James Bond: Quantum of Solace

James Bond se rozpomněl. A je to zábava větší i hlubokomyslnější než by jeden čekal. Zkuste být originální po 21 filmech téže série. Film si z tohoto nesnadného požadavku na většinu pokračování tropí legraci, v niž mohou všímaví fanoušci série dešifrovat rafinovanější sdělení (klasické zlato například vytlačilo zlato černé). Odlišnost Quantum of Solace od předchozích bondovek tkví i v dalších inovacích. Pokračuje Casinem započatý příklon k syrovější akci bourneovského typu (závěr nápadně připomíná konec Bourneova mýtu), na což se váže nápaditá práce s pohybem v prostoru (některé pády by výborně vynikly ve 3D). Více péče je věnováno psychologii postav a snad definitivně se změnil i sexistický přístup k ženám. Jsou to právě ony, kdo Bondovy nejvíce pomáhají, když bojuje, aby se udržel ve vzduchu (někdy doslova). Oživení série „artovým“ režisérem přišlo v době, kdy jsem byl přesvědčen, že pro Agenta 007 není v 21. století místo. Je, a on o něj ještě bude tvrdě bojovat. Mám radost a snad poprvé v historii bondovek se těším na další díl. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marigold, Cervenak, novoten, berg.12, Niktorius, k212, murakamigirl, Lavran, lakikaki, messiah, Rosomak, Phillo, Ulrich, hudy78, `barocco, Trinculo (01.04.2010)

Už chápu to pozdvižení. Forster vytvořil biják, který patří mnohem víc do arthousů než do multiplexů a který předešel dobu o dobrých deset let. Ihned vysvětlím. Teorie diváctví rozeznává akt percepce (tedy proces smyslového vnímání, tj. oči a uši) a akt recepce (zpracovávání přijímaného materiálu v mozku). Kdybych měl použít slovník filozofů, první oblast je klasická empirie (Hume), druhá racionalismus (Leibniz). Problém je v tom, že nový Bond je percepčně (smyslově) nesmírně progresivní dílo díky oné profláknuté dynamice střihu a fragmentaci obrazu, ovšem jakmile si ho začnete v hlavě nějak logicky skládat dohromady (racionalizovat), nebude to zcela fungovat. Proto má spousta jedinců dojem, že Forster natočil akční film bez dobrých akčních scén. V budoucnu, až se kinematografii spojí s interaktivními světy, všechny smyslové atrakce budou nahrávány přes kabel přímo do vědomí, do mozku člověka. Akt recepce zcela nahradí a přepíše akt percepce. Tehdy přijde čas filmů jako QoS. (14.11.2008)

|| Scenár: Joshua Zetumer, Paul Haggis, Neal Purvis, Robert Wade | Hudba: David Arnold, "Another Way to Die" performed by Jack White and Alicia Keys | Produkcia: Michael G. Wilson, Barbara Broccoli | Distribúcia: MGM, Columbia Pictures | Štúdio: EON Productions, Danjaq LLC, United Artists, Columbia Pictures | Rozpočet: 200 miliónov $ | Tržby: 586,090,727 $ || Ja fakt neviem, čo som mal čakať. Išiel som do kina s náladou, že je mi úplne jedno, aké to bude, o čom to bude. Dostal som za svoje KysléČočky,- pár zaujímavých scén, ktoré doposud neboli charakteristické pre bondovky. Craig bol fakt výborný, pretože on proste nevie prehrávať, no samotný obsah Quantum of Solace mu nedodalo toľko priestoru byť Bondom, ako v Casino Royal. Nové postavy nemali vytvorenú žiadnu autoritu, bolo mi úplne jedno, čo sa im stane. Ale to sa predsa v takomto filme nemôže stať. Ešte stále neviem, ako by som to celé hodnotil. Možno na druhý krát. Ak také bude. |Videno v Palace Cinemas Praha, 11.12.2008| (12.12.2008)

Et tu, Marcu? Quantum of Solace je apendix, slepé střevo, které nemá v bondovském těle prakticky žádný význam. Dovršení oné Vespeřiny linie mohlo být v následující bondovce vyřešeno za deset minut a místo parazitismu na Casinu Royale mohl být agent Jejího Veličenstva vyslán na další misi. Ono hnutí mysli by stejně dobře vyjadřoval dialog mezi M a Bondem, popřípadě mimické schopnosti Daniela Craiga. Nebudu ale kritizovat QoS za to, čím není a čím být mohlo, ale za to, čím (bohužel) je. Laciná a /dle rozpočtu předražená/ kopírka bourneovské roztěkanosti se mi začala zajídat po patnácti minutách, řídký příběh s mnoha slepými odbočkami chvíli poté. Neházela bych vinu na Forstera, protože v interiérových scénách a dialozích mu to klape- postavy, zejména M a Bond si bezchybně nahrávají a jejich herecké výkony chrání QoS před trapasem. Zamrzí pouze rozplizlý záporák i uměle dosazené figury obou rádoby bond-girls, které navíc paradoxně nesplnily svou zásadní úlohu : dodat bondovce elegantní sexuální scénu. Pochopitelně jde čistě o můj divácký přístup. Nepochybuji, že někoho baví mrkat mezi makrodetaily, nervózním chaotickým střihem a tipovat, která končetina patří komu a který akrobatický prvek jsme v tom mžiku právě viděli, ale tohle patří k figurám tzv. real-agentům typu Bournea. Subjektivizace Bondovi nepochybně uškodila. Jde o postavu, jejíž virtualitu a surreálnost si uvědomuje v mnoha náznacích sama postava, sochu na piedestalu, kterou by se chtěl divák stát, ale s níž se neidentifikuje. Forster se poněkud lehkovážně zbavil všech bondovských hračiček a serepetiček, jimiž je tradičně ověšen a které mu přidávají na onom supermanském obalu, ale nepřidal nic nového, psychologická paleta se od CR rozhodně nerozšířila a o eye-candy záběrech typu honička na Madagaskaru nebo suchých hláškách typu You noticed si můžeme nechat jen zdát. Za jediný Forsterův přínos považuji místy nekorektní politické aktualizace, které dávají Bondovi a především M úlohu jakési vtipného glosátora světového pořádku. Za největší provinění ovšem považuji to, že film s takovou hustotou honiček se prakticky nepohne z místa a navzdory omezené stopáži nudí místy zcela neomezeně. James Bond už přežil nebezpečnější zabijáky, zrádnější situace a horší filmy. Jeho nesmrtelnost, Craigova bravurnost a campbellovský um mi dávají to minimální množství útěchy. 60% P.S. Napodruhé lehounké zlepšení: líbí se mi prolínačky, Tosca, zvířátka na každém rohu a důraz na irelevantní detaily. A Craig je Bůh. I v průměrném nebi. (07.11.2008)

Pořád ještě nevím, jestli nazvat váhavým střelcem Bonda nebo jeho loutkáře. Forster je silný v kramflecích, když jde o citová pnutí (scénář jimi však nečekaně šetří), ale stamilionový rozpočet a autorský dohled nad filmem jako celkem mu protéká mezi prsty. Humorným vložkám chybí styl, akční scény vypadají jako nešetrný copy&paste odjinud a celý film spíš kličkuje než postupuje vpřed, bičován nepřehledným střihem a scénářem, který se snaží vejít všude. Abych parafrázoval samotný film... nový Bond má dlouhé prsty, ale nikde nezanechá výraznější otisky. V kontrastu se špičkovým řemeslem od Martina Campbella je to zklamání, Quantum postrádá jak sošné tělo, tak zajímavou duši. Nad vodou ho drží jen osvědčená značka a příslib do budoucna. Samotnému Craigovi se totiž proti všem mým výčitkám plave neskutečně lehce. Držím mu palce, ale nahoru je tentokrát dávám jen hodně opatrně. (23.10.2008)