Dealer II

Kdo rád sleduje debilní vymakance a loosery, bude spokojen. 1) Pokud je měřítkem filmařské kvality přesvědčivost postav a schopnost důvěryhodného vhledu do jejich nitra, pak je film vynikající dílo. Tento portrét "galerky bez...pozlátka a romantiky" (gudaulin) má ale jeden problém. Je neobyčejně nechutný. 2) A to je důvod mého nízkého hodnocení. Prostě se nechci dívat na taková paka a jejich hovadské životy. Jakoby nestačil skutečný svět, ještě to mám sledovat ve filmu. 3) Za zmínku stojí výborná hudba Petera Schneidermanna, vystupujícího pod přezdívkou Peter Peter (1960), dánského rockového zpěváka, kytaristy, skladatele a judisty. Napsal doprovod ke všem třem dílům Dealera. 3) Mimořádně výstižný koment: Marigold. (06.09.2015)

Spoilery! Mads Mikkelsen v tomhle pokračování neměl chybu. Ve vězení mu snad vymlátili zbytky mléčných zubů a udělali z něj muže. Velmi mě bavil i příběh, který divákům tentokrát neservíruje nezáživný užvaněný úvod, nýbrž okamžitě vtáhne diváky do víru dění. Konfrontace otec - syn byla vynikající. Celkově se tento díl dost točí kolem rodinných záležitostí a disponuje dost silným psychologickým kontextem. Kdo se rád hrabe v postavách až do morku jejích kostí, ten bude pravděpodobně nadšen. Dost se mi líbila opět atmosféra bezmoci. Atmosféra začarovaného kruhu, ze kterého není úniku. Tentokrát po celou stopáž, nikoli jen na závěrečných 30 minut, jak tomu bylo v jedničce. Slabší 4 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel kulyk. (01.04.2017)

Tam, kde v jedničce Frank pořád něco dělal (čímž se aktivně dostával do problémů), proplouvá ve dvojce Tony životem bez nějaké větší akce, protože je takovej nýmand, že se k žádnému činu ani neodhodlá. Refnovo nahlédnutí mezi totální společenský póvl znovu působí mimořádně autenticky, skoro až mi bylo nepříjemný se na takovéto existence dívat. Závěr působivý. (04.09.2011)

4,5*/5...Pre mňa o niečo lepšie ako výborná jednotka a dôvod je jasný - väčší priestor pre geniálneho Madsa Mikkelsena. Dvojka síce je pomalšia ako jednotka, ale Refn je tu oveľa rafinovanejší a cez zdanlivú menšiu akčnosť kladie dôraz na charakternosť (resp. bezcharakternosť) postáv a robí to dokonale. Pri tom zachováva to, čo bolo silnou zbraňou aj u prvého dielu - autenticita (postáv aj príbehu). Pár scén je priam vychytávkových, pričom za zdanlivou coolovosťou sa skrýva aj psychológia, a Refn s ňou vie narábať bravúrne aj za pomoci minimalistických prostriedkov... Už chápem, prečo po režisérovi siahol "halyvúd", snáď to chlapa nepokazí, bola by ho škoda... našťastie Drive naznačuje, že má stále svoj ksicht:) (06.12.2011)

Tam, kde jsem v jedničce trochu tápal v jejím vyprávěcím stylu a finálním přínosu pro kdejakého diváka, jsem se s dvojkou ztotožnil v téměř všech scénách a hlavně si ve druhé půlce dost užíval Refnovy typické filmařské kreace, ať už ve hře světel nebo netradičního záběrování. O nepříjemné hudbě, která jen umocnila navozenou atmosféru, se snad ani zmiňovat nemusím. [viděno v Edisonline 7.7.2023] (08.07.2023)