Atlasova vzpoura: 1. část

Tak nějak nevím. Na jednu stranu to má vynikající atmosféru, plně pozvolna, ale dokáže vtáhnout, lidé se chovají tak nějak uvěřitelně, dokonalá je hudba (zvláště ten jemný jazzový podkres ve scénách oslavy výročí) i kamera, triky už jsou horší, ale pořád to jde. Tajemný motiv tajemného muže a únosce jen dodává na zajímavé atmosféře. Ale to vyznění - mankote, levicové snahy dohnané ad absurdum, aby bylo jasné, jak znevýhodňují všechny ty hodné a schopné podnikatele, kteří se starají s láskou o své zaměstnance div ne charitativně - tak přehnaný manažerský blábol jsem už dlouho neviděl. Samozřejmě že v reálu by tihle schopní majitelé továren makali jen na růstu zisku každé čtvrtletí a pořádali powerpointí prezentace, zatímco by pod nimi dřeli lidi za pár šupů, a nikoliv oceněných podle schopností, jak se nám snaží film nabulíkovat. Jinak - protože jde o první díl - ve mně budil film dojem spíše telenovely, která by kdykoliv mohla pokračovat jakkoliv, bez pevnějšího vedení příběhu. (15.06.2013)

Nejprve je nutné si uvědomit několik základních skutečností, které jsem ani já, do chvíle, než jsem si snímek pustil a začal o něm zjišťovat trochu víc, nevěděl. První je fakt, že je to první díl, jak napovídá i název. Na světě je už i díl druhý, který bych tu také rád recenzoval v dohledné době, ale kromě toho nás ještě za rok čeká díl třetí. Na tom by zase nebylo nic až tak moc divného, ale člověk se po zhlédnutí prvního dílu trochu divý, proč se to roztahalo hned do tří filmů. Příčinu jsem zjistil poměrně záhy. Film "Atlas Shrugged: Part I" je natočen podle amerického románu. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/atlas-shrugged-part-i-2011-60.html (21.03.2013)

První díl zamýšlené filmové trilogie podle neskutečně rozvláčného románu Ayn Rand je překvapivě snesitelný, ba dokonce bych řekl i audiovizuálně přitažlivý! Oproti knižní předloze, kterou nelze nazvat jinak než předlouhou pseudofilosofickou fantasy, je patrné zpřehlednění děje a výrazné otupení objektivisticko-manifestační funkce. Přesto postavy příběhu zůstávají zoufale jednorozměrné a jejich charaktery tradičně objektivisticky černobílé. Děj filmu (a první části knihy) tady načrtávat a rozebírat nebudu; je poměrně jednoduchý a vlastně hraje jen podpůrnou roli pro vyložení objektivistické "filosofie" (tj.: Realita existuje nezávisle na lidské mysli a rozum je jediným použitelným prostředkem k jejímu porozumění. Každý člověk by měl hledat pouze svoje štěstí a žít pouze kvuli sobě samému a nikdo by se neměl obětovat kvuli někomu jinému. Morálka existuje sama o sobě, nezávisle na člověku a pro každého člověka je stejná - tj. dosažení sobeckého štěstí jedince a naprosté odmítnutí altruismu coby největšího zla). Stačí pouze zmínit, že děj se točí kolem průmyslových magnátů (železnice, výroba oceli, těžba mědi apod.) a geniálních lidí (vynálezci), kteří jako jediní svými schopnostmi a čistě racionálním (objektivistickým) myšlením dokážou jako onen mytologický Atlas podpírat a nést svět, jsouce však přitom existenčně ohrožováni sílící skupinou iracionálně altruisticky (subjektivisticky) uvažujících elit. Jak se tito racionální superhrdinové s hrozbou záplavy altruismu, který zde vede k čemusi podobnému komunistické totalitě, vypořádají, je symbolicky naznačeno už názvem díla. Film toto zobrazuje poměrně krotce (není tak odporně ofenzivní jako román a jako Ayn Rand sama) a příběh plyne i díky podstatně jednoduššímu scénáři celkem svižně. Přesto některé dějové okamžiky mohou na neznalce předlohy působit skokovým dojmem, přičemž film už z podstaty končí otevřeně (doslova zavřete knihu v 1/3). Docela se mi líbili neokoukaní Taylor Schilling v roli Dagny Taggart a Grant Bowler v roli Hanka Reardena - a vůbec celá produkce, ačkoli nedosahuje rozměrů hollywoodského velkofilmu, působila z hlediska žánru docela sympaticky... Atlas Shrugged v románové předloze je vyloženě špatná literatura (kterou však lze doporučit kvuli možnosti proniknutí do mysli "racionálních egoistů", kteří se i v české kotlině rojí jako houby po dešti). První část filmové trilogie ale není vůbec špatná, bez ohledu na to, jak hloupá je "filosofie" objektivismu. (23.09.2013)

,,KDO JE JOHN GALT?....“/// Rok 2016. Byznys. Ten netvrdší. Politika majitelů firem. Těch nejlepších. ,,MÝM JEDINÝM CÍLEM JE VYDĚLÁVAT PENÍZE“ (jak zvrácený). Ale bacha: se světem je všechno špatně! Nikdo neví komu věřit! ... Film sleduje osudy lidí, kteří nechtějí spoléhat na ,,laskavosti“ politiků. Film o víře v úspěch. Ve vlastní schopnosti. A o tom, KDO JE JOHN GALT? Podnikatelská agitka, kde má slzy do vočí vehnat jedoucí (digitální) vlak, a která díky T A J E M S T V Í získává mysteriózní příchuť. Má to myšlenku. IDEU! Politika a ekonomika. Lobbisti (nebo gauneři?). Kurva, kde je druhej díl???? Žrouty popcornu chci (jemně) upozornit - napsala to Ayn Rand. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala v roce 1957 Ayn Rand číst nebudu. 2.) Zajímá mě motor, kterej využívá Casimirův efekt. 3.) Thx za titule ,,Fuseklos“ a ,,UnicornCZE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.06.2012)

Atlas Shrugged, dystopický filosofický epos od Ayn Rand je prý v USA druhá nejvlivnější kniha po Bibli. Ideově patří do objektivismu, liberalismu a individualismu. Autorka je přesvědčenou kapitalistkou, bytostně věří v minimální stát, pasivní lidské svobody, v právo člověka být úspěšný a nezávislý. Odmítá socialismus jako cestu vedoucí k utlumení lidské podnikavosti a k destrukci rozumu. Odmítá náboženství, v němž vidí protiklad rozumu. U nás je román prakticky neznámý. O to víc potěší projekt který si vytkl za cíl převést ho na plátna kin. Výsledek je zhruba takový jaký se dal očekávat. Televizní zpracování, neumělé efekty a druhořadí, nikoliv však nutně špatní herci prozrazují že ambice filmu jsou především zpřístupnit objemný svazek širší populaci. V zásadě se dá říci, že režisér svůj úkol splnil. Dějová linka je dostatečně napínavá a nosná aby zvládla předat podstatné myšlenky ne až tak úplně násilnou formou a divák má zároveň pocit že sleduje celovečerní film a ne vzdělávací video. Komerčněji zaměřeným spektáklům se ovšem rovnat nemůže. Což je škoda, protože námět je velice slibný a kvalitnější zpracování by mělo mnohem větší společenský dopad, o který šlo tvůrcům především. Škarohlídi by mohli poznamenat, že Atlas Shrugged, part I se stal obětí své vlastní filosofie, jeho téma je pro nezávislou produkci nepřijatelné a pro komerční produkci nevýdělečné. Nabízí se otázka proč producenti nešli cestou minisérie, například pod hlavičkou HBO, která mohla spojit kvalitu s nízkou cenou. Protože csfd.cz je filmová databáze, neudělám tu chybu že bych hodnotil film z hlediska ideologie. Poznamenám snad jen že pět hvězdiček je nejen za formu a obsah, ale i za snahu a žánr. Inteligentních dystopií je jako šafránu, a proto oceňuji každý slušný pokus. (28.11.2011)