Obsahy(1)
Felix Holzmann podruhé v hlavní roli střihového zábavného pořadu (2004).
Rádi Vám to řekneme. Je to Felix Holzmann se svým nenapodobitelným humorem už podruhé ve střihovém pořadu "Řekněte mi, kdo to je". Felix Holzmann patří ke klasice televizní zábavy. Ve střihovém pořadu si diváci opět mohou připomenout jeho scénky a skeče, které pobaví, jak říká Marek Eben, "dělníky, rolníky i pracující inteligenci". Pořad pro Centrum zábavné tvorby připravili ve spolupráci s Archivem ČT střihači Marie Maršálková a Ing. Mirko Veselý, zvukař Jan Štěpánek, scenáristka a režisérka Alena Berková. Málokterá lidská profese vyžaduje tak důkladnou a precizní přípravu jako profese komika. Když se pak publikum prohýbá smíchy při lehounce plynoucí konverzaci, vůbec si neuvědomuje, jak je to pracně vydobytý úspěch a dosáhne ho jen málokdo. Takový byl dnes už legendární Felix Holzmann, který ačkoliv vypadal jako člověk, který neumí počítat do pěti, měl svůj výstup pečlivě promyšlený a vypointovaný. Jeho kulaté obří brýle s černými obroučkami a splácnutý tralaláček rozesmávají diváky dodnes. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (20)
Jenom žasnu, jakou střihačskou bombou na pokračování ČT uctila památku zemřelého Felixe Holzmanna. Tři díly naprosto zoufalé koncepce nekoncepce. Po shlédnutí nutno poslechnout tradiční MC Šprechty Felixe Holzmanna, která na rozdíl od ČT nikdy nezklame. Domovem humoru je totiž Mrázova 28, Litoměřice a nikoli kalné dno variací duetu Zvonky štěstí... ()
Pořad o komikovi, který i dnes baví, je trochu lepší, než Tak mi tedy řekněte. Především jsou zde poněkud známější scénky a Čt se tolik nevyřádila na stříhání všeho, co je zrovna napadlo. Přesto se lehkému chaotismu opět nevyhnuli. Půlka písničky sem, půlka tam, dohromady to nedává smysl, ale tvůrci alespoň mají pocit, že mezi jednotlivými scénkami nějaká ta písnička zazněla. Budiž. Závěrem dodám, že kdo sledoval alespoň dva střihové pořady v krátkém sledu za sebou, určitě si povšimne, že F. Holzmann se někdy docela opakoval a používal minimálně stejné fráze ve scénkách. Scénka s Ivou Janžurovou o seznamování pak musí působit směšně víc než tehdy, protože jsou zde naznačeny věci, o kterých v tehdejším Československu nemohla být ani řeč, ale dnes už jsou běžné. ()
Nesmrtelný Felix Holzmann v geniálním střihovém pořadu. Jen mi tam trochu vadí ty písně. Nejen, že nemají s Felixem nic společného, ale navíc jsou trapné, prostě zbytečné. Kdyby to věnovali jenom Holzmannovi, udělali by lépe. Scénky s ním jsou ale všechny perfektní, takže i tak (jedině!) za plný počet. ()
Já mám doma takový akvárium, ono je asi takhle velký a v tom... ne, moment, je trochu menší... a v... ne, přece jenom je takhle velký, a v tom akváriu, ono je takový čtverhranný, má čtyři stěny kolem dokola, dvě delší a dvě kratší, ty delší jsou o něco delší, než ty kratší, a jsou z průhlednýho skla, takže je tam dobře vidět a nemusí se tam čumět seshora, a v tom akváriu já mám vodu... já jsem ještě zapomněl, to akvárium má dole dno, a to dno tam je, aby tam ta voda držela, ono kdyby tam to dno nebylo, tak byste tam mohli lejt vodu celej den a furt by nedržela... co, den, tejden... a v tý vodě... no, léta páně a pořád by nedržela. Ale já mám jenom pár vteřin, já to řeknu stručně, abych nezdržoval... ()
Reklama