Max Payne

Vezmeme to pěkně popořadě..film "vychází" (!!!) z počítačové hry.. počítačové hry, která měla označení 18+... počítačové hry, která pochází od hrdých Seveřanů (=> má fakt koule)... počítačové hry, jejíž celá hratelnost byla založena na filmech Johna Woo (kde Chow Yun Fat střílí obouruč a vystřílí toho vždycky hodně) a Matrixu (bullet time all the time) a příběh je hodně noir. Tak.. kdyby se tohle natočilo v Evropě, tak je to minimálně pořádná akční podívaná obohacená o spoustu krve....jenže(!!!), to by to nesměli dostat do pracek zhovadilé pussyny z Amériky. První věc, film je pro 13leté děti.... pro děti, které tenhle film stejně nepochopí, bo jsem s tím měl problémy i já (a to jsem první díl dohrál nejméně 13x). Nejde o to, že by to bylo nějak extrémně překombinované... jde o to, že scénář psalo úplné hovado. Jinými slovy, takhle nelogický "psychologicko-horrorovo-detektivní-thriller" nemohl napsat nikdo, kdo hru alespoň jednou hrál a už vůbec ne nikdo, kdo je naprosto psychicky v pohodě. Akce je tu co by se za nehet vešlo...ještě k tomu je velmi špatně natočená...bullet time se koná jenom jednou a je taky celkem šejdrově natočený....Max tu ani jednou nevystřelí dvěma berretama naráz (ANI JEDNOU!!!!) a ještě je celkem zarážející absence krve (objeví se v celém filmu pouze 5x...z čehož 3x pár kapek na ksichtě, jednou jako malinkatý průstřel a pak na Maxově kabátu). Jediný, kdo z tohoto obrovského srance vychází se vztyčenou hlavou je Marky Mark, který tu jako jediný něco hraje (a taky ho sralo, že nemohl fuckovat..za což má palec nahoru) a nepřehrává o sto šest jako ostatní herečtí kolegové. Moore se může hrdě postavit vedle pana Bolla a dát si jednoho panáka SAVA. A zkusí někdo házet sračky na Hitmana...oproti tomuto hovnu je to mistrovské dílo na 50 oscarů! (05.11.2008)

Je mierne ironické že prevažne stealth hra ako Hitman má na filmovom plátne akčnejšie spracovanie ako atmosferická strieľačka podporená výborným krimi príbehom o pomste. O čo lepšie by bolo celkové vyznenie, keby sa Moore nebál akčných scén ako čert svätej vody a že sa v nich neorientuje vôbec zle. I tak ho nemožno s čistým svedomím úplne odpísať, hlavná časť viny spadá na chlapíka menom Beau Thorne, z ktorého scenára Max vychádza so cťou len vďaka Wahlbergovej charizme. Moorovi patrí uznanie aspoň za to, že aj pomerne mdlo napísanú detektívku dokázal nádhernými obrazmi v kombinácii s kvalitnou Beltramiho hudbou podvihnúť o stupienok vyššie. Nenudil som sa, niektoré momenty vyslovene potešili ale nesľuboval trailer viac...ďaleko viac? Aj napriek všetkému je Max Payne jednou z lepších adaptácií počítačových hier, lenže pri tej konkurencii sa ani niet čomu diviť. Napriek tomu verím, že to raz naozaj výjde a spokojní budú všetci. Možno už pri dvojke Maxa, ale s iným filmovým štábom, ktorý nám naservíruje pôvodné menu a nie náhradu zo zvyškových ingrediencií. (03.11.2008)

Tak takhle dopadlo převedení mé vůbec nejmilovanější PC hry na stříbrné plátno…Problém Maxe Payne je v tom, že to prostě není Max Payne, a to téměř v žádném ohledu. Pokud jsem si třeba u filmového Eragona stěžoval na to, jak ho tvůrci podělali, tak ten měl s původní předlohou alespoň něco málo společného, zato Mooreův počin jakoby originál téměř úplně ignoroval. Vypadalo to, že se řídil heslem „Podobnost čistě náhodná“. A to nejen v otázce příběhu, ale i postav (ať už šlo o samotný charakter či vzhled; nejvíc se asi podařilo přestřelit u Jima Bravury) a dalších detailů (třeba jediný pořádný bullet time už víc ani zkazit nešel, vždyť ten záporák střílel vážně několik metrů úplně mimo a k tomu ještě do strany). A trapný dovětek po závěrečných titulcích je zlým snem; oni opravdu plánují pokračování? Modlím se, aby se téhle látky chopili jiní tvůrci a začali pěkně od nuly, a to už ve výběru hlavních představitelů; dokázal bych si na jejich místě představit herce jako jsou třeba Clive Owen a hlavně Julianne Moore, pokud se teda musí Mona Sax nutně narvat už do prvního dílu (již při hře jsem si říkával, že její postava jako by této herečce z oka vypadla). Jistě, kdybych Maxe Paynea nehrál a díval se tím pádem na film, který existuje jen sám o sobě, zřejmě bych to jako takový průser neviděl, ale Mooreovo dílo se na originál prostě a jasně odkazuje, a to beru jako tu nejvyšší drzost, takže dávám ještě hodně milostivé 2* za sem tam nějaký nadějný záchvěv a technickou stránku, víc ani náhodou (a to raději hodnotím až den po zhlédnutí, abych alespoň trochu vychladl). Protože ve výsledku je tenhle snímek dobrý tak akorát na to, aby jeho divák dostal neodbytnou potřebu okamžitě si zahrát hru a spravil si tak zničenou chuť. Výstižný komentář: selfesteem (19.05.2013)

Poslední roky patří mezi povinné součásti podzimní filmové sezóny béčkové adaptace videoher a tak po Doom (2005), DOA: Na život a na smrt (2006) a Hitman (2007) letos přichází Max Payne. Stejně jako v předchozích případech film představuje snůšku žánrových klišé a trendů aktuální sezóny. Tak jako Hitman vykrádal Bourneovu sérii, Payne zase přebírá postupy ze Sin City a 300: Bitva u Thermopyl – konkrétně stylizaci obrazu do kašírovaných kreseb. Chvíli tak zaujmou ostré obrysy objektů, nadreálný sníh a ponurost postranních uliček v zimní noci. Ale pak už jen vše přebíjí jedna klišovitá scéna za druhou, sterilní drsňáctví Marky Marka a naprosté nevyužití potenciálu hry. Místo dusného a příslušně vypjatého noiru je tu jen pateticky podaný tuctový příběh s nepřekvapivým zvratem a osudovost i jiskření vztahu dvou hlavních postav hry vystřídalo mládeži přístupné asexuální parťáctví Maxe a Mony. Film je plný postav na jedno použití, což se vztahuje i na Monu, která pouze hrstce scén dodává vypjatost svými řečmi. Překvapivé je, že film nevyužívá základní trademarky hry – noirový voiceover a extrémní zpomalení času při přestřelkách (k umocnění nesmyslnosti filmu se zpomalení využije v jediné scéně). Možná to svědčí o špetce rozvahy na straně tvůrců, kteří asi na příkladech Sin City a Sejmi je všechny pochopili, že ne všechny komiksové a videoherní praktiky lze uplatnit v narativním filmu. Ve výsledku lze říci, že filmový Max Payne má od všeho trochu, ale od ničeho dostatek (pouze v případě Markyho unylosti; té je nadbytek). Na detektivku je příliš tuctový, na mystery film příliš racionální, na akčňák má málo akce (navíc naprosto nedynamické) a na drsný thriller příliš podpantofláckého hrdinu (nezemře jen proto, že mu to nakáže duch manželky). Jako hloupoučká popcornovka pro děcka okolo dvanácti let milé (ovšem pozoruhodné poselstvím, že drogy jsou sice obecně vzato špatné, i když jako prostředek ke zlikvidování padouchů je lze ospravedlnit). (17.10.2008)

Hloupé, nudné, dlouhé (100 minut je na tohle moc). Naprosto bez nápadu. Payne má možná dobrou atmosféru, ale stupidní děj bez jakéhokoliv nového nápadu nebo náznaku originality a neuvěřitelně pitomí herci (až na Wahlberga, který se konečně našel) film kazí, kde jen můžou. Příběh je bez akce (nebo čehokoli) a pořád tam mluví postavy, které se nikdo ani neobtěžuje představit. Hitmana, který má podobné problémy, obhajuju, ale tohle je vážně ostuda. Film, který má jediný účel - ukrást vám 100 minut vašeho života. Nedopřejte mu to. John Moore dokonale promarnil, z čeho mohlo být něco víc. (12.12.2009)