Kanon

Prekvapivo dobré... Prvých pár dielov som pozerala a nič sa nedialo... samé ugú, au... a podobné veci a pripadala som si ako v riadnej blbosti... Niekde vo 8. či 9. dieli nastal zvrat (nie prudký, taký v podstate nenápadný) a celý seriál dostal šmrnc, hĺbku a normálne ma dojímal. A vydržalo mu to až do konca... Perfektné... (13.08.2009)

Příjemně civilní, neukřičené romantické anime rozebíhá své příběhy pozvolna a vždy po důkladném prokreslení milých, přirozených postav, z nichž si každou snadno oblíbíte („Ahaha!“) – pokud vás tedy neodradí ty abnormálně veliké oči přes půl hlavy („Ughú!“). Důmyslně tím zastírá fakt, že se v podstatě jedná o další "harémovku" jednoho kamarádsky jízlivého středoškoláka obeskakovaného, pardon, přátelícího se s půltuctem různorodých dívčin. Na nadšení z vyváženého mixu humoru a dojemnosti mi nicméně mysteriózní pointy vztahů přišly příliš, jak to říct, "holčičí", resp. banální (zamilovaná lištička). (20.10.2020)

Seriál plný opakujících se citoslovců již zmíněných mými předchůdci je milý, vtipný, poměrně i romantický a v 2/4-3/4 části velmi dojemný. Yuiichi je konečně po delší době klučina s velkým K, který si z holek po většinu času dělá legraci a nechová nikterak přihlouple. Nicméně v mnoha pasážích byl seriál trochu uspěchaný a nedotažený. Přišlo mi, že vztahu s Makoto se věnoval nejvíce/nejhlouběji (a u něho jsem asi i nejvíce prosmutněl/pro mě vrchol seriálu), u ostatních až tolik ne, jakoby si uvědomovali, že už nemají tolik dílů na to. Nejvíc to nakonec odnesl konec, který ač je mi příběhově blízký, tak jeho formou a rozuzlením zase naopak velmi vzdálený. I přes to mi byly téměř všechny postavy tak sympatický, že mi bude Kanon chybět. (26.04.2015)

Yuuichi Aizawa sa po 7 rokoch vracia na miesto, ktoré opustil a kde v detstve strávil väčšinu svojho času. Hneď po príchode stretáva niekoľko dievčat, ktoré sa okolo neho začnú krúžiť. V tom je ale jeden problém - Yuuichi si nemôže spomenúť na svoju minulosť, na ľudí s ktorými trávil väčšinu času a ani na svoje lásky. Pomaly si však začína spomínať a pred očami sa mu začínajú premietať spomienky. Yuuichi však cíti, že sa v detstve stalo niečo zlé a že jeho život nie je len plný šťastných a radostných momentov. Podarí sa mu spomenúť si na všetky jeho spomienky? A podarí sa mu vyčistiť všetko zlo, ktoré na neho číha na každom kroku? To sa dozvieme v tomto krásnom anime plnom lásky, šťastia, priateľstva a radosti, či smútku zo života. Celkový dojem: Ako veľký fanúšik vydavateľstva Key (ďalej Angel Beats, Air, Clannad, Charlotte) som si nemohol nechať ujsť ani toto milé anime, ktoré je len ďalším dôkazom geniality a originality toho štúdia. Musím povedať, že toto je jedno z najlepších a najobľúbenejších anime, ktoré som doposiaľ videl a svojho názoru sa budem držať snáď po celý život. Postavy sú dôležité všetky a tiež som nenašiel ani jednu postavu, ktorá sa mi nepáčila alebo som s ňou nesympatizoval. Na svoju stranu si ma však najviac získala Sawatari Makoto, ktorá je jednou z najroztomilejších a najúžasnejších anime dievčat, s ktorými som sa doposiaľ stretol. Skvelá však nie je len ona (aj keď je pravda, že bez nej to už nebolo ono a anime už ďalej neobsahovalo žiadne roztomilé, či smutné momenty), ale aj ostatné postavy z ktorých nesmieme zabudnúť na Yuuichiho sesternicu Nayuki, nerozlučnú dvojicu Mai a Sayuri, či ďalšiu zlatú postavičku Ayu. Animácia sa mi páčila pomerne dosť aj napriek tomu, že je zastaralá - bez nej by to anime nebolo také dokonalé a aj toho názoru sa držím. Čo sa týka hudby , tak tá sa mi páčila - je jednoduchá a dobre posluchatelná, do niektorých scén by sa iná ani nehodila. Mňa si teda Kanon úplne získal a rozhodne ho odporúčam každému - nie je síce tak srdcervúce ako Clannad: After Story, za to som si to ale obľúbil oveľa viac. Moje hodnotenie: 100% (17.11.2017)

Uguuu! Unyuuu! Auuu! Po zhlédnutí původní verze Kanonu jsem se bál, že remake si nedokážu užít, naštěstí neoprávněně. Je sice pravda, že pokud jde o příběh, tak se obě verze dost pravděpodobně velmi přesně drží původní bishoujo hry a tak se mi v tomto ohledu mnoho nového nedostalo (i když 13 a 24 dílů je přece jen rozdíl - a 24 se zdá být lepší volnou, neboť 13 dílný starší seriál se určitému krácení nevyhnul). Ze hry vychází i design postav, který yenn zmiňuje, když hovoří o příliš velkých očích - těžko to tedy vyčítat týmu z Kyoto Animation. Jenom vzhled hlavního hrdiny je, mám pocit, odlišný více (není divu, hra je first person - takže Yuuichi není vidět...leda by tam bylo zrcadlo). Už je to nějaký čas, co jsem starý Kanon viděl, takže vzpomínky nejsou dokonalé, ale hlavní hrdina se mi v remaku jeví mužnější, sebevědomější a tak nějak méně ve vleku událostí. Z yennova komentáře (který určitě stojí za přečtení, a to tak, až mám pocit, že mi nezbylo nic zásadního ke sdělení) by člověk, který rád čte divoce mezi řádky, mohl dospět k závěru:"Eroge znamená, že v Kanonu je nějaká erotika." Jak mě upozornil yenn v diskuzi, ve hře tomu tak skutečně je, ale v seriálech ne. V obou je však dost na to, hlavně originální příběh a sympatické postavy, abych jim dal *****. Kdybych měl doporučit jen jeden z nich, byl by to přeci jen tento remake. Je toho odvyprávěno více, mám pocit, že to byla větší legrace, když přišlo na humor a je technicky dokonalejší. Komu se Kanon hodně líbil, může ještě zkusit seriál AIR. Je podobného ducha a IMHO také velice příjemný (i když Kanon mi připadá o něco lepší). (26.07.2007)