Není to rozhodně film, který by vás nějak urážel špatným řemeslem, z tohoto pohledu je to v pořádku. Ale je potřeba se připravit na to, že děj plyne velmi zvolna a komediální situace jsou spíš úsměvné. ()
Čistě technicky vzato dobře natočený film. Kamera, výprava, herecké výkony, režie, to všechno je velmi slušné... Jinak ovšem poměrně veliká nuda, která trvá dvě a půl hodiny. Zvláště průběh útěku je téměř k nepřežití. Vtipy nejsou nijak zvlášť vtipné a záběry, na nichž jsou vojáci tak ožralí, že se pomalu ani nemohou hýbat taky ne. O scénách s lehkými děvami raději pomlčím... 65% ()
Ale jo docela slušná komedie, prý Švejk po Polsku no to nevím, ale obstojná zábava kterou sráží jen nevyvážené tempo a vražedná stopáž. Kdysi jsem v levných knihách film koupil otci a po tom co se deset let válel doma jsem si ho kdo ví proč pustil. Každopádně vrcholem je scéna s mluvícím papouškem a inspekcí generála to jsem chcípal smíchy. Ke konci už to drhne jo a Abrhám má jenom cameo všeho všudy asi pět minut.60% ()
Galéria (8)
Fotka © Zespół Filmowy Zodiak
Zaujímavosti (4)
- Akcia filmu sa odohráva v radoch rakúskej armády, avšak vojaci používajú nemecké zbrane – karabíny Mauser a guľomet Maxim 08 - Rakúšania používali pušky Mannlicher a ťažký guľomet Schwazlose. (Arsenal83)
- Film sa natáčal v pevnosti Modlin, a v mestách Zgierz a Skierniewice (Poľsko) a v Kisterenye, Paszto, Szentendre, Váci a Budapešti (Maďarsko). (Arsenal83)
- Podle scénáře měli role hlavních postav hrát herci různých národností. Nakonec polští a maďarští herci ztvárnili role Poláka, Čecha, Žida, Maďara a Itala. (NFA)
Reklama