Strom života

Filmová úvaha nad mnohoznačností, podstatou i předmětem víry, o konfliktu a smíření. S životem, se smrtí, se sebou samým... Malick stvořil film, na který se nezapomíná a který, bohužel, na ploše 138 minut je pouze trailerem na skutečný, prý šestihodinový kolos, který si na BluRayi vychutnám se stejnou chutí. 46. MFFKV (11.07.2011)

Kontemplativne. Vztah otec-synovia velmi silno zaposobil, destrukcia zaziteho, resp. predstieraneho radu vyplyvajuca z nepochopenia tiez tala do ziveho, rovnako ako aj vystihnutie evolucnych stupnov a z toho vyplyvajucich rozdielnych prav a povinnosti obyvatelov tejto planety. Bodovo ci 4* alebo 5* je pre mna uplne irelevantne... .[ArtFilmFest 2011] (25.06.2011)

33 let práce... neuvěřitelné... na jednu stranu jsem uchvácena alegorickou prosluněnou kamerou, ale značně zachmuřena stylizací lidství do jedné americké patriarchální rodiny, kde je otec generálem a matka němou utěšitelkou. Kdyby si Malick hned od počátku udržel nastavenou audiovizuální levitaci, mohli jsme hlasitě plesat. Ano, asi takhle nějak by se dal zachytit život, tak široce, tak neuspořádaně, tak krásně. Ovšem pominula bych právě tu humanitní složku, jelikož je troufalé a až urážlivé nacpat člověka do jedné fordovské rodiny. A není to trochu rouhání střídat evoluční záběry o vzniku života se životem represivní křesťanské rodiny? Bůh nebo Darwin? To je otázka, která ovšem není v dnešním vědecky orientovaném světě příliš výstižná a dostačující. Pro mě, jako pro ateistu, stála krása života ve stínu křesťanství a imperialistické morálky. (18.12.2011)

Zatímco The New World mi nakonec svou poetikou, svým spiritualismem sedl v plném rozsahu, The Tree of Life už vnímám jinak. Je skutečně liché lákat na Seana Penna nebo Brada Pitta, oni hlavními herci rozhodně nejsou. Hlavním protagonistou je Malickova vize a hlavní atrakcí střihová skladba. (01.03.2022)

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Na rovinu-je to zaberačka, zdolávanie vyšších mét a zázračná trúfalosť. Kto vopred opovrhuje rozjímavými, komplikovanými a vrstvenatými záležitosťami na tejto adrese nemá čo robiť, pretože Terrence Malick neprihliada na nikoho predčasnú zaujatosť či inakší vkus a po šesť ročnej odmlke dáva do obehu "epickú symfóniu o nás-o živote". Obsahuje mnoho-vizuálnu/audiálnu hostinu, duchaplného strihača, abstraktný presah, osoh pre naratológiu a je: vchodom do prázdna, fontánou, domovom-je odyseou. A to nielen čo sa týka čiastkovej komparácie, ale aj javovej percepcie. P.S. Pohoršené odbavovanie sa na biblickom fundamente a autorskej zahľadenosti je síce pochopiteľné, ale ako flexibilný apateista, ktorý takúto orientáciu tiež berie s rezervou si tentokrát nemôžem pomôcť-odkaz T.M. je argotický/veľkodušný/preúprimný a dá sa čítať rôznymi spôsobmi. P.P.S. Nezvyknem to robiť často, ale ak sa oplatí obetovať pár minút, tak určite pri čítaní tohto príspevku-rozhodne má niečo do seba a užívateľ Lavran u mňa bezpečne boduje... (26.06.2011)