Death Note - Zápisník smrti

Nápad udělat napínavý detektivní seriál, ve kterém geniální student toužící po společnosti bez zločinu dostane do ruky vraždící nástroj nebývalé moci, není špatný. Povolat proti němu nejschopnějšího detektiva světa je jen logické. V dobrém nápadu ale číhají mnohá úskalí, na která jeho tvůrci skutečně narazili. První je už v samotném faktu, že zápisník smrti vlastní génius. Těžko si představíme, jak by se mohl takový machr se zápisníkem nechat chytit, či jen upadnout v podezření. Scénář si ovšem jeho upadnutí v podezření žádá, a tak nezbývá, než aby génius učinil několik školáckých chyb, přičemž způsob jejich provedení má překomplikovaně naplánován. V seriálu rovněž se také objevují, uznávám že mnohdy nutné, velmi nepravděpodobné náhody, které dle potřeby hodí jedné z hlavních postav pod nohy klacek či jí naopak zametou cestičku. Scénář se rovněž opakovaně dopouští jednoho z provinění proti desateru pátera Knoxe, které říká, čeho by se dobrá detektivka neměla dopustit. Oním hříchem je zatajení klíčových informací, jež má detektiv, divákovi. Tyto informace jsou odhaleny až ve chvíli, kdy jsou použity, dlouho po jejich odhalení. Pozitivním výsledkem je větší napětí, negativním pocit, že je s divákem hrána nečistá hra. Seriál rovněž selhává v psychologii postav. Motivace a minulost detektivova - to v detektivkách málokdy hraje roli, už od dob Sherlocka Holmese, Poirota či Nero Wolfa - obvykle se očekává, že detektiv nasadí všechny síly k vypátrání zločince a bude lehce excentrický. Z tohoto hlediska je L bezchybný a je nepochybně ve svém žánru a ranku zajímavou postavou. Motiv zločincův, ten na druhou stranu tvoří, či měl by, jeden z ústředních prvků dobré detektivky. A zde už jsem byl spokojen méně. Vlastníci zápisníku ve mně vyvolávali pocit, že mít u sebe zápisník, je jako být posednut ďáblem, i.e. nebýt pánem vlastního jednání. Nejvíce mě v tomto ohledu iritovaly Kirovy řeči o jeho božství. Tím bohužel byl zabit jeden z možných zajímavých aspektů seriálu: morální dilema, zda-li je Kira dobrý či špatný. Bůhvíproč byl Kira příliš jednoznačně a rychle onálepkován jako špatný. Škoda. Všechny vady, které jsem během sledování cítil a znechuceně kvůli nim pomlaskával, však nepřeváží fakt, že Death Note je plný napětí, infarktových zvratů a situací, překvapivých odhalení a činů... A je takový snad s výjimkou posledních deseti dílů, které, byť stále koukatelné, už prostě nejsou to "ono". Prosté ****. (05.07.2008)

Velmi kvalitní kousek, který však narazil. Dost narazil v druhé polovině a to jmenovitě po 24. dílu, pokud si dobře vzpomínám. Za první část: 5* za druhou část 2*, celkově tedy silnější 3* 65%. (Kdyby seriál skončil po 24. episodě, dávám mu opravdu 90%) (17.06.2011)

Bůh smrti Ryuk se zcela pochopitelně nudí, dlouhý život, málo vzrušení.. A neb jsou lidé roztomilá zvířátka na hraní, vhodí do našeho světa svůj zápisník.. A není to ledajaký zápisník.. Tenhle černý sešit je něco jako vylepšený Zajcev.. Vždycky neomylně trefí.. A tak proti sobě stanou dva výjimeční, ctižádostiví a chytří mladíci v celkem zajímavé, místy i napínavé detektivní sérii.. (10.04.2015)

Počáteční díly Death Note (tak do 17. dílu) rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co jsem v anime měl možnost vidět. Vcelku originální příběh se skvělou atmosférou a opravdu výbornými dějovými zvraty měl našlápnuto k maximálnímu hodnocení. A to i přes to, že Death Note nezapře svůj původ v manze - i když se sem tam dočkáme nějaké té akce, většinu času sledujeme rozhovory postav a často i jejich myšlenkové pochody, což v manze nejspíš nevadilo, ale v anime působí přeci jen trochu staticky a mírně nepatřičně. První vážnější zádrhel nastal, když se v příběhu objevila společnost Jocuba (Yotsuba). Na těch pár dílů jako by se ze seriálu vytratilo vše, co činilo předchozí díly tak dobré. Navíc se v těchto epizodách zcela nepochopitelně autoři párkrát uchýlili k deformacím postav, což vzhledem k jinak v celku realistickému přístupu ke kresbě působí značně nepatřičně. Seriál pak sice chytne druhý dech, ale jen tak napůl. Druhá část příběhu už není tak strhující a i když i ta nabízí momenty, kdy člověk téměř zapomíná dýchat, už to prostě není ono. Přes všechny nedostatky ale patří Death Note k nejlepším anime poslední doby a rozhodně stojí za to tento seriál vidět. (27.06.2007)

Mám za sebou 10 dílů, musím do nebe vychválit český dabing a už mám svého miláčka - L. Na CZ jsem narazila náhodou, když jsem nemohla najít titulky k 6.dílu a nezbývalo mi než se podívat v cz. Brzo jsem zjistila, že hlas Michala Jagelky je úlisnější, protivnější a arogantnější a že hlas L je nádherný, stejně jako jeho účes. Navíc mě seriál zaujal natolik, že zbožnuju hudbu, dedukční boje a spát jsme šla až ve čtvrt na 3 ráno. Dodatek 1 Po smrti L se děj zvrhl, na jeho místo nastoupili dva blbečci (z nichž jeden je transvestita a druhý peroxid) a Light se stal tak protivným, že bych ho odstřelila brokovnicí okamžitě. Seriál se dělí jakoby na dvě části. První je kvalitní a opravdu napívnavá. Druhá je překombinovaná, přehnaná a skoro otravná. Za "první" řadu 5* za "druhou" 3*. Výsledek je tedy 4*. Jsem opravdu zklamaná posledními deseti díly. Takže udělám to, co dělám když mám oblíbence a končí to jinak. Vymyslím si alternativní konec sama pro sebe. Dodatek 2 Po shlédnutí posledních dvou dílů mám radost z Lightova konce. Matsudo konečně udělal jednu věc pořádně a to že ustřelil Lightovi ruku. Nakonec mi bylo líto i toto transvetitního Mela. Všichni, kdo jsem chtěla, aby zemřeli, tak zemřeli, a Ryuk nad všema vyzrál :-) Až na smrt L ideální konec (13.03.2012)