Ďáblova cesta

Tak tohle fakt ne. Asi nejsem jediný, kdo se nechal nalákat na "skvělé monstrum" a "mezi Vetřelcem a Hellraiserem", nicméně jedná se pouze o neatmosférický zmatek s prvoplánovým nekvalitním gore a ač tu byla celkem zavedená herecká jména, tak tady se zrovna nepřetrhla. No a monstrum...............:D :D :D (27.05.2013)

Tohle teda byla zase síla, začíná jako výpověd jednoho maníka ,která je hodně jadrná a i celkem vtipná. Jde s dívkou do opuštěného ústavu si vrznout, jenže tam najdou křeslo, co tam zbylo a dívak na něj sedne a křeslo jí spoutá a zmasakruje. Mladík je obviněn a zavřen do blázince, po letech ho na příkaz jakého si profesora pustí, ale ten má podmínku onen maldík s ním musí jít na místo činu. Vezme si ktomu tři studenty. A jatka začínají, plno zvratů. Fim od záčátku nasadí drsnou sarkastickou latku, pak to zkouzne k nudě, ale konec to zas pěkně nastartuje. Do toho máme možnost slyšet myšlenky toho maníka, které jsou víc než zajímavé a trefné. Určitě solidní horor. (17.09.2009)

Když hned v úvodu vidíte, jak všichni skončí, příliš od filmu neočekáváte. Počáteční mix Hellraisera s Vetřelcem se nakonec odkloní úplně jinam, což je velmi dobře. Pseudopsychologické snímky bývají nevyzpytatelné. Je jich spousta a málokterý opravdu zaujme. Mně se líbila výtvarná stránka filmu, i když to chvílemi vypadalo jako klip brutální deathmetalové kapely. Jen mi vadilo občasné zastavování obrazu, kdy najednou nevíte, zda není chyba ve vašem příjimači... Na rozdíl od prvoplánových čuňáren (např. francouzské Inside) je tohle alespoň zajímavé, i když chvílemi se světy prolnou a jeden hádá, který je ten pravý. Konec ale vše vyřeší, avšak pootevřená zadní vrátka bych raději zabouchnul. (05.04.2012)

Neviem, či prirovnávanie filmu autorom ku takým veličinám ako je Hellraiser neni moc odvážne, nič na tom, príšerku mal vo filme peknú. Len škoda, že človek musí prehryznúť dosť nezaujímavú prvú hodinu, aby sa jej dočkal a potom si ju užije len v pár rozmazaných záberoch. Dalo sa z toho vymlátiť aj viac... (05.04.2009)

Když jsem před více než dvěma lety dělal s Adamem Masonem rozhovor, popsal mi právě natáčený Devil's Chair násldovně: "Je to něco mezi Hellraiserem a Vetřelcem. Je v tom skvělé monstrum. Chci znovu představit opravdové filmové monstrum! A konec je opravdový hardcore a nepřipomíná nic, co jsem kdy viděl." Když odečteme klasické autorské chvástání a nafukování, musím říct, že měl pravdu. Devil's Chair je vynikající ukázkou toho, že pro natočení dobrého horroru nepotřebujete hromadu peněz a že vám stačí jen talent, nápad a pár slušných herců. Mason tohle všechno měl a tak stvořil kvalitu. Komorní, nenápadnou, zpočátku ukecanou jak cikánská vědma, ale zlepšující se každou minutou. Ve chvíli, kdy se objevilo ono monstrum jsem si už chrochtal blahem a až do konce jsem nepřestal. (08.10.2008)