Marcela

Jakým způsobem lze hodnotit lidské utrpení? Režisérka Helena Třeštíková přes dvacet let dokumentovala život Marcely - ženy, která do jisté doby byla svým způsobem šťastná, ale vůbec by se nezlobila, pokud by se štěstí zdrželo déle než na pár dnů. Povedlo se. Téměř na výbornou. Tento dokument, jak už jsem výše napsal, se hodnotí velmi těžce a ještě hůře komentuje. Uvnitř necelé hodiny a půl se skrývá tolik nevyřčené bolesti a smutku, až člověka napadá, kolik duší, jejichž osudy jsou natolik podobné Marcele, mezi námi žije, aniž bychom věděli o jejich existenci? (28.02.2010)

Inzeráty jsou na nic, o tom jsem, byla a budu přesvědčena. ___ Ráda bych, aby se na tento film dívali všichni muži, kteří tvrdí, že chtějí ženu přirozenou od přírody, a aby se potom podívali do zrcadla a hleděli si takovým tím hlubokým, přemýšlivým pohledem do svých vlastních krásných dokonalých očí. Kouzlo časosběrného je naprosté, dokonalé, nepřenosné, nepoužitelné nikde jinde. Pořád nevím, jak se na takové filmy dívat, já, fanynka všeho komponovaného, dělaného na efekt, obdivovatelka Charmse a Triera a Hanekeho a Pasoliniho a vůbec všech bizardních absurdních magických nereálných kompozic, které jsou (?) stejné jako život v této nejsyrovější podobě. Lze se podívat skutečnému člověku jako je Marcela do očí a říct mu, že v rámci umění lze vnímat lidi, kteří pojídají jiné lidi a vraždí, protože je to baví, a znásilňují, protože nemají odpoledne co dělat, jako všechny další jiné lidi, dívat se na ně bez zhnusení nebo dokonce cítit obdiv a respekt, že to tak někdo vymyslel a sepsal? Mohu psát po srmti svojí vlastní matky o smrti beze studu nad tím, co jsem to vlastně za člověka? Ale já o tom psala již za jejího života a takové věci mi připadaly jako nevyhnutelné. U Marcely nepřemýšlím nad Marcelou, aspoň já ne, není samojediná a není nijak neobvyklá, naopak ukazuje malost a zveřejňuje to, že takoví jsou všichni, všem se něco podobného děje, každý je takový, nikdo nevyčuhuje. Síla tohoto filmu (vyhýbám se označení dokument) je v tom, že vzbuzuje pochybnosti, vyrojují se otázky, nastolují dilemata, jak se podobnému životu vyhnout. Lze to vůbec udělat, lze si podržet jednu myšlenku po delší dobu nebo snad do konce života, je možné nezabřednout do vlastní neschopnosti a slabosti a nezabřednout do neschopnosti a slabosti ostatních a celého davu, který reprezentují? Chci říct, je člověk člověkem za každých okolností? Nevím, ale budu o tom přemýšlet. (26.06.2010)

Uvítal by som, keby si pani Helena vo svojich dokumentoch vyhliadla a našla aj nejaký kladný, alebo lepšie povedané pozitívny talent, na ktorý by sme sa všetci pozerali s otvorenou pusou, fandili mu, tlieskali a zdieľali s ním viac radostí ako útrap. Ale mám dojem, že nás ľudí viac priťahuje nešťastie a utrpenie a preto majú tieto príbehy v očiach ľudí omnoho vyššiu cenu... (28.01.2011)

Jako jediná z trojice Marcela, René a Katka, nemohla Marcela svůj osud ovlivnit a samam byla postavena před hotové události- a že těch špatných bylo nespočet, možná proto působí příběh Marcely z celé trojky nejvíc lidsky a soucítivě. Asi bych víc nedodával, jen že Marcele jsem fakt opravdu fandil až do konce. Helena Třeštíková si jako vždy zaslouží můj obdiv. (07.10.2010)

Zajímavé. Nepochybně zajímavé, podívat se na delší časový úsek něčího života. Zvláště takto tragického. Plné hodnocení nemohu dát z prostého důvodu, že se mi to zdá ze strany štábu až poněkud nevhodné. Ale tak třeba paní Marcele díky tomu alespoň někdo pomohl. Nevím ale, zda se jí takto zásadní narušení soukromí v těch nejtěžších životních chvílích, vyplatilo. Opět se ptám, neovlivnilo natáčení až moc život filmových aktérů? U Reného byla vazba na Helenu Třeštíkovou velmi silná a režisérka dost ovlivňovala jeho život. Alespoň to tak vyznívá z filmu. Zde to tak silné není, ale opět, pomoc od diváků, pomoc s bytem, apod. Nedovedu pochopit důvod, proč se paní Marcela v začátku vdává za Jirku, o kterém říká, že je "hodnej", ale sebemenší náznak lásky není ani z jedné strany patrný. Byla doba před listopadem 1989 opravdu taková, že lidé nemohli nic, než se co nejrychleji oženit či vdát a splodit dítě? Opravdu neměla paní Marcela možnost v klidu hledat a vybírat si nebo alespoň zavčasu rozpoznat Jirkovu povahu? 8/10 (30.05.2009)