Štědrý večer pana rady Vacátka

Marvan opět dokládá své herecké mistrovství a ani Brodský se rozhodně nenechá zahanbit. Problém této televizní inscenace je pouze v její příležitostnosti a je to rozhodně škoda. Vánoční "kasařská pověra" o pokladnách, co se samy otevírají je zbytečné berlička, bez níž by bylo příběhu lépe. Škoda také té ne zrovna podařené kamery a občas dost ledabylého střihu. Celkový dojem: 70% (25.12.2008)

Komorní vánoční příběh, který mi nostalgickou atmosférou připomíná ty staré vánoční americké filmy, které pouští v televizi v novým filmech. Vždy jsem si říkal, že my něco takového nemáme a přece máme, a to vánočního Marvana alias Vacátka. Pro mě je to vůbec první seznámení s tímto radou, a tak nevím, zda to fakt byl takový lidumil anebo ne. Rozhodně mi přišlo divné, že šel Brodského zachránit před tím, aby nekradl, ačkoliv sám věděl přesně, že to udělá. Vždyť by měl přece tu pomyslnou čárečku, že chytil zloděje. [1642. hodnocení, 61. komentář, 72%] (23.06.2020)

Malý vánoční koncert dvojice Marvan - Brodský, která poklidně rozehrává na dialozích postavený štědrovečerní příběh o chudobě, pokušení, beznaději, ale také o naději a jednom dobrém skutku. Dobře vykreslená atmosféra dýchající mírem vánoc a přece pod povrchem vibrující napětím. Přes poněkud rozpačitou kameru a občasné zaváhání pro mě povedená Marvanova tečka za rolí Vacátka a současbě důstojné loučení s televizními diváky. (26.12.2011)

Než jsem v programu na 24.12.2006 zaregistroval tento krátký film, měl jsem za to, že kromě třináctidílného seriálu a čtyř celovečerních filmů už s Jaroslavem Marvanem jako panem radou Vacátkem nic nevzniklo. A tu se z televizních archivů vynořila inscenace, kterou Česká televize snad skoro vůbec nevysílá (možná se trochu mýlím). Ovšem díky faktu, že jsem film předtím neviděl, to byl velmi příjemný vánoční dárek, lahůdka, dezert po vánoční nadílce a já nevím co ještě. Obraz byl sice televizní a film ne tak výpravný (kromě pár exteriérových scén se děj odehrává jen ve dvou interiérech), ale rozhodně není o nic horší než další věci o hříšných lidech města pražského. V něčem snad dokonce ještě lepší: herci si o to víc se svými rolemi vyhráli a mluva hrdinů je tu ještě o něco roztomile vytříbenější - co věta, to hláška (dovolte mi tohle moderní slovo v souvislosti s tímto příběhem z první republiky použít). Štědrý večer pana rady Vacátka je milá filmová povídka, co pohladí. (02.01.2007)

Velice příjemný a pohodový vánoční příběh, odehrávající se na Štědrý den roku 1928 na motivy seriálu Hříšní lidé města pražského. Je určitě velice zajímavé vidět, jak se tehdy před 80 lety slavili v Česku velice skromně Vánoce, jak to tehdy o Vánocích vypadalo a jak stačil dítěti ke spokojenosti elektrický vláček pod stromečkem. Dneska se člověk těm dětem vůbec nezavděčí, tehdy všechno bylo skromnější a mnohem méně megalomanské. Možná si říkáte, že tohle do komentáře filmu nepatří, ale já o tom mluvím proto, že když už se na tenhle film nechcete podívat kvůli ději nebo když vás to po dějové stránce nebaví, tak se alespoň dozvíte, jak to tehdy vypadalo a jak se tehdy Vánoce slavily. Skoro si troufám tvrdit, že mne ani tak nezajímal příběh, jako spíše zjištění, jak se tehdy slavily v Česku Vánoce. Příběh u mne byl až na druhém místě, ale zase musím uznat, že film vůbec nenudil a jednalo se o zajímavý příběh, který mne dokázal zaujmout. Své herecké kvality tu prokázal jak vynikající Jaroslav Marvan, tak neméně vynikající Vlastimil Brodský, o kterém si troufám tvrdit, že Marvana dokonce předčil. A i ten klučina hrál docela dobře. Zkrátka toto je velice zajímavý film, který si o vánočních svátcích místo v televizním programu určitě zaslouží a který stojí za vidění. Dávám čtyři hvězdičky. (25.12.2008)