Vykúpenie z väznice Shawshank

Frank Darabont má pro tyhle "člověčinky" jasné vlohy. Oproti Zelené míli je Vykoupení jaksi poklidnějším, co se tempa vyprávění i událostí v něm obsažených týče, ale o to více péče je věnováno postavám. Oba hlavní aktéři jsou jak výtečně napsaní, tak výtečně provedení, zejména Robbinsův Andy je fascinující svojí nepřístupností, která v průběhu filmu taje. Přesto bych si netroufal řadit Darabontův snímek po bok takových skvostů, jako je Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, protože v určitých věcech mi přijde až příliš vykonstruovaný, vyumělkovaný a namířený na divákovy city (pravda, velice vkusným způsobem). Celý příběh na mě zapůsobil, ale nikterak zásadním způsobem. Je to prostě... hezké vyprávění, které jsem celý film sledoval, ale které mě nedokázalo vtáhnout a zanechat ve mně více než pocit z výtečně odvedené práce. Snad jsem čekal příliš mnoho, když jsem viděl jak vysoko Vykoupení vyšplhalo na žebříčku... Ve svém oboru ale samozřejmě špička. (25.02.2004)

Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (05.06.2004)

Strach dělá z lidí vězně, naděje osvobozuje. Andy Dufresne byl obžalován za dvojnásobnou vraždu na doživotí ve věznici Shawshank, avšak tím jeho cesta teprve začala. Jeho 19 let mi Frank Darabont odvyprávěl s takovou suveréností, až jsem měl někdy pocit, jako bych si ty roky odseděl taky. Obrazek je jako tisíc slov, a tak škoda každé věty, která bude navíc, to si raději nechte povyprávět od chlapíka, co sežene vážně všechno, jak to tehdá v Shawshanku bylo... (12.08.2007)

(1001) K filmu mám takový nostalgický vztah, protože můj tatínek pořád chodí po bytě a vykřikuje "právník to podělal!" a podobně. A když pláče i Morgan Freeman, kdo jsem já, abych neplakala! Zamlada byla moje oblíbená epizoda s mladým Elvisem, nyní si zejména užívám Clancyho Browna, jeho 192 centimetrů a bezkrevný obličej. Nicméně oficiální důvod, proč ten film oceňuji, je zobrazení mužského přátelství. Zajímalo by mě, jestli muži vidí toto zobrazení jako pravdivé. Oproti jiným filmům podobného charakteru mám dojem, že tady všechno tak nějak přirozeně zapadne do sebe, zvolení herci to neuvrhují do kýče, necítím křeč a nemám potřebu hledat chyby technického rázu. Navíc film dost sugeruje spíš než realitu jakési podobenství o touze po svobodě. A poslední scéna vypadá tak strašně divně, modře a ideálně, že čím jsem starší, tím víc mám utkvělý dojem, že se nikdy nestala a že je to jenom zoufalé přání zastiňující skutečné události. (Což mi přijde jako docela cool interpretace srážející náběh k předávkování sentimentem.) P. S.: S hrůzou jsem si vyzkoušela, že kdybych já byla Red, tak si "Zihuatanejo" několik let nevydržím pamatovat. (19.12.2014)

Postava Tima Robbinse mi byla tak velmi blízká, jeho touha po svobodě, trpělivost a pečlivost s jakou krůček po krůčku na té touze stavěl. Bála jsem se o něj a zároveň mu přála i záviděla přítele, jakým byl Red, abych na konci tohoto režijního a hereckého skvostu byla stejně překvapená, ne tím, co se stalo, ale JAK! (23.06.2005)