Death Note - Zápisník smrti

Nikdy by mě napadlo, že mě dokáže zaujmout anime, a ještě k tomu z Japonska. Upřímně anime není můj šálek kávy, ale díky Netflixu jsem dostal možnost zhlédnout Zápisník smrti a ve všech směrech mě zaujal. Hlavně svými zvraty a perfektním dějem. Ano, ke konci trochu docházel dech, ale první polovina seriálu byla prostě skvělá. (19.12.2020)

Může obsahovat spoiler... HEY HEY ningen SUCKER ah ningen ningen FUCKER, WHAT´S UP, PEOPLE?! Nejpoutavější anime, jaké ´sem zatím viděl. Výborný příběh, skvělé zpracování. Nakolik dokáže absolutní moc změnit zdravý rozum? Death Note je sešit, do nějž stačí napsat jméno, vybavit si tvář dotyčného, a pak už ho jen nechat prožít svých posledních 40 vteřin života. Yagami Light jeden takový sešit najde a rozhodne se vzít věci do vlastních ruk; zbavit svět kriminálníků. K tomu mu asistuje zábávná bytost shinigami, Ryuuk, původní majitel DN. Ovšem, je spravedlnost a spravedlnost. Někteří nejsou zrovna nadšení ze stoupající úmrtnosti únosců a násilníků, a tak je na pomoc přivolán nejlepší vyšetřovatel světa, tajemný L - snad nejcharizmatičtější filmová postava vůbec. A ta pravá zábava začíná. Už prvním dílem se režisér Araki rozjede neskutečným tempem a s atmosférou, která nedovolí odejít. A k tomu nepotřebuje zbytečné hektolitry krve a prakticky ani žádnou akci. Se stoupajícím vlivem Kiry tak roste i hustota děje. K vyvrcholení pak dojde, když se L a Kira dostanou do blízkého kontaktu a začnou jejich (nejen)psychologické hry (např. výborný souboj monologů během tenisového zápasu) a na scéně se objeví druhý Kira, Amane Misa. A atmosféra nepoleví, až do konce 16. dílu, kdy scénáristům jakoby došly nápady a začali DN vést jiným směrem (incident Yotsuba). Naštěstí zlom přichází již s 20. dílem, kdy se také mění úvodní titulky - Nightmare vystřídá Maximum the Hormone a z elegance se stává agresivní bizarnost. DN je zase v plné polní a atmosféra opět houstne. Ovšem jen na dobu určitou, než odejde L a na jeho míst nastoupí Near a polopadouch Mello. Tempo je sice stejné a přibylo i akce, jenomže Kira Light ztratil rovnocenného soupeře, kterého v podivínství nenahradí ani N. Dokonce i Ryuuku se objevuje už jen zřídka. Ale s blížícím se 28. lednem opět přituhuje a vše zakončují galantní finální orgie. Tak tohle je seriál, jenž mi posledního týdne nedal spát. Invenční a poutavý, s příjemnou animací a minimem CG efektů, skvěle ohudebněný a hlavně inteligentní. Kira is justice. (27.11.2007)

Velmi povedený počin. Seriál na nic nečeká a servíruje nám výbornou hlavní postavu, které konečně netrpí něčím, co mi u mnohých takových překáželo: Chyby. Kvůli tomu nemám problém ji fandit od úplného začátku až téměř do samého konce i skrz různé charakterní proměny. Bohužel, chyby ovšem obsahuje děj, který je postupně napínán, rozmnělňován, je mu věnováno čím dal méně času a tak shazuje nadějně rozjetý projekt do průměru. Za první polovinu bych dal mezi 4* - 5*, druhá polovina nestojí už za moc. (25.01.2015)

Silný a ukázkově nosný námět, který to i v těch (nej)slabších pasážích (a že jich je; kupříkladu kompletní druhá polovina seriálu, kdy se veškerá ta geniálnost ústředních postav stává nechtěnou parodií sebe sama) drží nad vodou. Ovšem aktivně mě to štvalo i v těch (nej)silnějších pasážích (a že jich je; kupříkladu kompletní první polovina seriálu), protože autoři nehrají fér hru a klíčové informace této psychologické šachové partie intelektů, které postavy ovšem znají, vyjevují zásadně až zpětně. Navíc to celou dobu působí jako rozhlasová hra, ke které se až následně dodělal vizuál. Najdou se celé bloky epizod, ve kterých není byť jen pět vteřin souvislého ticha. A tak krom scén, kdy ty postaví mají co říci a mají mluvit, je tu i přehršel scén, kdy mají raději mlčet, ale ony žvaní a žvaní a... A kdyby to nemělo konec, tak pravděpodobně žvaní dodnes. Dělají tak z diváka hlupce, protože tu jsou na každoepizoidním pořádku scény ve stylu "vidíme smutnou postavu, víme z předchozího dění proč je smutná i že má sakra důvod být smutná, přesto slyšíme vnitřní hlas postavy, že je smutná, proč je smutná a že má sakra důvod být smutná." Grrr. (08.05.2013)

Psychologické emo kriminální anime, kde se vyšetřovatel s vrahem snaží navzájem přechytračit. Seriál je jeden dlouhý příběh, který se snaží působit hodně promyšleně, ale především na začátku udělá vrah několik chyb a zbytečně riskuje, aby se děj mohl dál rozvíjet. Pokud by vrah postupoval chytře, jeho odhalení by bylo téměř nemožné. Úspěšné vyšetřování je tak o trochu větší zásluha scénáře, než chytrého pátrání  mladého detektiva, který se málo kdy zvedne ze židle. Autoři z něj udělali podivína, aby se zdůraznila jeho vysoká inteligence. Jednotlivé scény jsou spíše statické, postavené především na konverzacích. Ty ještě doplňují různé úvahy postav, které si povídají v hlavě sami pro sebe. Od 20. dílu se úvodní znělka změní na hardcore metal, který k pomalému váhavému tempu seriálu úplně nesedí. Určité postavy nahradí jiné a začne to být spletenec o tom, kdo komu předal zápisník smrti, na co kdo díky němu zapomněl, nebo si naopak vzpomněl. Nové postavy prakticky  napodobují tu původní a zvědavost jak to všechno dopadne se snižuje. Závěr je spíše takový vysněný svět dětského detektiva a čím více se příběh komplikuje, tím méně mu budete věřit. (26.04.2022)