Skins

I quite like it. Vtipný mi přijde, že herci vypadaj pořád jako 14 děti, přesto spolu bydlej, cestujou, vydělávaj si sami, žijou bez rodiny... Scénář ale bezvadný, spousta zvratů, který dokonce dávaj smysl, vtípky, drogy, rozumný debaty téměř - někdy i filosofickej crap zodpovědně nezodpovědnejch... Na to, že je hlavních charakterů tolik, divák zvládá sledovat osudy všech. A sympatie pro určitý role se mění jak na houpačce, well done. (If they dont like it, fuck'em) / 1. série - střeštěná, ulítlá, prochlastaná, prohulená, prosouložená, prostě šílenství / 2. série - lehce dospělejší / 3. série - Trochu mě zaskočily téměř kompletně nové tváře, až mě to málem donutilo přestat koukat, ale tak po 4 dílech jsem si Skins zase začla užívat. / 4. série - Jak už je asi zvykem Skins, 2. část příběhů party je o něco serioznější a vážnější a zase někdo umře :-// Don't like. Perfektní postava - Panda. / 5. a 6. série mě asi chytla za srdíčko nejvíc, tihle labilové mě hodně bavili, perfektní mi přišla příšerná Franky a farm boy Alo, plus samozřejmě nechyběla další smrt. A já jsem teď smutná, páč nemám na co koukat. (08.04.2012)

1. série: 'Every fucking year.' Teda takovou pecku jsem fakt nečekala. Nevím co mám chválit dřív, tak začnu originalitou. Každý díl je prezentován z pohledu jiné z mnoha hlavních postav a tak člověk všechny postupně dobře pozná a taky si ke každému vytvoří až překvapivě pevné pouto. Právě postavy jsou asi nejlepším aspektem celého seriálu. Všechny jsou špičkově propracované a zatraceně realistické. Ať už se dostanou do jakékoli situace, ať už řeší jakýkoli problém, vždycky se chovají uvěřitelně a lidsky, takže je jednoduché se s nimi sžít a člověk nakonec lituje i těch, kteří mu ze začátku nebyli sympatičtí. Co se děje týče, jednotlivé epizody a příběhy jsou buď vyloženě oddechově komediální (Tony, Maxxie & Anwar), celkem depresivní (Cassie - obzvlášť pokud jste stejně jako já takovou Cassie v životě doopravdy znali, Effy), oboje zároveň (Chris), nebo tak nějak vyváženě mezi (Jal, Sid, Michelle). Ještě musím zmínit skvělé obsazení (nejen hlavních hrdinů) a soundtrack. 2. série už je na tom o poznání hůř. Komedie vymizela, místo ní je tu ještě víc drama a místy to až zavání telenovelou. Taky chování některých postav se úplně změnilo, celkově vymizelo předchozí kouzlo a začala jsem neuvěřitelným způsobem nenávidět Cassie. Ale fuck it. Do dalších sérií už každopádně se pouštět nebudu. (05.06.2015)

Skins neukazuje mladé tak jako v jiných seriálech, kde se neustále řeší vztahy, co si na sebe obléct, kdo s kým a různé další zákeřnosti. Skins nabízí tak trochu kontroverzní, ale za to realistický pohled na mládež. Příběh ani děj není nějak složitý. Ukazuje svět mladých takový jaký opravdu je. Na první pohled se může zdát, jakoby nikdo z nich neměl nic lepšího na práci než jen drogy, nikdy nekončící párty či sex. No stačí trochu nakouknout pod pokrývku a ukáže se, že pravda je jiná. Problémy postav jsou reálné a lehce je zpozorujete i mezi lidmi s kterými se běžně vídáte. Ať už jde o pocit osamělosti, vnitřní problémy, různá tajemství, hladání vlastního místa či snaha o začlenění se. Dospívání není vždy procházkou růžovou zahradou a je opravdu těžké najít sám sebe. A o tom Skins jsou. Seriál nám neukazuje pouze pěkné chvíle plné štěstí a radosti, ale i ty ošklivé a nelítostné stránky života. Postavy, stejně tak jako děj, působí skutečně a člověka si rychle získají. Každý z nich má nějaké problémy, i když se tak na první pohled vůbec nemusí zdát. Každá z generací je něčím jedinečná a odlišná od těch ostatních. Nikdo není stejný, a každou generaci tak tvoří směsice různorodých charakterů. To máme 6 sérií, ve kterých se nám představily tři různé generace. A potom poslední 7. sérii, kde se vrátili 3 postavy typické pro svoje generace. Seriál Skins si na nic nehraje, nic přepřikrášluje. Je realistický, otevřený a vmnoha směrech i vulgární a právě tím, si podle mého dokázal získat tolik příznivců. Co se týká oblíbené generace, tak tou je a vždy pro mě bude 2. generace. Pokaždé se mi stalo, že jsem minimálně jednu postavu v každé generaci nějakým způsobem nemusela, ale v této se mi to nestalo ani zdaleka; všichni jsou tam buďto tak roztomile naivní, přiblblí a nebo úžasní. V mém srdci jediné místo patří jedné postavě a tou je Cook. Dost zvláštní osobnost, která má v sobě nejen kus nenapravitelného devianta, ale také lásku, radost, soucit a pochopení, které střídá bolest a utrpení. Cook je podle mého jedna z mála skvěle napsaných postav a to hlavně proto, že člověk ani nemusí nic moc vymýšlet, ale pouze stačí čerpat z reality každodenního krutého života jednoho životu napospas odsouzeného teenagera. - "Nothing good ever stays with me, absolutely nothing." (09.04.2017)

1&2 sezona: inteligentní, originální, reálný... tolik různých emocí jsem v těch dvou dnech, co jsem na to bez přestávky koukala (nemohla jsem přestat), snad nikdy nezažila. Perfektní ve všech směrech, ještě se mi nestalo, že by mi některé postavy tak moc chyběli. SKINS PARTY HARD. 3&4 sezona: možná bych mohla taktně mlčet... Kdyby to byl samostatný seriál, tak by to byl takový slušný průměr, trochu víc přtažený za vlasy, ale dalo by se to vystát. Jenže jelikož to sdílí onen osudový název Skins, tak se to řadí do normálního odpadu. A všechny ty charaktery bych nechala shořet v pekle, fakt jsem je nenáviděla (kromě JJ) a smrt jsem přála úplně všem. Takže jsem jakoby dočasně oslepla a ohluchla a Skins pro mě skončili druhou sérií. It's a wild word! (22.11.2009)