Křižáci

Velmi dobrý historický film, z něhož ještě lze pochopit velikost křížových výprav (oproti dnešní idiotské kritice, kterou bohužel přijali i sami katolíci). Ovšem, idealizace a milostná zápletka v tomto filmu hrají značnou roli, Saladin tu vychází skoro jako nejkladnější postava - ale to není výtka, neboť zřejmě opravdu patřil k těm charakterním musulmanům. Rozhodně zajímavý film s obvyklým patosem (jak zmiňuje ve svém komentáři Hedka) a navíc podnět, shánět si informace k tomu, jak to s těmi křížovými výpravami (či alespoň s touto, třetí) skutečně bylo...Ale pozor, obezřetně vybírat literaturu! (04.09.2011)

Obyčejně na historické nepřesnosti nadávám, ale tady mi to bylo jedno. Crusades jsou natočeni s roztomilou naivitou třicátých let, se správnou dávkou patosu i příjemnými hereckými výkony a lehkou dávkou vtipu. Bojové scény byly překvapivě na úrovni a závidět by mohl leckterý dnešní rádoby velkofilm. Škoda, že není k dispozi kolorovaná verze, ale i tak jsem spokojen. 80% (18.12.2013)

První DeMillův film, který hodnotím níž než pět hvězdiček. V podstatě všechno je tu tak, jak jsme na to u tohoto mistra zvyklí - perfektní kulisy, kostýmy, výprava, skvělí herci atd. Bohužel to trochu kazí příběh. Celkově tomu chybí větší spád, první hodina je děsně ukecaná a nějaké větší výppravné bitvy se dočkáme asi až po 80ti minutách. Celá ta křížová výprava a její účastníci jsou až moc zidealizovaní a taky mi příliš nesedělo silné až přehnané náboženské zabarvení snímku. (Jen tak pro zajímavost: Když křižáci poprvé dobyli Jeruzalém během první křížové výpravy o cca sto let dříve, tak nejdříve povraždili křesťany, kteří je přišli vítat jako svoje osvoboditele, pak město vyrabovali a teprve po dvou dnech se šli poklonit Božímu hrobu.) (13.08.2010)

Pěkný příběh lásky a dobývání v jedné z křížových výprav. Namachrovanýho Richarda Lví srdce si oblíbíte v první minutě ("Here comes the royal swing!"), sultán je moudrý, prcna smyslná. Sice konec je přepálená hallelujah idylka, práce s gradací moderní kinematografie je tu samozřejmě ještě pasé, ale vcelku rychle uteklo a hezky se dívalo. Takže mám takovou tu radost, když občas narazím na starou, tématicky atraktivní a dobře zpracovanou raritu, o jaké jsem dosud neměl ponětí. (02.12.2014)

Příběh, který nám vyprávěl o tom, co se stalo mezi Královstvím nebeským a Ivanhoem.Jeho hlavní problém ani tak netkví v tom, že byl historicky mimo (aspoň zde anglický král cestoval do Svaté země po moři z Marseille ne úplně blbě po souši jako ve zmiňovaném Království nebeském) ale v tom, že se vytratil také jeho samotný smysl, alespoň pro mě. Pathosu v něm bylo víc jak v Ben Hurovi s polským Quo vadis dohromady a na vraždění muslimů po Akkonu nám raději zapomněli, páč se to nehodilo do vykreslení Richarda jako křesťanského krále. A korunoval to (alespoň mně) strašně nesympatický hlavní představitel krále Richarda (je zajímavé, že jako Antonius v Kleopatře se mi zamlouval velice) a i ostatní korunované hlavy, v čele s francouzským králem Filipem. Dokonce jsem uvažovala jen o dvou hvězdách ale jak Berengaria (konečně Loretta v roli do níž patří) tak Monferat (Schildkraut bez šikmých očí) to nakonec spolu s bitvami a davovými scénami (hlavně ta při odjezdu z Anglie byla vyvedená) i se Saladinem povýšili na tři. (05.05.2012)