Irina Palm

Námět sám o sobě mi připadal trochu nanicovatý. Dobrý tak akorát k naplnění dávno známých schémat. Stačí se podívat na filmografii Mikiho Manojloviće a v roce 2007 ho objevíme ve dvou nápadně podobných úlohách (ta druhá v Golubovićově filmu Klopka). "Babička v bordelu" mi zní trochu trapně a rádoby atraktivně. Nicméně třeba právě Manojlovićova účast mě ujišťovala, že úplná katastrofa to nebude. A hle, ono je to přímo dokonalé! Je to tak civilní a decentní a zároveň tak pubertálně obscénní, že prostě nechápu, jak toho tvůrci mohli docílit. Tragika a komika se vůbec netluče, nevidím jediný zádrhel. Stoprocentní spokojenost. (25.09.2007)

Pro děti prý obětujeme všecho a uděláme věci, které bychom jinak nedělali. Smutný a zároveň veselý příběh, není ani podstatné, že hlavní hrdinka skončí v nočním klubu, spíš to, jak objevuje nové možnosti a jak se k ní zachová okolí. Noblesa, s jakou otravné moralizující důchodkyni vmete to obličeje, že spala s jejím mužem a jaké praktiky provozovali, je naprosto ukázková, jak se chová dáma, která sice vydělává peníze jako sexuální pracovnice, ale přesto si zachovává úroveň. (05.06.2015)

Vcelku příjemné překvapení. Přiznávám, do tohoto snímku jsem se " musel nutit " očekávajíce trošku něco jiného než se mi ( naštěstí ) následně dostalo. Přesvědčivý snímek, bez nijakých klišé ( ke kterým to přímo svádělo ). Pomalu plynoucí ( upozaděná ) režie dává dostatek prostoru vyniknout hercům a Ti to režisérovi S. Garbarskimu vrací i s úroky. Vynikající civilní herecké výkony tu předvádí jak hlavní představitelka Marianne Faithfull jako Maggie, ( vlastně pardon Irina Palm), tak i Miki Manojlovic coby majitel erotického klubu. Irina Palm je snímek ( nejen ) o tom, co vše jsme schopni udělat ( obětovat ) pro záchranu svých blízkých. 75% p.s. pojem tenisový loket dobře znám ( bohužel ) . Pocítil jsem to " na vlastní kůži ". Nic příjemného to rozhodně není! Ovšem Penisový loket mi byl až do včerejšího večera utajen. Těžko říci, co je horší ( bolet to bude asi stejně ), nicméně ten mi opravdu nehrozí :o) Ikdyž, jak říká Jaroslav Dušek: honil si ho každý a kdo říká, že ne....honí si ho dodnes :o) (08.02.2010)

Doufal sem, že film je podle skutečný události - bohužel nebyl, ale tak to nevadí, alespoň si scénarista mohl pořádně vyšperkovat příběh - tajně sem teda doufal v nějakou kulišárnu na konci: jakože například Irina v kabince nevědomky vyhoní vlastního syna, nebo že svym masturbačnim umem vyžene z vnukova penisu zákeřnou nemoc a on se uzdraví .) (31.08.2009)

Dávám 3 a 1/2 hvězdičky, což se zaokrouhluje na 4. Tahle tragikomedie, založená převážně na konverzaci a pár scénách z veřejného domu, se dle mého názoru docela povedla. Smutný příběh těžce nemocného chlapce, na jehož léčbu docházejí rodičům peníze, kompenzuje příběh chlapcovy babičky, která sice nemá valné vzdělání, na přijetí do zaměstnání není nejmladší, ale jednu věc její jemné ruce dovedou perfektně. I když se k této "práci" dostane nechtěně, omylem a jen kvůli vnukovi, z ironického nadhledu filmu vyplývá, že to paní bere sportovně. "Honibába", jak se sama nazývá, si do svého nového zamětsnání bere termosku s kafem, tesilovou zástěru, obrázek na zeď a pořádnou porci papírových utěrek a lubrikačního gelu. Marianne Faithfull i Miki Manojlovic podávají perfektní výkon. A nakonec má Irina Palm zajímavý a tak trošku pohádkový happyend. (08.07.2007)