Austrália

To má člověk za to, že je moc zvědavej. Už dopředu jsem si kladla takovou jakože oznamovací otázku, jestli ono to nebude krapet jako Vzpomínky na Afriku. Bože, Sydney, přijmi do nebe pokornou omluvu, ale já fakt netušila. Austrálie je kejč jako poleno, potěšení z krásnejch obrazů čo skoro pomíjí a zůstává podbízivost, do který probleskne zřídka vkusnej paprsek ... náhodou. Nicole podivná, Hugh spásně vyrovnanej, ale na 4* to neuzved. O čem to především bylo, mi taky neni zcela jasno, takový práce a peněz a já se cítila jak jojo - nahoru, dolu, až jsem se zastavilo. (17.02.2009)

70%. Velký příběh neudělá jen jeho velikost. Romantiku umí Baz stále krásně načančat, tentokrát ale její srdce tak hlasitě nepulzuje. Všechno je to až příliš vykalkulované, okázalé, strojené (i to definitivní vyrovnání se záporákem je spíš uměle nastrčeno), což by ani tak nevadilo v klasicky zkonstruovaném velkofilmu, u pocty klasickým hollywoodským melodramatům, která se nebere stoprocentně vážně a zároveň se pokouší minimálně o pět emocionálních vrcholů, to ale vadí... a Austrálie přinejmenším zadrhává. Obrazy jsou krásné, Nicole půvabná a Hugh Jackman tak sexy, že i já jsem chtěl zběhnout k homosexuálům. Z hlavy ale tenhle monument vyprchá nepříjemně rychle. Dokonce rychleji než naštvání z dementní digitální akce na útesu. Austrálie je kolos s mnoha dějovými vrstvami, s hustým předivem motivů a inspirací. Král postmoderny v něm má neomezené možnosti, protože lavírování mezi kýčem a vážným eposem, mezi stylizovanou pohádkou a poctou všem velkým filmovým vyprávěním, mezi dětským vyprávěním a historickou reflexí - a tak dál a dál - mu dovoluje v podstatě cokoliv. Ta okatá snaha vytesat velké dílo "bez hranic" ale Austrálii spíš škodí. Její dynamo by neutáhlo mnohem "menší" příběh. A čerpání z Čaroděje ze země Oz je možná řešeno elegantně, ale stejně tak i prvoplánově: Ta písnička by omámila v jakémkoliv filmu. (19.12.2008)

Božské, fenomenální, úchvatné... a krásné. Austrálie není film, ale FILM, a to proto, že se vzdaluje lietatuře a divadlu a vypráví zásadně obrazem. Je to ryzí kinematografie, co nám tu Baz Luhrmann předvádí - médium definitivně osvobozené z přidružených umění, jejichž syntézou na počátku dvacátého století vzniklo. Austrálie by knižně vůbec nefungovala. Začtete-li se do scénáře, nespatříte ani zlomek z výsledného díla. A o tom to celé je. ____ Jak poznamenal Luhrmann v Reflexu, „Inteligentní divák ví, že s ním hraji hru“. Naznačuje tím, že celá Austrálie podobně jako avantgardní Speed Racer nebo sebereflexivní Indy 4 patří jak na filmovědní semináře, tak do multiplexů, protože film neuchopuje ani jako umění, ani jako zábavu, ale jako obojí; jako médium poddajné otázkám rigorózních analytiků (neoformalisticko-kognitivní náhled - co dělá divák s filmem) i přecitlivěle silnému pohnutí srdíčkářů (poststrukturalisticko-psychoanalytický náhled - co dělá film s divákem). Byl to ostatně Hitchcock, kdo světu ukázal, že lze točit komplexní a sofistikované filmy v rámci americké populární tradice. A že skončila Austrálie propadákem? Nezapomínejme, že většina se většinou mýlí: všechny velké pravdy - ve vědě, umění i náboženství - vždycky nejprve narážely na většinové mínění. (23.02.2009)

První hodina je parádní. Sice digitální v každém druhém záběru (pád krav z útesu nemá daleko k honičce ze čtvrtého Jonese), ale romantická, epická, vizuálně poutavá a hlavně nasáklá australskou atmosférou a potem Hugh Jackmana. Ten zbytek je pak jenom laciný pokus o citové vydírání spojený s patetickou anti-rasistickou agitkou, doprovázenou efektními záběry jak z Tobruku a teleportujícím se šamanem s látkovým prezervativem na krku. Nechápu tě, Bazi. A ani tví krajané zjevně ne. Být Australan, nechám se po zhlédnutí filmu okamžitě sežrat aligátorem nebo převálcovat stádem dobytka. A abych nezapomněl - ZABTE NĚKDO TOHO SPRATKA!!! KDOKOLIV!!! Kam se hrabe mladý Smith. P.S.: Snad bude k dispozici director`s cut, v němž film skončí po příjezdu do Darwinu. Ale asi ne. Damn... (18.12.2008)

OBSAHUJE SPOILERY. Bylo to groteskní. Takovej sled scének. Divných, divných scének... Šáhlý vtípky, hnaní stáda, zlouni s úsměvem koukaj jak je děda rozdupáván, kluk zastaví stádo rukou, chybí jen scéna, jak si zlouni se vztekem skáčou po klobouku. Nastane problém - zjeví se čaroděj, zazpívá a všechno je v pohodě... Nedrží to pohromadě, nemá to šťávu ani mě moc nezajímalo, jak to dopadne. Funguje tak jen testosteronem oplývající Hugh Jackman, kterej si měl víckrát svlíkat triko a polejvat se vodou a nemusel to bejt takovej propadák. 45% (04.04.2011)