Poslední kanibalové

Jeden z prvních a rozhodně těch lepších "cannibal" horrorů. Sympatické je na něm to, že opravdu funguje i jako dobrodružná story malé výpravy, kterou ta hnusná džungle doslova sežere. Anakondy, krokodýli a lidojedi jsou jen slabým výčtem všeho nebezpečí, i když hlavními záporáky zůstávají samozřejmě titulní domorodci. Nějaký ten lidský chod rozhodně nechybí, ale dojde i na pár jiných chuťovek, třeba brutální vykuchání krokodýla nebo porod, po němž domorodá matka hodí své novorozeně dalšímu krokodýlovi. A závěr je celkem nečekaný nervák, v němž hrdinovi musíte držet palce. (11.09.2014)

Dříve, než Ruggero Deodato světu ukázal, co je to skutečný horor, natočil snímek The Last Cannibal World. Tedy film s kanibalskou tématikou, na který se, stejně jako v případě Cannibal Holocaust, valí vlna kritiky, popřípadě nadšení nad dobře odvedenou prací zobrazující teror, strach a nejistotu hlavního hrdiny v plné parádě. Leč z hlediska mého tomu tak není. Možná jsem očekával až přílišnou brutalitu, jež nám byla ukázána v již zmíněném Cannibal Holocaust, možná kanibalské orgie, možná více kontroverze, možná něco jiného, nevím... Výsledek však, podle mě, dopadl příšerně. Postavy se chovali jako idioti, hudba se k filmu absolutně nehodila (leda by se jednalo o porno ze 70.let), kanibalové byli k smíchu a strach a teror v nedohlednu. Oproti Cannibal Holocaust je toto jen obyčejná zívačka a jsem rád, že to bylo viděno teprve až po něm, protože kdoví, zda bych po této příšernosti dokázal dát Deodatovi druhou šanci. Ta jedna hvězdička za jednu dvě solidní scény (především pitva krokodýla) a krásnou kanibalku s prsy číslo tři. (18.08.2010)

Jungle Holocaust sa dá hodnotiť prinajmenšom dvoma spôsobmi, pričom v oboch prípadoch sa jeho kvality výrazne menia. Ako samostatné dielo je Deodatova práca zavrhnutiahodný, skomolený odpad - veľa nezmyselných strihov, neschopnosť budovať súdržnú dejovú líniu, veľa nemotivovaných scén, extrémne samoúčelného násilia. Film postráda akúkoľvek estetickú, alebo remeselnú hodnotu, je sexistický a rasistický, ponúka príbeh podobný obsahom magazínov Rugged Men, Mans Conquest, Man´s World... a ich charakteristické črty špičkuje do morbídneho maxima. ___ V rámci žánru je Jungle Holocaust zásadným dielom. Postrádanie estetických, či remeselných kvalít je v rámci Mondo Filmu legitímnou žánrovou konvenciou, rovnako všetka režijná ťarbavosť, skomolenosť, samoúčelnosť, nemotivovanosť atď. __ Deodato v Jungle Holocauste ustanovil podobu Mondo filmu na nasledujúcich pár rokov - nejde o dokumentárny film, ako v prípade Savage Man, Savage Beast, v porovnaní s Deep River Savages od U. Lenziho je Jungle Holocaust po Mondo stránke čírejší, surovejší, odpútaný od romantického pátosu a možnosti porozumieť si s domorodcami. Deodato o tri roky neskôr dotiahol Mondo film do jeho milovanej aj nenávidenej podoby v Cannibal Holocauste, prinášajúcom okrem iného aj mockumentárny found footage štýl, a skeptickú relativizáciu postavenia bieleho muža (nech vyzerá v rámci filmu akokoľvek naivne a plocho) čo ostáva jeho najväčšou devízou. __ Jungle Holocaust je bipolárna snímka, ktorej bipolárnosť sa miesi do zvláštnej jednoliatosti . Čistý brak a zásadná snímka zároveň, moje hodnotenie je mixom týchto dvoch pozícií. Na záver na naskytuje otázka, či je možné Deodata viniť za nastavenie daných žánrových pomerov? Osobne si nemyslím, že by ktokoľvek iný vyvinul Mondo film ako žáner kvalitnejší a uvedomelejší. (01.01.2017)

Taliansky milovník zvierat - Ruggero Deodato sa v tomto svojom kanibalskom filme nezaprel a rozhodne využil potenciál, či už svoj osobný alebo príbehový. Je to tým pádom des a naturalistické animálné mäso, ktorým svojrázny režisér nešetril a stavy zvierat trocha preriedil. Príbeh sa v "Ultimo mondo cannibale" uberá a vyvíja trocha iným smerom ako tomu bolo v nasledujúcom a známejšom CANNIBAL HOLOCAUST-e, ktorý v konečnom dôsledku vďaka svojej sile zatienil aj samotný pilotný kanibalský trhák Ruggera Deodata, orientovaný skôr dobrodružne než hnusne. Tentoraz režisér vykresľuje prakticky hneď od začiatku boj o prežitie v nehostinnej džungli štvorčlennej skupiny, ktorá do danej lokality prilieta za predchádzajúcou výpravou. Lenže nastanú komplikácie a aby to mali aj s korením, príchod besniacich kanibalov nenechá na seba dlho čakať. Teror, či už fyzický alebo psychický, sa rozprúdi za sprievodu podivnej, ale dobrej hudby, hereckého nasadenia a pútavej kamery. (26.10.2007)

Doba, keď boli v Taliansku "in" kanibalské filmy bola síce krátka, ale zato intenzívna. Ani tento film sa nevymyká od ostatných, aj keď patrí do skupiny tých lepších. Napriek tomu je jasne povrchný, s explicitným zámerom priniesť brutalitu a iba šokovať. Také rozrezanie krokodýla je iba pre silnejšie žalúdky, horšie ale je, že sa tak deje ešte za živa. Nechýba ani boj s gumeným krokodýlom, nemilosrdná džungla so svojimi divokými zvieratami (hady, mravce) či príprava ľudského tela na paprike a s babánovými listami - delikatesa. Nelogický je viacmenej iba záver, keď kanibali nechávajú dvojicu belochov utiecť až k lietadlu. Poteší celkom pekná domorodkyňa Me Me Lai, ktorá sa producíruje nahá. (14.02.2021)