Majster šarkanov

S chutí bych film odpálkoval jako Oskary somrující etnickou warm-heartovou gay krasojízdu, kdybych před měsícem neposlouchal historky známého, který strávil rok v Afgánistánu. A proto ocenim film, kde se nejen vysvětluje proč je ze země pustá suchá žlutá pustina a národní zábava je pět hodin sedět a dívat se před sebe, ale zejména se věnuje odkazu kdysi hrdého národa, aniž by si s jeho specifiky vytíral prdel a přizpůsoboval je západnímu vnímání. (21.05.2013)

Krásne podobenstvo, ktorému v druhej polovici uberá "body" prílišná angažovanosť a scenáristické oslie mostíky (scéna z brlohu talibanského bossa a Amirov hladký útek z neho si ozaj vyžaduje veľkú mieru divákovej "tolerancie"). Lavírovanie medzi civilnosťou a angažovanosťou, vrstvenou metaforou a priamočiarym ťahom na bránku a v neposlednom rade aj kontrolovaným citovým vydieraním a gýčom však Foster ustál so cťou profíka, zostávajúceho nad vecou. Stále však čakám na okamih, keď raz tomuto talentovanému režisérovi budem môcť šľahnúť za jeho film plný počet... (05.09.2008)

První - vzpomínková - část mě naprosto odzbrojila, velmi mi připomínala filmy jako La Mala educación od Almodóvara či Barratierovy Les Choristes.. Naprosto přirozené herecké výkony dětí, krásné záběry z pouštění draků, emotivně vypjaté situace..skoro až k neuvěření, kam se film následně odvíjí.. Následná část mi totiž přijde až moc americká, trapný falešný plnovous, záchrana synovce ze spárů Talibanu..to vše mi přijde trochu přehnané, přesto jsem byl dojat a můžu jen doporučit. (23.05.2008)

O filmu Lovec draků jsem slyšel několikrát a vždycky jsem ho s klidem ignoroval. Nemám v podobné kousky důvěru. Nakonec se to ukázalo jako dost špatné rozhodnutí, protože je vážně docela povedený. Je sice pravda, že někdy je trochu zdlouhavý, ale má dost silných momentů na to, aby se na to skoro zapomnělo. Téma život muslimů bylo a zřejmě ještě chvíli bude dost atraktivní na to, aby utáhlo celkem přímočarý příběh, který zároveň v podstatě nemá pointu nebo i pevný děj. Lovec draků nepatří mezi filmy, které bych po zhlédnutí chtěl ještě někdy vidět, ale o to víc funguje jako jednorázová záležitost, která sdělí přesně to, co chtěla. (13.12.2009)

Jeden velký kolotoč emocí, který diváka od první do poslední minuty nutí k tomu, aby tahal kapesníky z krabiček jak pro ty veselé, tak i smutné momenty lidského života. Marc Forster to má ale naštěstí pevně v ruce, takže dojem líbivého podbízení a strojového dojení slz protentokrát nehrozí. Můžou za to hlavně neokoukaní herci, kteří do toho šli hodně naplno, aniž by se přitom museli tvářit jako banda nadšených ochotníků, kteří přišli ‚západu‘ něco důležitého sdělit. Jistě, vyústění afghánské mise po letech je minimálně diskutabilní, ale čert to vem, když to ve zbytku baví skoro pořád na plný plyn. 4 a ½. (26.05.2009)