Obsahy(1)
Dva mladíci, synové velmi lakotných otců, se zamilovali do dívek, které oplývají krásou, ale nikoli penězi. Oktáv (V. Preiss) se tajně bez vědomí svého otce Arganta (J. Somr) oženil s krásnou, ale úplně chudou dívkou Hyacintou (K. Macháčková). A to zrovna ve chvíli, kdy měl otec v plánu oženit ho s dcerou svého známého, bohatého pana Geronta (J. Sovák). Gerontův syn Leandr (V. Postránecký), zase miluje roztomilou Zerbinettu (H. Maciuchová) a potřebuje peníze, aby ji vykoupil od cikánů, kteří ji kdysi unesli. A to je chvíle pro vychytralého sluhu Skapina, který potřebné peníze z obou otců vymámí. Za své činy ujde trestu, protože komedie má samozřejmě šťastný konec, odhalí se identita obou dívek, a oba sňatky nakonec otcové posvětí... Televizní zpracování klasické Molierovy komedie z roku 1980 poskytlo neobvyklou hereckou příležitost pro nezkrotný temperament Vladimíra Menšíka v titulní roli sluhy Skapina. (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
Herecký koncert Vladimíra Menšíka, kterému velmi dobře sekundují Jiří Sovák, Josef Somr, Václav Postránecký, Viktor Preiss a další. Je to až neuvěřitelné, jaké tempo byl schopen Vladimír Menšík nasadit.Vypíchl bych skvělou scénu, kdy se Jiří Sovák ukrývá v pytli a Vladimír Menšík společně s Jaroslavem Moučkou do něho "šijí" sukovicí. Režie František Filip. ()
Opravdová nádhera, kterou staví na nohy nikoliv herecky impotentní Postránecký a Preiss, nýbrž přirozeně Menšík, Sovák a Somr. Na Menšíkovi bylo vidět, že lidová role, dávající prostor jeho přirozenému herectví, mu skutečně sedne na tělo a jeho uvozhřivý ksicht pak strašně evokuje zemitého sedláka od Ivančic. Taky je vidět, jak by měl být ideálně ve Sluhovi dvou pánů ztvárněn Trufaldino, pakliže by ovšem Donutil měl herecký talent, což nemá. Soudruh Moučka se taky poměrně činí, tudíž jsem s ním kupodivu neměl moc problém. Františku Filipovi se podařilo inscenovat Moliéra se zjevnými úlitbami modernímu divákovi, protože původní podoba téhle komedie by asi vypadala dost jinak. ()
"To by se vám chtělo, bouchat do cizích pytlů!" Mně se původně nechtělo do této dobové divadelní komedie, ale smekám před panem Molierem a potažmo i Hubačem. Parádní předloha, scénář i herci = skvělá a vtipná zábava! "Já ti odpouštím jenom za podmínkou, že umřeš. Jestli se uzdravíš, tak to beru zpátky!" ()
František Filip a Skapino podruhé. Co tím myslím? Režisér se vrátil k stejné Molierové hře kterou o 20 let dřív natočil se starou gardou - Peškem, Marvanem, Filipovským. Tady Skapino dostal nejen podovu ale i mentalitu a živelnost Menšíka. Máme tu jeho generaci - Sováka, Moučku. Dále Somra a další. Je zajímavé vnímat ten rozdíl přístupu k postavám právě v kontextu toho, že máme stejný otisk režiséra. Ale na druhou stranu je nesrovnatelné porovnání toho šibalského, chytrého Peška s umluveným, improvizujícím a chrličem energie v podání Menšíka. Ten tu vyvádí jak jenom snad Donutil ve Sluhovu dvou pánů. Teď mluvím o zápalu. ()
Televizní adaptace klasické Molierovy komedie byla na obrazovky převedena v pořadí již podruhé (poprvé to bylo v 60. letech a exceloval v ní František Filipovský) a v rutinní režii režijního nestora Františka Filipa má možná opět trochu handicap v příliš komplikované zápletce a podivuhodné koncentraci ,,náhod", tak typické pro kusy klasických frašek, tahle komedie o mazaném sluhovi (její námět je typicky dobový a dá vzpomenout třeba na adaptace Goldoniho Sluhy dvou pánů) má ovšem v této konkrétní inscenaci jednu nespornou výhodu - a tou je živelné herectví Vladimíra Menšíka. Když k tomu připočteme plejádu celé řady dalších hereckých mistrů, vyjde nám z toho jedno příjemně ztrávené televizní odpoledne s archivem ČT... ()
Reklama