Zväčšenina

Zvětšenina ani chvilku nenudí, má zvláštní atmosféru, je velmi nedramatická ( až na pár momentů ) a... tajemná. Ale jako o celku bych nedokázal říci, o čem to je. Plky o objektivním hledání reality jsem taky četl a určitá část filmu o tom asi bude, ale že by to prostupovalo celým filmem, to se říci nedá. Hmm, hmm opravdu zvláštní film. Zatím za tři, ale rozhodně to časem vyhledám znova... (24.03.2005)

[7/10] (Bridge) (Metrocolor /// Produkce: Carlo Ponti, Pierre Rouve /// Scénář: Michelangelo Antonioni, Tonino Guerra, Edward Bond podle povídky Julia Cortázara /// Kamera: Carlo Di Palma /// Hudba: Herbie Hancock /// Nominace na Oscara: Michelangelo Antonioni (režie), Michelangelo Antonioni, Tonino Guerra, Edward Bond (scénář) /// MFF v Cannes: Michelangelo Antonioni (Zlatá palma)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (28.06.2009)

Fotografování je zálibou pro všechny, kteří nejsou umělci, ale rádi by byli. Neměl jsem během sledování pocit, že sleduji jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie. Spíše jsem měl pocit, že sleduji něco, co už dávno přežvýkal zub času, a co dovedou docenit výhradně starší generace. Na člověka rozhodně dýchne velice příjemná atmosféra doby, kde se všichni měli rádi a pokoušeli se vyrábět děti se všemi, se kterými to bylo jen trošku možné. Film je vhodný spíše k promarněným hodinám jeho hlubokou analýzou, nežli k příjemnému diváckému zážitku, který jsem hledal já. Hlavní hrdina mě bohužel nezaujal natolik, abych měl zájem se hlouběji prohrabovat v útrobách jeho mysli. I když mám existencialismus velmi rád, tak tento snímek nebyl úplně mým šálkem kávy. Budu s dovolením hledat umění někde malinko jinde. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se lehce protáhla. Film mi vybral můj kámoš Milan. (14.05.2018)

"Promiň, lásko, ale to děvče, co tu mám, tě nechce." Arogantní šmírák s foťákem Thomas ode mne moc sympatií nezískal. Bylo mi sice sympatické, jak se dokázal na první pohled zamilovat do vrtule nebo jak umělecky kouřil proti rytmu hudby, ale to, jak ignoroval GDPR, se mi vůbec nelíbí. Fotografie je totiž osobní údaj, víme mladej? Nevíme, protože tehdy ještě nebyl, ale to ho neomlouvá. Já bych si tedy Jane asi taky chtěl vyfotit, takže mu rozumím, ale ještě víc bych chtěl, aby po mně něco chtěla. Mám pro podobné typy zkrátka slabost a ona platila docela zajímavou měnou. Navíc tady těch štíhlých krásek s parádními účesy bylo dost. Jen měly příliš vyfetované oči, s čímž mám tradičně problém. Ale abych se vrátil k filmu, tak ten byl na můj nevkus příliš umělecký, tichý, pomalý a bez vyvrcholení. Tak to zkrátka mají umělci rádi, ale já mám při sexu raději divočinu a křik zakončený pořádným výstřikem. (02.09.2018)

Copak lze něco tak nezachytitelného jako těkavou atmosféru doby, něco tak nepopsatelného jako smysl života, něco tak podivuhodně proměnlivého jako čas obejmout do filmového pásu? Od té doby, co jsem viděla Zvětšeninu, odpověď znám. Ale sama Antonioniho opus magnum slovy obemknout neumím, jakoby vždy jiná část vypadávala- a šla svou vlastní cestou. Někam do parku. (10.09.2007)