Réžia:
Hrafn GunnlaugssonScenár:
Bo JonssonKamera:
Tony ForsbergHudba:
Harry ManfrediniHrajú:
Egill Ólafsson, Helgi Skúlason, Pétur Einarsson, Gunnar Jónsson, Þorsteinn Gunnarsson, Flossi Ólafsson, Guðrún Þórðardóttir, Jakob Þór Einarsson (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 874 n.l. a nájazd Vikingov do Írska, hľadajúcich striebro a otrokov, prežil malý chlapec. O 20 rokov neskôr prichádza na Island tajomný "Hosť", aby naplnil svoju pomstu. Minimalistický snímok režiséra Hrafna Gunnlaugssona je islandskou variáciou Kurosawovho YOJIMBA, podobne ako filmy A FISTFUL OF DOLLARS a LAST MAN STANDING, ťažiaci z charizmatického hlavného hrdinu a pekných záberov drsnej islandskej prírody. Podobne ako u Sergia Leoneho, aj tento film je súčasťou "vikingskej trilógie", ktorú tvorí spolu s filmami Í SKUGGA HRAFNSINS (1988) a HVÍTI VÍKINGURINN (1991). Zaujímavosťou je, že v dobe svojho vzniku v polovici 80tych rokov, bol film uvedený aj v československých kinách pod názvom KDYŽ LETÍ HAVRAN. (Emílio)
(viac)Recenzie (24)
napínavé, krvavé, v duchu islandských ság. K tomu strhující hudba. I z mála se dá vykřesat hodně. Mstitel, kterému dal sílu Óðinn, sám sebe nazývá Host, islandsky Gestur. Toto jméno je jedno ze jmen Óðinových, jistě tedy není zvoleno samoúčelně. Pták, který je překládán jako havran, je ale ve skutečnosti krkavec. ()
,,Ten nůž je příliš těžký." ,,Není." Byl. S trochou obav jsem se po letech podíval na film, který mne kdysi uhranul. A ejhle, funguje stále. Drsné drama zpracovává klasický motiv pomsty, který se však nakonec mění ve vendetu. S hlavním hrdinou jsem souzněl tehdy i teď a bez ohledu na křesťanství (samo o sobě dosti brutální a krvavé - už jen uctívat popravčí nástroj je na pováženou...) jsem přesvědčen, že nemohl jednat jinak. A že by se snahou zabít vraha stal sám vrahem? Nu, tak to v těch dobách rozhodně nebylo. Ostatně, nejen v USA popravují vrahy a nepřipouští si, že by se jimi sami stávali (jinak ale trest smrti je zvrhlost). Čarokrásná krajina, hudba, která v úvodu připomene Wagnera, pak se přehoupne a zapadne mezi osmdesátkovou hudbu italských hororů a dobrodružných filmů, se nakonec opět mění v ponurý orchestr. Herci jakoby vypadli svou vizáží z devátého století rovnou do filmu a nespoutaná krajina bez slunce s ledovým mořem je divoká a nehostinná. Otázka, zda obětovat bratra nebo syna, je natolik těžce zodpověditelná, že zanechává hořkou pachuť až do konce. Pro mne tenhle snímek nezestárnul. ()
Strohé drama, které v sobě ukrývá jednu past pro nepřipraveného diváka. Film je naprosto vážný, až mohou leckomu některé scény připadat směšné, ale jsou na druhou stranu prosté patosu. Proto doporučuji alespoň dvojí zhlédnutí. Některé scény mě napodruhé přibily doslova do židle. Nedá mi, abych se nezmínil o hudbě. Po velkou část filmu hraje v pozadí scén děsivá elektronická hudba dodávající filmu punc osmdesátých let, což je škoda, film je totiž nadčasový. V pozdějších částech zazní i vhodnější orchestrální hudba. Děkuji Zmiu za komentář. Jelikož jsem tento film překládal, byl jsem si moc dobře vědom toho, že jde o krkavce, ale byl jsem bohužel omezen již zavedeným českým titulem… 80 % ()
Tohle je případ filmu, u kterého sice dokážu vnímat objektivní filmařské i další kvality, ale zároveň nedokážu mu dát vyšší hodnocení, protože po většinu času svým děním i případným poselstvím šel naprosto mimo mě. Až na pár zajímavějších scén mě nedokázal pohltit či vyvolat alespoň špetku emocí (to se nejvíc povedlo hudbě na závěr), příběh se mě nedotkl. Ono přirovnání tohoto Havrana k filmům Leoneho či Kurosawy ve zdejším obsahu je dost výstižné i za mě, přesně u Pro pár dolarů navíc nebo Sedmi samurajů jsem se před časem podobným způsobem trápil a dosledoval je pouze s vypětím stíl. Tak mi nezbývá, než se zase smířit, že tyhle akční žánrovky ze zcela odlišné kultury a dávné doby k tomu zkrátka nejsou pro mě a že islandští Vikingové s nožem mě budou míjet úplně stejně jako japonští samurajové s mečem a jen o něco víc než pistolníci z Divokého západu. Přeji divákům, kteří si podobné filmy užít dokážou a tiše v dobrém závidím. [45%] ()
Typický příklad toho, jak absolutně nevhodná hudba může poškodit výsledný dojem z celého filmu.Severská sága z ranného středověku o pomstě muže, kterému jako klukovi zavraždili rodiče, odvlekli sestru a on dvacet let hledá vrahy, aby je posléze nalezl.Tvrdě vydobytá pomsta však dokáže přinést i rozčarování.Ačkoliv nesnáším hory, krajinu, kde by mě mohla být - nedejbože-zima, tady to byla absolutní nádhera, skály s jeskyněmi, nádherně zelená luka, běsnící moře se štěrkovými plážemi, huňatéjší koníci menšího vzrůstu, co běhají jak o život,křik krkavců......a pak se vám zaryje do mozku zase ta hudba, hrůza, a tudíž bohužel jen kvůli ní to bude jen za tři hvězdy. ()
Galéria (19)
Fotka © F.I.L.M.
Zaujímavosti (5)
- Déšť během scény, kdy bojuje Thor (Helgi Skúlason) s Erikem (Flosi Ólafsson), nebyl ve scénáři. Jednoduše začalo pršet a režisér rozhodl pokračovat v natáčení . Navíc přidal pár záběrů, mezi kterými byl třeba muž padající obličejem do bahna. (Cheeker)
- Všichni herci absolvovali své kaskadérské a bojové scény sami. (Cheeker)
- První islandský film, ke kterému byly všechny zvukové efekty a dialogy přiřazeny až postprodukčně. Všechny zvukové efekty vytvořil Pétur Hjaltested. (Cheeker)
Reklama