Mucha II

Po vynikající jedničce, která pro mě znamená jeden z nejoblíbenějších hororů, se dostávám k druhému dílu "ságy" o rodině Brundleových. Druhý díl se nerozjíždí špatně, dokonce jsem se přistihl že při scéně se znetvořeným psem mi nebylo opravdu veselo a lítost byla na místě. Přece jen němá tvář je němá tvář. Psychologie a postupná přeměna Cronenbergovy první mouchu jsou ve druhém díle pošlapány a značně zrychleny, prakticky se transformace uskuteční za 1 den. Takže žádné odpadávání orgánů se nekoná. Závěrečné akční finále ubírá filmu další bodík. Přece jen pobíhání chlápků s plastovými bouchačkami si tvůrci odpustit mohli. 30% (21.10.2009)

No, co dodat? Moucha ll určitě netrpí nedostatkem napětí. Film se sice rozjíždí pomaleji a my se nějakou dobu seznamujeme s hlavním hrdinou, ale to je každopádně důležitá součást příběhu. Mladý Martin Brundle, ztvárněný Ericem Stoltzem, je geniální chlapík, který nevědomky čeká na naplnění svého strašného osudu. Druhá polovina, kdy začíná Martinova přeměna, je pak atmosferický sci-fi nářez, narvaný těmi největšími nechutnostmi, které jsem kdy na filmovém plátně viděl. V tomto směru byl původní snímek s Jeffem Goldblumem určitě překonán (což bych vážně nečekal, protože už při sledování první Mouchy se mi dělalo nevolno). Takže - skvělé masky, vynikající atmosféra, lehce předvídatelný vývoj poslední půlhodiny, slušný spád druhé půlky filmu, množství nechutností, happyend. Moucha ll není určitě špatný film, k čemuž by mohlo svádět zdejší hodnocení. Jako první díl to sice není, ale v rámci žánru jde o určitě zajímavý kousek, který neurazí. Tedy pokud při něm nebudete večeřet. Tak dobrou chuť. P.S. Všimněte si jména jednoho ze scénáristů... (02.08.2010)

No... pro děti to tedy úplně není, ale skoro. Skoro jako kdyby to točil Špílberg. Martin Brundle se sice změní v nelidskou příšeru, která zvrací kyselinu a láme lidem kosti, ale pořád má rád zviřátka, hlavně pejsky, a stále má i dojemně rád svou ošklivou dívku, na kterou koulí ta svá smutná nelidská očička a přede jako kocourek. A konec je samozřejmě šťastný, dívka neohroženě rozsápe oslizlý zmítající se kokon a hle - uvnitř je opět ten starý sladký metrosexuální Martin. A bez ohledu na odporný sliz od ní ihned dostane i vroucí polibek... Člověk by si myslel, že tvůrci druhého dílu se budou snažit diváka navnadit a šokovat ještě větší nechutností a brutalitou, ale výsledkem je limonáda. Limonáda s pivní příchutí, aby působila dospěle, ale alkoholu 0.00%. (15.12.2013)

Viděno v roce 2017. Takže v době sequelů, prequelů, rebootů, restartů a remaků. Řekněme si to na rovinu: dneska se už točí (na pár výjimek) samé racyklovatelné sračky. Pokračování mouchy podle mého názoru prvnímu dílu žádnou ostudu nedělá. Naopak si myslím, že kdyby stejný film, třeba pod jiným názvem, ale se stejnýma vizuálníma efektama, vzkniknul letos, byl by to pro mnohé při nejmenším super guily pleasure, pro jiné parádní pocta žánru. Dneska už horory stojí za hovno, škoda že ty staré jsou zapomenuté, protože tehdy byl jiný metr. (03.05.2017)

Vlastně celkem odůvodnitelné pokračování – geniální synek hrdinů z jedničky abnormálně rychle roste, v 5 letech už je dospělý a (nevědomky jako laboratorní moucha, ehm, totiž krysa :)) navazuje na otcův výzkum teleportace. Tady dává scénář celkem smysl a jeho seznamování s mladou kolegyní příjemně poklidně plyne. Než se u něj ovšem začnou projevovat genetické predispozice, on zmutuje do hnusné příšery a film do nudné, hloupé, čistě béčkové monster vyvražďovačky v laboratoři (neuměle vykrádající Vetřelce, mj. hudbou). (07.11.2022)