Pacifik

Seriál mnohých kontrastov. Skromný na scenár, emócie, dialógy, či herecké výkony, štedrý na rozpočet, úžasné rekonštrukcie bojov, či niektoré samostatné (silné) scény. Jediným problémom je nekompatibilita so súčasným seriálovým smerovaním, ktoré je založené na pevnom scenári a nosnej konštrukcii v podobe ústrednej príbehovej línie. V tomto prípade šlo len o akési historické rekonštrukcie pacifickej časti 2. svetovej vojny, ktorá bola pozliepaná osudmi hŕstky vojakov, popri ktorých sa dokumentaristickým štýlom prerozprával akýsi príbeh, ktorý mal byť hlavnou dejovou zložkou. Škoda, že toto sa nepodarilo a tak sa akokoľvek divák nezžije s postavami, emočné putá sú na bode mrazu. Týmpádom ostávajú jediné svetlé momenty v dokonalých choreografiách vojenských manévrov a veľmi dobre zvládnutá skľučujúca atmosféra. 65%. (20.11.2014)

Kto čakal výlučne dychberúce akčné scény v atraktívnom prostredí a naturalistické zobrazenie vojny, ten bol pochopiteľne sklamaný. Nie že by tieto aspekty Pacific nespĺňal vôbec, ale oproti prvotným očakávaniam staršou minisériou zmlsaného diváka kladie dôraz hlavne na postavy a ich psychológiu. Na tento fakt však tvorcovia upozorňovali vopred, nie každý však dokáže stráviť v zásade komornú ľudskú drámu, v ktorej hrá súkromie charakterov výraznejšiu rolu ako samotné boje na fronte. Dokážem to pochopiť, ale prečo kvôli tomu Pacific vyložene odsudzovať a nepriznať mu iné neodškriepiteľné kvality? A nemyslím len bombastickú výpravu, vynikajúcu hudbu a dôležitosti minisérie zodpovedajúce herecké výkony od prevažne menej známych ale skúsených hercov. Ako náhľad do myslí troch vojakov (založených na historických postavách) postupne ovplyvňovaných hrôzami vojny funguje aj v tých najmenších maličkostiach, čo potvrdí záverečným dielom Home poukazujúcim na život po ukončení ťažkých rokov v armáde. Návrat domov totiž nemusí pre každého znamenať aj koniec nočných môr. Možno to znie ako klišé ale logickejšie vyústenie po dieloch ako Okinawa určite nenájdete. (01.07.2010)

Po třetím díle jsem se rozhodl sledování seriálu ukončit. Nehodlám ztrácet čas s něčím, co snaží tvářit jako stěžejní válečný miniseriál o válce v Pacificu a přitom bitvě (Guadalcanal ), která trvala přes půl roku je věnováno 10 minut boje v noci a pro pacifickou válku nedůležitýmu zamilovanýmu "australskýmu" románku je věnován celý díl ! Tři díly jsou v prdeli a já se vlastně ničeho nedočkal. Pacific plánuju dát někdy v budoucnu jako celek, ale po třech dílech mám dvouhvězdičkový myšlenky a pocit promarněné příležitosti. (15.03.2010)

Na určité seriály (hlavně minisérie, hlavně válečné, a HLAVNĚ z produkce HBO) je rozhodně lepší si počkat, až jsou kompletní. A pak sjet celou stopáž na jeden dva zátahy. Z Pacificu jsem měl mírné obavy, porovnávání s BoBem nedopadalo na různých diskuzních fórech v době premiéry zrovna nejlépe. Pravdou však zůstává, že jako extrémně dlouhý válečný film nemá tento počin konkurenci. Poslední díl mě dostával permanentně, závěrečných několik desítek minut je vysoce intenzivním emocionálním zážitkem. Už jen kvůli němu - i když je plný klišé a prvoplánovitě natočených scén - si stojím za tím, že The Pacific si zasluhuje maximální, 100%ní hodnocení. Kdyby to šlo, dám bez váhání šest hvězdiček. Naučná a vizuálně orgasmická hodnota nevyčíslitelná. Evropan bude mít pořád hlubší vztah k o něco vydařenějšímu staršímu Bratrstvu neohrožených - pochopitelně - ale i zde jsou na nespočetně mnoha místech znát nesporné kvality a profesionalita. S postavami jsem neměl problém: vzhledem k tomu, že jsem díly nesledoval po týdnu, jsem všechny pořádně poznal, neztrácel se v nich a oblíbil si je. Opět jsem si připoměl ten pocit, kdy při sledování bojových scén zatínám pěsti a modlím se, aby oblíbená kumpanie hrdinů neschytala jedinou kulku... Bravo. Je tu sice pár "pomalejších dílů", ale tohle neměl být seriál přes kopírák. Co vlastně všichni s těmi výčitkami mají? Minisérie si jde svou vlastní cestou, a to je moc dobře. Nakonec musím překvapeně uznat, že rozdíly oproti mnohými oblíbenějšímu BoBovi jsou minimální (ta stěžejní část a celkový feeling jsou naprosto stejné), a já na přes pět stovek minut v tichomořském válečném poli nikdy nezapomenu. (27.10.2010)

Steven a Tom mi dvakrát (SPR,BOB) dokázali, že vo vojnovom prostredí sú jednoznačné špičky. No tu trošku zakopli. Nieže by tento vojnový príbeh bol od tvorcov Band of Brothers zlý, ale je to trošku slabšie. Hlavný problém vidím v hereckom obsadení. Ani jeden herec tu nemá dostatok charizmy, ako napríklad vo filme Saving Private Ryan Tom Hanks alebo ako v Band of Brothers Damian Lewis. A to je chyba. Tento 10 dielni miniseriál sa nemá o koho oprieť. James Badge Dale ako Robert Leckie nie je zlý, ale v polke ho nahradí Joseph Mazzello, ktorý je ešte menej výrazný. Tak isto ani Jon Seda ako Jon Basilone nie je extra triedna. Takže tu máme dve-tri hlavné postavy, ktoré nedostatú až toľko priestoru a vedľajšie postavy taktiež nemajú moc čo povedať. Tu je vám jedno skoro celý čas, kto umrie a čo sa s akým vojakom stane. To je zásadný rozdiel medzi kvalitami Bratstva a Pacifiku. Na druhú stranu, opäť poteší výprava a kostýmy, kamera, hudba, úvodné titulky, či akcie, ktoré aj v Pacifiku vyzerajú rovnako veľkolepo ako v Normandii, Carentan alebo Bastogne. Akcie samozrejme sú asi najsilnejšou stránkou, ale výraznejšie postavy, emócie a podobne to všetko tomu chýba. Záver bol tiež viac menej celkom nevýrazne ukončený, keď to porovnám so SPR a BOB. Jediné v čom má navrch sú len úvodné titulky. Tvorcovia majú šťastie, že som fanúšik vojnových filmov, inak by to mali ešte za menší počet bodov :-). Obľúbený soundtrack: Honor, Where Do We Go From Here. 90% - 5* (05.01.2011)