Réžia:
Alois MüllerKamera:
Jan PlesníkHudba:
Ferdinand HavlíkHrajú:
Miloš Kopecký, Sagvan Tofi, Václav Sloup, Věra Tichánková, František Řehák, Marie Viková, Apolena Veldová, Stanislav Tříska, Luboš Ondráček, Antonín Tázlar, Čeněk Halška, M. KohutováObsahy(1)
Miloš Kopecký a Sagvan Tofi v hlavních rolích televizní komedie o despotickém otci rodiny. V hlavní roli televizní komedie, která si bere na mušku úplatkářství, se jako obchodní inspektor Břoušek představí Miloš Kopecký. Při návratu domů najde svou dceru Kamilu v objetí jejího nového přítele, veksláka zvaného Hifin, a vyhodí jej z bytu. Je předvolán k soudu, protože nedávno odhalil manko v jedné hospodě a odmítl úplatek vedoucího Krůty. Jeho dcera Kamila mezitím odjíždí na jazykový kurz. Vzápětí zavolá Břouškovi Krůta a škodolibě mu oznámí, že Hifin v noci naboural s ukradeným autem, v němž předtím jel s Kamilou, která se tak stává spolupachatelkou. Krůta začne Břouška vydírat...
Komedii o despotickém otci rodiny s tradičně výborným výkonem Miloše Kopeckého natočil v roce 1987 režisér Alois Müller. Veksláka Hifina si zahrál Sagvan Tofi a dceru Kamilu Apolena Veldová.
(Česká televize)
Recenzie (20)
Květnatost slangu mladých je místy až kontraproduktivní, ale dá se didakticky využít. Víc zaujme štrosmajerovské vystoupení Miloše Kopeckého: "Smradu jako když Taras Bulba kouří marsky a uprostřed kuchyně hašišák. (...) Nervy mám jedny, ale ruce mám naštěstí dvě. (...) Dovedu si představit kozu lítat než tvoji matku myslet." Vtipná, oddechová soudnička od Petr Rittera a Zdenka Šťastného. ()
Československá krátká televizní komedie z ostravského studia, v níž se objevil M. Kopecký jako despotický a nervní obchodní inspektor Břoušek. Během nečekaného návratu domů spatří svoji dceru ve společnosti extravagantního S. Tofiho. Když poté vyjde najevo, že opilý Sagič s neznámou spolujezdkyní odcizil auto, otec Kopecký se domnívá, že v ukradeném automobilu seděla jeho dcera. Nabídne tedy Tofimu peníze výměnou za to, že u soudu bude vypovídat tak, aby z toho pro jeho dceru nevznikl žádný postih. V závěru se ukáže, že Sagič ukradl auto s úplně jinou osobou a Břoušek, zapřísáhlý odpůrce úplatků, tak odevzdal peníze zbytečně. Krátký a nepříliš zajímavý film toho nenabízí mnoho, líbil se mi pochopitelně nervák Kopecký a Sagičova výpověď před soudcem F. Řehákem, ale naproti tomu Břouškova manželka M. Kohoutová byla naprosto nevýrazná a zmíněná dcera A. Veldová mě též nepřesvědčila. Zaujaly mě kousavé dialogy mezi Kopeckým a V. Tichánkovou, hrající jeho tchyni, která bydlela u Břoušků v prvním patře. V menší roli hospodského Krůty, který vedl s Břouškem soudní spor, se objevil V. Sloup. Režisér A. Müller natočil krátkou, nevýznamnou komedii, u níž stojí za řeč pouze obsazení M. Kopeckého a jeho výkon, stejně jako zajímavé herecké vystoupení S. Tofiho. ()
Podvodník, který je hodný, hodný profesionál podvádí a podvodník, který zůstal podvodníkem. Otec vůbec nebyl despotický, vždyť ho nikdo neposlouchal, navíc Kopeckého bělovlasý dědeček se do role opravdu nehodil. Děj byl sice trochu nudný a ohraný, ale mnohé repliky byly vtipné a pointa mě celkem mile překvapila. Ale Tofiho veksláka "Hifina" bych tedy v rodině mít nechtěl. ()
Revizor restaurací a jídelen má svědčit u soudu proti hostinskému, který ho chtěl uplatit. Obžalovaný drží svědka v klinči hrozbou prozrazení prohřešku jeho dcery... Když přimhouřím oči nad obvyklou vizuální ušmudlaností televizních filmů osmdesátých let a všemi těmi řečmi o bonech, zůstává velice vtipná a kupodivu nemoralizující komedie. Některým dialogům by IMHO stačilo pár exponovaných televizních repríz ke zlidovění. Cholerický Miloš Kopecký, jízlivý Václav Sloup a zlomyslná Věra Tichánková jsou perfektní, přijatelný je překvapivě i Sagvan Tofi. "Jelikož díky květnatosti a košatosti projevů pana obžalovaného hodina stanovená hlavnímu líčení uplynula už před dvěma hodinami, nemůže soud nyní podrobně rozhodnutí zdůvodňovat." 70% ()
Tak, lidi, já jsem se zásadně celkem dost dobře pobavila. Mistr Kopecký perlí. Je to poplatné době, ale to vůbec neva, naopak. Přemýšlela jsem, jak je možné, že Sagiho vzali na konzervatoř, ale v druhé půlce jsem to zahodila do koše. Nemusím všechno pochopit, ale dejme tomu. Úplatek tři tisíce mě rozesmál. Ale těch dojemných hláškovitých vět... "Prosím tě, zavolej ji zpátky, ať ji můžu vyhodit." "Samozřejmě, že to tak nemyslela, ona vůbec nemyslí." Tchýně do telefonu: "Vážený, já nemám manžela, kdybych měla manžela, nikomu ho nedám." "Jiřino, prosím tě, probuď se, mně se zdá tchýně." ()
Reklama