Réžia:
James CameronScenár:
James CameronKamera:
Mauro FioreHudba:
James HornerHrajú:
Sam Worthington, Zoe Saldana, Stephen Lang, Michelle Rodriguez, Giovanni Ribisi, Joel David Moore, CCH Pounder, Wes Studi, Laz Alonso, Sigourney Weaver (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Novoobjavená planéta Pandora je mierumilovné miesto s obyvateľstvom Na´vi, žijúcim v súlade s čarokrásnou vegetáciou planéty. Posádka vyslaná zo Zeme na svojej prieskumnej misii objaví na Pandore aj veľmi cenný minerál, ktorý by mal na Zemi nevyčísliteľnú hodnotu. Pobyt na Pandore je však pre človeka možný až po vytvorení genetického dvojníka, hybrida avatara, ktorý, môže byť ovládaný psychikou oddelenou od ľudského tela a fyzicky zodpovedá pôvodnému obyvateľstvu Pandory. To má fluoreskujúcu modrú pokožku a dosahuje trojmetrovú výšku. Na náročnú misiu vyberú okrem iných aj Jakea Sullyho (Sam Worthington), bývalého námorníka, ktorý zostal po svojej poslednej misii paralyzovaný od pása nadol. A práve šanca opäť chodiť ho nadchla natoľko, aby sa do programu Avatar prihlásil. Po pristátí na Pandore sú členovia prieskumnej misie ohromení úžasnou rozmanitosťou miestnej vegetácie. Stromy dosahujú výšku mrakodrapov a svetielkujúci prales je plný nádherných tvorov, aké ešte nikdy nevideli, ale aj hrozných prehistorických predátorov. To je však iba zrnko prekvapenia, ktoré na posádku čaká. Aj keď sa zdá, že po počiatočnej nedôvere miestnych obyvateľov sa posádke podarilo adaptovať a získať aj priestor pre diplomatickú misiu, Pandorčania sa rozhodne nehodlajú nechať kolonizovať. Čoskoro príde k tvrdému boju... Jake, ktorý sa postupne s Pandorčanmi zblížil a celkom ho očarila princezná Neytiri (Zoe Saldanaová), teraz stojí pred zásadným rozhodnutím. Za koho bude bojovať vo finálnej bitke, ktorá má rozhodnúť o osude a vývoji celého sveta? (TV JOJ)
(viac)Diskusia
Jasně, ale jako tvůrce námětu není uveden. Takže je otázka, jestli takový nápad je dost na to, aby to byl fakt námět. Pochybuju, že by to Nolanovi Thornovi upřeli. Že přišel s nějakým nápadem, který Nolana nebo oba Nolany inspiroval, je vysoce prvděpodobné.
Bohužial, knihu som čítal dávno , nemám ju , takže už nemôžem overiť detaily. . Pamätám si len príbeh o lodi, ktorá sa cez červiu dieru dostala do jadra Galaxie, kde museli čeliť fyzikálnym javom ,( starnutie kozmonautov , riziko pádu do čiernej diery ) spojenej s čiernou dierou Gargantua...nebolo tam nič o postavách ani o svete ktorý umieral. Túto omáčku vytvoril Nolan aby tomu dal rámec.
na príspevok reagoval Castrator
Nemám problém s tím, že Thorne skutečně má námět na svědomí, ale oficiálně není nikde uváděn, maximálně se píše o jeho krátké práci, která se vůbec netýká příběhu, proto mi to přijde pro námět málo. Že se Nolan nechal inspirovat a vystavěl na tom příběh je pak něco trošku jiného.
na príspevok reagoval JUWA
Ta kniha byla vydána jako doplněk k filmu, autorem je Thorne jako konzultant filmu. Je to v tom textu i uvedeno (Kip Thorne, the Nobel prize-winning physicist who assisted Nolan on the scientific aspects of Interstellar).
Thorne jako autor námětu není uváděn nikde oficiálně.
na príspevok reagoval TheDarKnig
A pak je tu taky Thornova kniha Science of Interstellar.
"Interstellar, from acclaimed filmmaker Christopher Nolan, takes us on a fantastic voyage far beyond our solar system. Yet in The Science of Interstellar, Kip Thorne, the Nobel prize-winning physicist who assisted Nolan on the scientific aspects of Interstellar, shows us that the movie’s jaw-dropping events and stunning, never-before-attempted visuals are grounded in real science. Thorne shares his experiences working as the science adviser on the film and then moves on to the science itself. In chapters on wormholes, black holes, interstellar travel, and much more, Thorne’s scientific insights―many of them triggered during the actual scripting and shooting of Interstellar―describe the physical laws that govern our universe and the truly astounding phenomena that those laws make possible."
na príspevok reagoval Castrator
In 2006, Thorne and Lynda Obst, a longtime friend and film producer, wrote an eight-page treatment for a film that sprang from the astrophysics of black holes, wormholes, and time dilation. Steven Spielberg was soon on board to direct. Jonathan Nolan, who wrote films such as The Prestige and The Dark Knight Rises with his director brother Christopher, was working on the screenplay.
Thorne vytvořil úpravu černé díry, napsal něco jako pojednání o černých dírách, červích dírách, dilatace, ale to se dá dost těžko brát jako námět. To by byl uváděn i jako spoluautor (minimálně klasické based on...).
Mne ani tak nejde o to, ktoré sci fi znesie označenie hard, ja sám som sa čudoval prečo debata šla týmto smerom. Začalo to tým, že som sa pýtal na tú rybu , čo lieta, len som chcel vedieť či je to evolučne možné lebo z biológie neviem ani ťuk. To nijako neznižuje Avatar ako film.
Nuž to nie je úplne pravda. Thorne napísal základný námet o lete cez červiu dieru a okolo Gargantua black hole. Nolan dopísal tú omáčku ako že či Hathaway miluje alebo Damona alebo MacConagheyho. Je to v knihe Kip Thorne Černé díry a zborcený čas. Túto knihu adaptoval Nolan a až následne robil Thorne konzultanta, kde mu robil výpočty že ako spomalí čas na planéte obiehajúcej okolo Gargantui, ako by vyzerala červia diera atď. Ale začalo to Thorneom.
Jinak ony ty seznamy hard sci-fi, které se dají najít na netu, taky často zmiňují knihy, které nebyly za hard SF považovány ani v době svého vzniku, ale to už tak chodí, že se to přebírá dál a dál. A taky se to ne úplně přesně určuje. Nicméně někde je jasné hned, že to hard SF prostě být nemůže, což je případ Avataru. Ale to z něj nedělá horší film.
na príspevok reagoval JUWA
Právě to "v čase vzniku" je pro ten štempl "hard SF" zásadní. ;-)
Sagan by nejspíš napsat hard SF uměl, teď jde o to, jestli o to stál. Nehard sci-fi nedělá z knihy nebo filmu nic horšího, to hard není ocenění, jenom označení jako subžánr.
Jak může taková hard SF vypadat a že to nemusí být pro každého úplně zábavné čtení, si může každý vyzkoušet u mé oblíbené knihy Město permutací. Hodně popisů a vysvětlování (a vedle toho skvělá kyberpunková kniha, podle mě lepší než legendární Neuromancer).
Aj ja ho mám za jeden z top sci-fi , ale chcel som poukázať na to, že ak ani významný astrofyzik Sagan a jeden z najväčších svetových odborníkov na astrofyziku Kip Thorne nedokážu napísať sci-fi, ktoré by znieslo označenie hard, tak to je asi zbytočné očakávať že to napíše niekto v Hollywoode. Mimochodom, čo sa týka Marťana, ktorého si tuším označil.za hard sci-fi , tak ani to nie je pravda. Damon by totiž nemohol pestovaț potraviny v Marťanskej pôde, je totiž toxická na celom povrchu. ( v čase vzniku románu sa o tom ešte nevedelo )
Ano, Kontakt je nádherný film, stejně jako Interstellar.
A pritom práve Kontakt je dielom najpovolanejších z oboru: Carl Sagan a Kip Thorne. Thorne napísal aj Interstellar...tú akože space operu :)
na príspevok reagoval Gladiator15, Castrator
Že se snaží být realistické pak tu sci-fi dělá víc realistickou, nebo méně nesmyslnou. Ale to hard je buď, anebo, a měl by se autor kolem toho točit víc, stavět na tom.
Filmy to mají ale těžší, tam není čas na vysvětlování, ale filmová hard sci-fi by asi neměla mít nic, na čem to padá.
Kontakt měl dobře nakročeno, ten konec z toho dělá "obyč." sci-fi.
na príspevok reagoval JUWA
Jasně, ale co když se vedle toho někdo (jako v tomto případě zcela jasně Cameron) snažil i o co největší realističnost. To pak tu definici "soft sci-fi" přesahuje a jde k něčemu, co by se možná dalo popsat "hardish" sci-fi, tedy ne zcela hard, ale jemně hard :)
na príspevok reagoval Castrator
Jinak sci-fi, vždyť od toho to označení je. To hard má pak upřesňovat, že ta sci-fi je fakt přesná, a že něco není hard nedělá ze sci-fi nic horšího. A i sci-fi bez hard může být promakana a realistická, jenom by za to vědci nedali ruku do ohně.
na príspevok reagoval TheDarKnig
Dřív se tomu, co se zabývalo společenskými vědami, společnostmi, ekosystémy apod., říkalo soft sci-fi. Prý se to už nepoužívá, ale mně se to líbí a dal bych tomu tuhle nálepku. Je to vlastně popis toho, jak se lidi chovají v jiných ekosystémech, popis ekosystému samotného a tam je jedno, jak moc realistické to je. Jde o to chování v rámci něčeho nového.
na príspevok reagoval TheDarKnig
Jo, proto asi raději zůstanu u té starší a mnohem pružnější hard sci-fi definice :) Kde klidně s trochu silněji přivřenýma očima mohu zařadit i Expanzi (ta je ale v první řadě space opera, to je jasný).
Já si myslím, že kombinace žánrů (ani subžánrů) nejsou nic nového.
Jinak jak přesně bys popsal teda Avatara s jeho opravdu silně promyšleným světem, což dokazuje to, jak moc je promyšlená fauna/flora i třeba ty vojenské vozidla atd., aby působily co nejvíce realisticky a vědecky (ve filmu o tom nemluví, ale toho doprovodného materiálu, Cameron a jeho tým si s tím dali fakt práci).
Něco mezi soft a hard sci-fi? :)
Pokud je to vědecky dobře okecáno, tak to tam může být, ano. Ale musí to být vysvětleno, musí tam být ten základ, který není v rozporu s vědou. Proto dnes většinou hard sci-fi píšou většinou vědci, lidi, co jsou z oboru, nebo se prostě a jednoduše jako hard sci-fi neoznačuje téměř vše. Někde jsem četl, nevím jestli to bylo v Ikarii (čs. časopis, teď se jmenuje jinak), nebo na nějakém webu, že z hard sci-fi se stává čtení pro lidi, které sci-fi nezajímá, ale chtějí se naučit něco z fyziky, matematiky. Asi jako vtip, že už to je úplně nový žánr než jen subžánr.
na príspevok reagoval TheDarKnig
Každopádně Interstellar má k hard scifi blíže než drtivá většina další sci-fi filmové produkce. Málokdy vidí člověk sci-fi film, který právě vědu využívá pro příběh (což jsi zrovna ale napsal, že je hard scifi definice) a Interstellar to dělá.
Na článek se podívám.
Červí díra mi připomenula Insterstellar, který se tu vědu snaží používat, ale taky to podle mě v žádném případě nesplňuje definici hard sci-fi. Tak jsem si to dal do googlu, co si o tom lidi myslí, a našel skvělý článek. Nejen o Interstellaru, ale i o hard SF a soft SF. Doporučuju přečíst (a ne proto, že +- potvrzuje to, co jsem psal):
https://scientificgamer.com/interstellar-a-rant/
na príspevok reagoval TheDarKnig
Jinak k té definici hard scifi. Ok. Zvýrazňuji klíčová slova a části, která ukazují, že ta definice není zcela bez výjimečk či pružnosti. :)
"a story should try to be accurate, logical, credible and rigorous in its use of current scientific and technical knowledge about which technology, phenomena, scenarios and situations that are practically or theoretically possible."
There is a degree of flexibility in how far from "real science" a story can stray before it leaves the realm of hard SF. Hard science fiction authors only include more controversial devices when the ideas draw from well-known scientific and mathematical principles.
Přebráno z wiki. Tedy pokud to chápu dobře, i v hard sci-fi se můžou objevovat různé teoretické (nejen praktické) koncepty a prvky, které možné nejsou (resp. jsou dnes neznámé), ale mohly by být (známé) a vycházejí z vědeckého poznání.
na príspevok reagoval Castrator
Tak buď je něco přesného (tady vědecky přesného), nebo není, ne? Že něco není v rozporu s tím, co víme, ale něco jiného ne, právě tu hard sci-fi vylučuje.
Ale u hard sci-fi je důraz na tu vědu, to v Avataru přece není. Na té vědě se má stavět, má být součástí toho příběhu. Jako se v Marťanovi spousta vysvětluje právě přes to, co víme, co je vědecky přesné. Ta věda se tam vysvětluje, nebo aspon popisuje.
na príspevok reagoval TheDarKnig
S tím, co lidstvo zná a umí teď, si tím jsem nejen 100% jistý, ale je to 100% jistota bez ohledu na to, co si myslím já. Žádná taková technologie, meteriály atd. které by dokázaly během 100 let dostat člověka na jinou planetu (která je asi někde poblíž, to je další blbost), neexistují. Až v tom filmu bude technologický skok asi tak o několik tisíc let vysvětlen, a to v souladu se současnou vědou a logicky, tak v pohodě, budu to tak brát (protože tohle je podmínka pro hard sci-fi, aby to bylo v souladu), ale tam to není. Tam jsou lidi prdnutný na planetu a hotovo. To není hard sci-fi.
Někdo Avatara dokonce má za fantasy. :-D Což je pochopitelně taky pěká kravina. Je to space opera. Jako je space opera třeba Asimova Nadace, a to podle dnešních znalostí. V době vzniku to byla hard sci-fi.
na príspevok reagoval TheDarKnig
Jsi si tím stoprocentně jistý? To si asi jistý být nemůžeš a asi se toho ani nedožiješ.. nikdo z nás ne.
Ale ani tím si úplně člověk být jistý nemůže, třeba za 20, 30, 40 let vědci zjistí, jak rapidně zpomalit stárnutí nebo upravovat geny atd... Není to příliš pravděpodobné, ale nelze to úplně vyloučit.
na príspevok reagoval Castrator
Marťan je založen na cestě na planetu, o které víme, že existuje, byl napsán v r. 2011, kdy se i předpokládalo, že tam lidská posádka bude vyslána a taky se tam počítá s tím, že ty technologie budou známé a následně je tam vše, co se odehrává, vysvětlano na základě vědeckého poznání.
Kde je tohle v Avataru? Naprosto nikde.
Hard sci-fi je vystavěna na vědeckém poznání, kdy ta fikce stojí na něm, není to naopak, aby se fikce obhajovala tím, že to tak někdy může být.
Za sto let nebo kdy nebudou lidé na 100 % schopni vyslat lidskou posádku na jinou planetu, kde budou dělat všechny ty blbosti, co tam dělají. Není to hard sci-fi ani omylem.
na príspevok reagoval TheDarKnig, TheDarKnig
To není moje definice, to je všeobecně uznávána definice subžánru sci-fi. Si ji najdi.
Které knihy jsou řazeny do hard sci-fi nehraje roli, protože tam byly zařazeny v době vzniku. V 60. letech minulého století se vědělo asi o trošku méně o vesmíru nebo fyzice, než se ví teď. To k argumentu, že v hard sci-fi jsou knihy, které by tam dnes zařazeny být třeba ani nemohly.
A máš v tom hokej. Co je teoreticky možné v budoucnu vůbec nehraje roli a pleteš si fikci s vědeckým poznáním (do kterého spadá i empirické ověření).
Zatímco fikce dává prostor pro vytváření nových světů (jako to udělal například Asimov v Nadaci x tisíc let dopředu), a tak věda pak ty světy a pravidla vysvětluje, ale dělá to podle poznatků současné vědy, nemůže to být v rozporu.
Fikce v Avataru spočívá v tom, že existuje planeta, na které existuje život, fajn. Ale počítá i s vysláním lidí na tu planetu a to vyslání je v rozporu s tím, co se ví teď. Teď se ví, že v okolí žádná planeta, na které by byl život, neexistuje (respektive to není potvrzeno), teď se teprve vytvářtejí technologie, které dokáží lidem vyslat posádku na Mars. Proto nemůže být Avatar hard sci-fi. Jak prosté.
"t's important to note, however, that hard sf can contain some elements that don't currently exist, or that might not exist in the future in the form specified in the text. The ion engines that power the Hermes, for example, don't yet exist in NASA's technological arsenal, and though their design derives from what Weir and engineers imagine an ion engine to be, it wouldn't be possible to compare the book's engines to "real" ones already existing. It's thus not strictly true to say that hard sf books like The Martian don't conceive of worlds beyond the world we're in; they do make these kinds of guesses, the kinds that can be proved incorrect over time. But these guesses are intimately bound up in the experience of the empirical reality we talk about now, thus making them somehow immediate and believable, even as they encourage the reader to employ her imagination."
Tady docela tvrdá definice v kontextu Weirova Marťana, ale přitom současně logická. Ne vše v hard scifi musí v současnosti existovat. Ale důležité je, že to může existovat v budoucnosti, resp. to vychází z našeho vědeckého poznání. Každopádně je možný, že je těch pohledů na to, co přesně do hard scifi patří a co ne více. Je to pružnější.
na príspevok reagoval Castrator
Ano, Castrator asi má na mysli spíše vědecké dokumenty, ne vědeckou fikci. Ne každé hard scifi musí být jak od Andyho Weira. A i ten ve svém Project Hail Mary, který je naprosto stoprocentně extrémní hard scifi cestoval ku hvězdám. Mimochodem chystá se adaptace, snad bude povedená jako Marťan, protože ta kniha byla podobně super. :)
na príspevok reagoval Castrator
Tak to je už úplná kravina, jak říkám, hard scifi není jenom o tom, co poznáme, ale o tom, co je fyzikálně možné za 100, 200, 500 let, 1000 let. A to když vynechám mimozemšťany nebo přechod singularity. Pak může být hard scifi téměř cokoliv, jak jsem psal níže. Tam jde pak jen o to, jestli autor dává prostor těm technickým/fyzikálním/vědeckým popisům (i když jsou zcela mimo naše dnešní poznání) nebo ne.
Ale to sa týka len jednotky. V dvojke už kovy ťažia a vyrábajú z nich veci. Ale asi len to, čo potom nepôjde do tých oblastí kde je silný magnetizmus.
Hard scifi definice Castratora je chybná, stačí se podívat jaké různé knihy se do hard scifi počítají. Nejde o to, co dokážou lidé vytvořit dneska, ale o to, co je fyzikálně teoreticky možné v budoucnu. Avatar se odehrává sto let v budoucnosti a to mezihvězdné cestování tam je obecně považováno jak už psal Gladiator za jedno z nejrealističtěji pojatých.
V hard scifi se někdy cestuje i nadsvětelnou rychlostí, to už je zcela nereálné (a je vůbec otázkou, zda je něco takového vůbec možné) a přesto se tyto díla počítají mezi hard scifi. Protože tam jde taky o to, jak moc promyšlený ten vesmír je a jakou vnitřní logiku má. Pokud je do detailu popsaný a promyšlený, tak se může počítat jako hard scifi.
Kultovní Prstenec od Larryho Nivena je hard scifi. Koukni o čem je :)
na príspevok reagoval Gladiator15, Castrator
Chápu, že současné vědecké poznání není tak daleko, aby bylo na jejím základě schopno vyslat posádku na Mars, natožpak na neexistující Pandoru.
Ona už ta Pandora rozporuje to, co víme, protože o žádné exoplanetě (nabo vzdálené planetě v našem systému), na které by bylo jen předpokládáno, natožpak potvrzeno, že je život, se neví. Hard sci-fi je založena na poznání, ne eventualitách.
na príspevok reagoval TheDarKnig
V současnosti se pracuje na technologiích, které budou schopny poslat lidskou posádku na Mars.
https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/6_Technologies_NASA_is_Advancing_to_Send_Humans_to_Mars
Takže cesta na Pandoru nemůže být vysvětlena vědeckým poznáním, když vědecké poznání zaostává za vysvětlením.
na príspevok reagoval Gladiator15
Pokud to je dle tebe hard sci-fi, tak tam nesmí být přitáhnuto za vlasy nic.
Z popisu té knihy (there is a scientific rationale for much of what we saw on the screen, from the possibility of travel to other worlds,) je zřejmé, že to hard sci-fi není, protože jen možnost cestovat k jiným světům, bez toho, že by ta možnost byla (zatím si lámeme hlavu nad tím, kdy a jak vyšleme lidsou posádku na Mars, a jestli vůbec bude možné dostat se zpět), není dostatečná na to, aby šlo o hard sci-fi.
na príspevok reagoval Gladiator15
Jestli to je vzdálená planeta v našem systému, tak ta otázka platí taky mínus ten jiný systém.
Úplne najlepšie na túto tému je táto kniha.
Je presne o tom. Čo je možné, čo už nie, čo je len trošku pritiahnuté za vlasy a čo už viac. Atd...
na príspevok reagoval Castrator
Jak je tam vysvětleno, že člověk ovládá to tělo a je to podle současných znalostí možné?
Jak je tam vysvětleno, jak se na Pandoru, tedy planetu jiného systému, dostala lidská posádka a je to podle současných znalostí možné?
na príspevok reagoval Gladiator15
No oni tam ani nič kovové nepoužívajú. Ľudská technika, to sú všetko rôzne pokročilé kompozity ale nie kov. Práve kvôli magnetizmu.
na príspevok reagoval TheDarKnig
Hm, no tak ok. I když ještě jiný člověk na Quora psal, že aby se prý hory dokázaly takhle vznášet, muselo by magnetické pole Pandory být asi tak silné jako magnetické pole při magnetické rezonanci (nebo tak nějak, jsem to jen přelétl očima :D). A tedy by si na té planetě nesměl minimálně používat nic kovového.. Měl tam i nějaké výpočty atd., ale třeba se mýlil.
na príspevok reagoval Gladiator15, Gladiator15