Grindhouse: Auto zabijak

Tam kde RR siaha na svoje limity len kopirovanim stylu, QT iba zacina ;-) Do vopred znamych kolaji prinasa okrem vlastneho vizualneho "trademarku" aj svoju rovnako znamu najsilnejsiu zbran - skvelo napisane dialogy. V rukach niekoho ineho by pravdepodobne historky o nicom a kecy o filmoch uz po chvili nudili a upozornovali na okate barlicky scenaristu zakryt dejovu prazdnotu, ovsem QT sluzia prave ako vychodzi bod zabavy a hrania sa - ci uz so stylom (automobilove sekvencie so svojou spinavostou a poctivou rucnou pracou su vskutku vyborne), alebo zvolenym zanrom (od thrilleru az k Thelma a Louise v dvojnasobnom pocte zien). Intertextualna vsuvka smerom ku KB1 (policajne duo - father and son Nr.1) je jednou z tych viacero rozkosnych a povestnych ceresniciek na torte. Len skoda toho prekliateho missing reel... ;-) [NY screening], Po druhej projekcii to ide dole... (14.04.2007)

Jako líbilo se mi to hodně, ale v určitých momentech to prostě byla Tarantinova onanie. První půlka skvělá, ale v té druhé mě to kecání o Vanishing Pointu už fakt nebavilo a chtěl jsem, aby zas přijel Kurt Russell. Tu černobílou část si Quentin taky mohl odpustit, protože to moc cool nebylo. Ale teď už musim fakt jen chválit. Hudba jako vždy perfektní, honičky a bouračky fakt měly grády a bylo tam plno pěknejch dobře hrajících bab (utkvěla mi roztomile blboučká Mary Elizabeth Winstead). Mno a samozřejmě naprosto úžasnej Kurt Russell. Kaskadér Mike mu sednul dokonale, akorát ke konci nemusel kvičet jak podsvinče, myslel jsem že ta postava je větší drsňák. Jsem zvědavej co Quentin natočí příště, mě osobně se Death Proof líbil víc než oba díly Kill Bill. (10.07.2007)

Očekával jsem překvapení ze strany QT, který měl další šanci jak mě usadit a přesvědčit i mě, že je Bůh. Nepovedlo se mu to (už po několikáté) a já se opět směji jeho dílu jako některým předešlým. Ten smích však není to co by si on představoval, ale smích nad jeho snahami být velkým kultovním pánem ameriky. Jeho kult mě naprosto minul a krom vydařených KB 1 a 2 v jeho filmech nevidím nic výjimečného. Možná je pro někoho příběh DP zajímavý, ale pro mě je spíše nudný a zdlouhavý. Sledovat jak se černošky předhánějí v nadávkách, stěrech a tancování ala striptérky mě už na stará kolena moc nebere. V druhé částí DP se konečně ukazuje Rosario Dawson, ale ta mě dost zklamala ( to se netýká faktu, že zůstane oblečená...). Ani sám Kurt Russell není zrovna terno, i když furt lepší než kdyby to za něj zkusil vzít Travolta. Druhá část je úplně jiného rázu, protože se otočí role a sledujeme v závěru dokonce akční automobilovou honičku se zajímavým koncem (opět jsem se smál, jak by si žádný režisér nepřál :)). Musím uznat, že pár scén, které jsou složeny z rozhovoru lidí a různých pohybů kamery, někdy přímo extra dlouhé, se mu podařili. Asi je to už osobní, ale QT není můj střed vesmíru a nikdy nebude, ale komu se líbí jeho postoj a humor rozhodně nic proti gustu. (03.09.2007)

Auto zabiják nejenže byla uváděno jako dvojfilm s Planetou Teror, ale samo o sobě připomíná double feature (zejména ovšem v uncut verzi, která vyšla na DVD). Dvě povídky s různými postavami, vlastní gradací, dlouhou „retardační“ dialogovou sekvencí a nápadně odlišnou texturou a mezi nimi černobílé intermezzo. První, stylisticky špinavější a zároveň nedokonalejší část (rušivé střihy a zoomy, špatné rámování) má blíž ke slasheru a zároveň jde o ultimátní podívanou pro fetišisty s fixací na ženské nohy (dlouhé ženské nohy vidíme buď naživo, nebo na různých plakátech od začátku a pointu představuje jejich výsostně neerotické „vytržení“ z kontextu). Druhá část je stylisticky úhlednějším (jasné barvy, dialog řešení po vzoru Gaunerů kroužením kamery okolo postav) kaskadérským filmem vrcholícím dlouhou automobilovou honičkou. Není to ale jen Russellův zabiják na čtyřech kolech, který obě poloviny spojuje. Teprve jejich spojení naplňuje konvence rape revenge filmu. Skupina žen je nejdříve znásilněna (autem) a jiná skupina žen ve feministickém finále následně (autem) znásilní agresora (spojení mezi sexualitou a automobily je dost zřetelné i bez hlášek o ojíždění zezadu, kterými Kim doprovází narážení do Mikeova auta). Přestože tuhle přehlídku exploatačních subžánrů a režisérových obsesí považuji za nejméně soudružný Tarantinův film, zároveň jej obdivuji jako jeho nejsmělejší narativní experiment, který jde v záměrném neuspokojování diváckých očekávání dál než jeho oceňovanější počiny. 80% Zajímavé komentáře: Bluntman, Arx, V-Ray (01.06.2007)