Táto krajina nie je pre starých

No Country for Old Men není filmem pro všechny. Spíš bych řekl, že je pro velmi malou část divácké obce. Coenové jsou se svým dílem určitě spokojeni, snímku nelze upřít silnou stylovost, ale k čemu to je mně, když jsem u něj málem usnul. Děj se sune kupředu neuvěřitelně pomalu, místy se dokonce, jak bych to tak řekl, nesune vůbec. Záběry na pustou krajinu (pokoj, auto...) jsou sice moc pěkné, ale to by nemohli trvat trochu kratší dobu a být méně statické? Vypíchnout musím neskutečného Javiera Bardema, nebýt jeho výkonu, byl by zážitek z filmu stěží poloviční. (04.08.2008)

Na tomhle filmu mi nevadí lautr nic, dokonce ani to, že Coeni dali více prostoru stylu Cormaca McCarthyho než svému vlastnímu. Jejich přínosem k výtečné předloze je především precizní technické balení a tradičně skvělá volba typů. Na Bardemovy oči zla nikdy nezapomenu, Brolinův knír a výzor evokuje tvrďáky ze sedmdesátých let a Tommy Lee Jones je přesně tak vyděšený a staromilský, jak má šerif Bell být. Rozbitá struktura příběhu, chybějící nitky motivace a popření násilí jako cool rekvizity – "Tahle země není pro starý" není otázkou velké nadsázky, ale spíš mrazivě černého humoru. Je to portrét světa, který míval své ochránce dobra a své pevné zákony, ale teď už nezbylo nic. Snad jen ta mince z roku 1958. Call it! Oscar letos neminul cíl. (17.03.2008)

Když si Hitchcock ve svém legendárním Psychu svého času dovolil nechat hlavní hrdinku v jedné třetině filmu zemřít a zaplnit prostor dalšími postavami, považovalo se to ve filmové branži bezmála za revoluci. Coenové jdou ještě dál a hrají si se scénářem, jdou proti všem konvencím a očekáváním žánrového fanouška. Filmový scénář má v pojetí tradičního filmového mainstreamu své zákonitosti a je vypracován bezmála k dokonalosti. Ví se, kdy má přijít na scénu první mrtvola a kolik zvratů v ději má přijít, aby se udržela divákova pozornost. Coenovci se svému divákovi vysmívají a ve chvílích, kdy má přijít gradace děje, na něj udělají dlouhý nos. Filmu chybí z pohledu žánrového fanouška jakýkoli konec. Nejen ten tzv. "volný", kdy se hrdina rozhoduje, co dělat, a nechává se na fantazii diváka, jak to dopadne. Tři čtvrtiny snímku Coenovci připravují diváka na finální souboj dvou hlavních nesmlouvavě tvrdých postav - a ten je tragikomickým způsobem zmařen. Na plátno přivádí postavy, jejichž vývoj je v přímém protikladu k očekáváním diváka (Tommy Lee Jones nebo Woody Harrelson), nechávají zbytečně umřít ty, se kterými divák cítí. V tomhle ohledu jsou originální a možná i to byl jeden z důvodů, proč se akademici rozhodli tak, jak oskarové klání dopadlo. Na druhé straně film je nesmírně poutavý svou strukturou a řadou chytrých detailů a jednotlivých scén, jenže scénář je nedotažený a některé postavy jednoduše nedůvěryhodné. Coeni se nikdy nebáli zobrazit násilí a smrt, jenže tady to trochu přepískli. Místo standardních tří mrtvol se jich tam kupí pěkná hromada a člověk má spíš pocit, že sleduje Tarantina. Jak říkal už Stalin, jeden mrtvý je tragédie, milión pak nutná statistika. Hlavním hrdinou je masový vrah, který jakoby unikl z nějakého komiksu, a opět bych ho věřil spíš Tarantinovi. Do reálného života nepatří. V tom souboji s drogovým kartelem by mimochodem neměl žádnou šanci. S plynovou bombou v ruce je příliš nápadný a dělá příliš mnoho chyb. Aby se mohl film opravdu zhodnotit, bylo by dobré znát literární předlohu Cormaka McCarthyho z roku 2005, a to se mi zatím nepovedlo. Tenhle film je silný v detailech a jednotlivých scénách, ale s jeho přijetím jako celkem mám docela problémy. Celkový dojem: 80 %. (12.03.2008)

Přeci jen jsem čekal, že do toho dají Coenovi více ze sebe. Vyloženě na pár detailů je to doslovná adaptace skvělé McCarthyho novely. Film tak kromě hereckého koncertu Javiera Bardema (jestliže i taková McDormandová dostala za Coenovic film Oscara, tohoto španělského božana by také neměl minout) a úchvatné Coenovic stylizace příliš mnoho nového nenabídne. Ono vůbec nejde vymyslet příliš mnoho originálnějšího, než je Anton Chigurh se svou jateční pistolí a s borkovnicí s tlumičem. Postava Tom Bella je radikálně zhuštěna. Vlastně by ve filmu ani nemusela být, protože vyjma začátku a konce nemá moc prostoru. Všechno tam působí příliš zkratkovitě. V knize mi to ani moc nevadilo, zato ve filmu je to vidět až až. Kdo knížku nečetl - což bude asi většina - toho čeká thriller, ze kterého se jistě stane stejná klasika jako třeba z Farga nebo z Lebowského. Už jen za Chigurhovu operaci vlastní nohy, po dlouhé době nekorektní dávky krvavého násilí a hlášky Woodyho Harelsona. (30.11.2007)

Velmi výjimečně píšu komentář úplně mimo projekci. V kroužku VANISHING POINT, nedávného HELL OR HIGH WATER, nebo třeba svým způsobem i takových DEVIL’s REJECTS, je pro mě tohle možná ta nej filmová "Americana" vůbec - tvrdý jižanský charaktery, SUPER herci, New Mexico/ Texas magie, přímočará (a zároveň těžce přesahová) lovecká story. A od 2007 si vždycky moc rád zopakuju, přičemž nic nenudí ani nechybí. Nadčasovost a královská Coenovka. (14.03.2017)