Chaotická Ana

Chaotickou Anu nemůžu dostat z hlavy už od chvíle, kdy jsem zmáčknul tlačítko "play". Sny, láska, osud...to vše natočené a zachycené nejlépe, jak jen to mohlo být. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak doopravdy nevím, co víc bych napsal - slova jsou mi totiž málo při komentování tak ojedinělého a výjimečného filmu. Tohle se prostě musí vidět a prožít. (10.05.2012)

Viva España!!! Začínám si postupně uvědomovat, že Španělské filmy jsou znamenité perly, ukryté na dně oceánu, které je třeba začít hledat a nechat se jimi fascinovat. Chaotická Ana mě v tom směle utvrzuje. Je o dívce, která odmalička vyrůstá se svým otcem v útulné jeskyňce na Ibize a je jednoho dne objevena vedoucí umělecké výtvarné školy. Začíná tak zcela nový život ve Španělsku studiem malířství a objevuje veškeré aspekty lidského žití. Manuela Vellés je vskutku zajímavý typ herečky přesně padnoucí charakteru Any a v každé fázi jejího života lze pozorovat změny její osobnosti a vzhledu. Nutno podotknout, že se jedná o období 18 až 22 let. Proč je Ana v názvu "chaotická" je prosté. V Aninym současném příběhu se začnou prolínat její minulé životy žen, které všechny vlivem neštěstí zahynuli ve věku 22 let. Jaký to má vůbec pro ni význam? Na ten musí přijít sama, stejně jako divák. Režisér Julio Medem vás zavede do říše, kterou nelze základními smysly vůbec vnímat. Prakticky nemám slov, je to jako být v její hlavě a plně ho prožívat s ní. Trošku mě jen zarazil "čoko závěr" (zasvěcení ví :-D), který si možná mohli ve scénáři odpustit, ale myslím, že pro vyjádření postoje Any je zcela na místě... :-) Každopádně, úchvatný film... (27.02.2014)

Pesimista ve mně by mohl být nespokojený s tím, že jsem ztratil 2 hodiny času svého života, ale optimista to vyvažuje tvrzením, že se aspoň můžu úspěšně vyhnout dalším dílkům z produkce Julia Medema. Na tomhle snímku mi vadilo totiž úplně všechno. Použitou filmovou řečí počínaje a dějem konče. Kdysi dávno jsem měl možnost cestovat s nadšeným vyznavačem jihoasijských náboženských kultů a ten mně po celou dobu jízdy vlakem líčil, čím vším v minulých životech byl a čím vším hodlá být v těch budoucích. Nezabil jsem ho pouze proto, že mě omezovalo konvenční slušné vychování a tím pádem jakási společenská brzda, které jsem se naštěstí už stačil zbavit, jenže - bohužel - Medem je trochu z ruky a tak to schytá aspoň jeho film. Rozumím tomu, že určitou část intelektuálů podobný mysticko-ezoterický styl a těžké umění, které z řady scén čiší, dokáže přivést do stavu, jaké zažívá feťák, co si po měsíční abstinenci šlehnul pořádnou dávku své oblíbené drogy, ale obsah, který mi Medem naservíroval, bych dokázal snést jenom v případě, že by ho pořádně ironicky shodil. Když chaos, tak ten, co mi předložil Neil Gaiman ve své sérii o Sandmanovi, anebo ještě lépe ten, se kterým jsem se potkal ve druhém Pekelníkovi. Celkový dojem: 15 %. Plně se shodnu s uživatelem Premiere_. Strhující mystika pro ty, koho 'tyhle věci' zajímají. Pro ostatní asi jen hysterická a nedotažená love story. Jenom nechápu, proč, stejně jako řada dalších, dal po takovém komentáři 3*. Nejspíš to pro něj byla ta strhující mystika. (09.04.2012)

Caótica Ana není prázdným manifestem obrazu, jak jsem se při pohledu na malebné obrázky obával, ale labužnickým snímkem, který vnímavost odměňuje jedinečným prožitkem. Medem se dokázal skrze překrásně stylizované filmové obrazy nenásilně napojit na diváka a vtáhnout jej do duše samotné Any, jejíž charakter odráží charakter filmu - obojí je živočišné, komplikovaně jednoduché, smyslové... a taky patřičně smyslné. Zejména první půlhodinka je naprosto fantistickým sledem mimořádně působivých impresí, za něž film vděčí hlavně originálně pojatým hlediskovým scénám (tedy těm, v němž vnímáme dění Aninýma očima); už jen za to "osahávání" městského davu bych zasypal tvůrce ovacemi...Jak jednotlivé kapitoly dělené odpočítáváním od desíti k nule ubíhají, Ana si ujasňuje smysl své existence a postoj k životu, zatímco se proměňuje vyznění i nálada snímku, pointa pomalu vyplouvá na povrch a úvodní surreálno se překresluje do stále hmatatelnějších obrysů. Přechod od smyslů k rozumu je sice dostatečně pozvolný a plynulý, ale přeci jen jsem se v oné první části cítil o dost líp, tím spíš, že ze závěru doslova trčí pár velice konkrétních (politicky laděných a silně kontroverzních) narážek, čímž jsem rozhodně nebyl potěšen a trochu jsem dostal strach, zda mi celou tu dobu nevěšel Medem na nos pseudoumělecké bulíky a Anina poznámka o mělkosti obrazů nebyla jen alibistickou přikrývkou pro porvrchní a mainstreamově orientovanou agitku. Inu, Caótica Ana je tanec na nejasné hraně mezi troufale svojskou uměleckou výpovědí a lacině šokujícím kýčem, kde se těžko registrují prešlapy a není divu, že vzbuzuje značné kontroverze. Tím pádem cítím potřebu definitivně se přiklonit k jedné názorové straně a udílím ne úplně čistých, přesto rozhodných pět hvězdiček. Protože tento film zkrátka nemá obdoby, ať už to vnímáte v jakémkoli smyslu. P.S: Manuela Vellés odvádi v roli Any velmi suvérenní a přirozený výkon, čímž se řadí mezi halvní přednosti filmu a bylo by ostudné ji nezmínit.*****MŮJ FILM ROKU 2008 (česká kinodistribuce) ***** (23.11.2008)

Velmi nudný začátek, pomalý rozjezd příběhu Anity, malý prostor pro Charlottu Rampligovou a jediného pohledněho muže snímku, Cazalého, to vše mi jasně znemožňuje dát filmu plný počet. Od části na moři dostává film spád a začíná být zajímavý i vizuálně. Nula je faktickým vrcholem, krásnou filmařinou a výbornou pointou. Jen to chce mít hodně silné nervy prokoukat se až k závěru. (26.11.2019)