Mlčanie

Výborne natočená dráma, ktorá zbytočne zabíja svojou stopážou. Ja osobne som si zle vysvetlil obsah a od filmu som očakával tajomné, mysteriózne krimi o hľadaní zmiznutého majstra okultných náuk a alchymizmu. Takže si viete predstaviť môj šok, ked' som miesto toho dostal ukrutne dlhý a nudný film o chlapíkoch, ktorí sa pokúšajú šíriť undergroundovým spôsobom vieru v Ježiša Krista na japonských ostrovoch. Tento film bol skutočný ''Terrible business, terrible!'' Naozaj dosť divno a hlavne neprirodzene znie v ušiach 'padre' od japonského roľníka, takže ja byť inkvizítorom Inoue-sama, hlavy by padali jedna za druhou. Tých pár drsných scénok film, v ktorom zaznie jedna nádherná myšlienka (''Ved' je to len obrázok. Stačí naň stúpiť, je to len formalita.''), ale z nudy nevytrhne a ja sa kôli menu Scorsese do šialeného hodnotenia nepustím. [vue cinema, Redditch, UK] (08.01.2017)

Představte si klidnou lesní tůň, v níž se (docela jako v nějakém Bašóově haiku) odráží stříbrný úplněk. Představte si, jak v její blízkosti střídavě skřehotají a umlkají žáby a v rákosí na břehu nesměle šelestí vítr - každé stéblo jako chvějící se struna aiolské harfy. A nyní si představte list, který se v lehkém poryvu větru (se sotva slyšitelným šramotem) uvolní z větve přečnívající nad vodní hladinu a v širokých obloucích se začne snášet k zemi. Představte si, jak na onu mlčenlivou hladinu v tichosti dosedá a na okamžik ji – a s ní i zrcadlový obraz Měsíce – rozvlní. Svět kolem náhle umlkne, čas se téměř zastaví. A pak – jako by se vůbec nic nestalo, jako by sama noc byla od počátků věků stále táž – se temná, neproniknutelně tajemná hladina tůňky opět uklidní, zarovná, vyhladí a kdesi v houštinách se jako malé polekané božstvo rozeštká osamělý cvrček... (13.02.2017)

Scorsese sa s nami hrá. Naporcuje nám to cez veľkolepú dobrodružnú výpravu, z ktorej nám tvrdne krv v žilách, ale cez tichú horlivosť jednotlivca. Hoci kamera nám umožňuje nahliadať do tradičného japonského prostredia a kultúry a zaberá aj širšie uhly, drží sa hlavne v blízkosti protagonistov. V atmosfére strachu z mučenia a pomalej smrti sa nesú dni Japoncov konvertovaných na kresťanstvo. Jednoduchí ľudia objavili čaro v náboženstve, ktoré im po smrti ponúka raj bez bolesti, utrpenia a daní. Tvorca filmu dáva priestor na hľadanie odpovedí. Príbeh je najmä o ľudskosti, jej protipólu a ich snúbiacich sa úlomkov. Snímka je náročná na sledovanie i vstrebávanie. Tvorcovia musia preto rátať aj s veľkou vlnou nevôle širšieho publika. Martin Scorsese však nie je z tých, ktorí by sa báli neprijatia. (08.09.2019)

Slavnostně oznamuji, že Martin Scorsese objevil spolehlivý lék na nespavost. Doporučuje 9 z 10 dorůžova vyspaných diváků. Název snímku je opravdu více než výmluvný. Téměř tříhodinová přehlídka toho samého, která je vizuálně vskutku působivá. Dokonce i to ticho má cosi do sebe. Jen je velkým problémem udržet po celou stopáž oči otevřené, abyste to celé zvládli patřičně docenit. Když se k tomu přidá Garfield, který spolehlivě degraduje každý film a kterého jednoduše nesnáším, tak je o nepříliš kvalitní divácký zážitek postaráno. Vážně nechápu, z jakého důvodu toho nesympatického dementa režiséři obsazují. Dvě hvězdy za několik atraktivních momentů a několik zajímavých dialogů, které jsem neprospal. (25.07.2017)

Na dnešní poměry až vražedná stopáž, která dojela na stejné neduhy jako Revenant. Iñárritu měl ovšem umělecké ambice, kterými vyplňoval slabší místa téměř tříhodinové stopáže, čímž do značné míry zabil původně geniální příběh. Ovšem, že takový vypravěčský génius jako Scorsese selže podobným způsobem se stopáží jen o tři minuty delší, aniž by se snažil o art, ale celou dobu se striktně držel tématu, které pouze natahoval jako nudli, z toho jsem v šoku ještě teď! Zklamaný jsem rovněž ze samotné ideologie filmu, protože jsem se svým klasickým ignorantstvím ohledně neznalosti předlohy čekal něco radikálně odlišného. Čekal jsem cynické japonské bestie, které jdou tvrdě po krku ještě větším cynikům z katolické církve, kteří svým náboženským fanatismem zcela vědomě rozkládají cizí zemi a kulturu zevnitř (o to v podstatě vždy šlo, ačkoliv se to zaštiťovalo pohádkou o šíření božího slova). Bohužel, dostal jsem jen smějící se cynické bestie, které stojí proti odhodlaným a oddaným božím služebníkům, kteří jsou tak čestní, že větší čest snad ani neexistuje. Na potenciálně zajímavé argumentační přestřelky mezi budhisty a křesťany v podstatě nedošlo vůbec a "japonský" pohled byl zmíněn a vysvětlen snad jen při jedné z desítky konverzací, což ale shodil režisér jak úplně posledním záběrem ve filmu, tak především jeho věnováním. Scorsese mohl příběh vést mnoha směry a uzpůsobit ho na poměrně širokou škálu diváků, ale zcela evidentně si vybral jen silně věřící křesťany, kterým naservíroval špatně odvyprávěný příběh jednoho duchovního, který dosti nepřesvědčivě bojuje s popřením vlastní víry ve jménu záchrany ostatních. Sázím, že tento film se běžným Japoncům líbit nebude, ale bohužel ne z toho důvodu, že by byl kontroverzní a brutální, ale jednoduše proto, že je pro křesťany, jejichž historickou rozpínavost legitimizuje a obhajuje na úkor jich samotných. 50 % (30.01.2017)