Hrdinovia a zbabelci

Tři linie, které se navzájem dotýkají, ale k vyloženému prolnutí tu nedojde. Já jsem tenhle film vnímal jako společenskou kritiku a kritiku politickou. Bohužel z mého pohledu se povedla jen ta kritika společenská v podání Roberta Redforda a Andrewa Garfielda. Kritika politická v podání Cruise a Meryl Streep promrhala svůj potenciál. Čekal jsem agresivní novinářsko-politickou přestřelku, ale dostalo se mi vlažného rozhovoru, který sice měl svoje záblesky, ale celkově mě zklamal. Třetí linie, která první dvě jaksi zastřešovala a zachycovala příběh dvou vojáků, měla asi zahrát na citovou strunu, ale u mě se to nepovedlo. Škoda. Redford měl výtečný nápad, ale ta realizace pokulhává. 60% (01.11.2009)

50%....Jak lví silou mobilizovat ovčí stádo... Technicky zručná a velmi svižná manipulace, která používá figurek na šachovnici k tomu, aby je dovedla do závěrečného rozestavění páně Redfordova světonázoru. Má jen jeden malý zádrhel. Je hloupá. Redford nabízí prefabrikované pravdy, vykrádá antické moudrosti a velmi neuměle se stylizuje do role sokratovského filozofa, který v dialogu nalézá poznání a osvicuje pravdu. K mudrci má daleko jako Hugo Chávez do Bushovy administrativy, svým omezeným černobílým pohledem a informačním deficitem připomíná Cruisova bezradného republikánského senátora, který stejně jako on naivně věří v jednoduchá řešení složitých problémů. Dalším problémem je patetičnost, která evokuje Baye, s tím rozdílem, že se bere smrtelně vážně, machiavellistický výběr faktů, který se hodí do do ideologického krámu, a všeobjímající povrchnost.... Přesto patří mezi filmy, u nichž se díky dynamickým prostřihům ani chvíli nenudíte a herci s výjimkou upachtěného Redforda(kde jsou ty časy, kdy mámil celuloid svou oduševnělou mužností...) vyplňují své formičky do okraje. Jenže co naplat, co se sebelepší formičkou, když je těsto řídké a nekvalitní. Zas jedna angažovaná hollywoodská hvězda se snaží prodat svůj názor širokému publiku za pomocí stejně zvrácených postupů, jimž se vysmívá u jiných, a totálně bezzubé nevyargumentované kritiky americké role na domácím i zaoceánském hřišti. Její flagelanství může vzbudit sympatie v lidech, jimž je jediná světová supervelmoc trnem v oku, ale myslící demokratický lichokopytník i republikánský chobotnatec (osel a slon jsou symboly oněch stran) se tomu svorně vysmějí. Nekritizuji Redfordův názor, ale způsob, jakým ho podává. Zažila jsem mnoho českých, evropských i amerických politologů, ale nikdo z nich nezapomněl, že se pohybují na poli politické vědy, nikoli agitace. Soudě dle ohlasů je to podívaná určená spíše pro kontinentální Evropany nazlobené na strýčka Sama, jehož mylně chápou jako rovnici Bushovský neokonzervatismus= USA, kteří to zbaští i s navijákem. V pořádku, je ji přáno, ale mně to vážně nestačí. V renomovaných britských i amerických periodikách film odstřelili svorně liberálové i konzervativci, právě pro onu mělkost a plytkost (27% kladných recenzí na RottenTomatoes), více informací dostanu i v několikaminutové relaci BBC nebo CNN. Pan Redford by si měl přečíst Zakariu, Huntingtona, Dahla, Kissingera a jejich akademické souputníky, ubrat agitace a přidat na kritickém myšlení. Takhle totiž nepřinesl do veřejné debaty jediný hlubší argument, neposunul ji ani o půlkrok. A to je škoda. I politický film lze totiž dělat s názorem, neklouzat po povrchu a nezanedbávat důkazní břemeno -viz Clooneyho brilantní Good Night and Good Luck nebo ze starších Všichni prezidentovi muži............. P.S. Ona fráze je samozřejmě Lions led by donkeys, alespoń dle historických pramenů. Maličkost, ale dokládá, jak je na tom Redford s respektováním faktů: http://www.learningcurve.gov.uk/greatwar/g4/ (10.11.2007)

Přesně takové filmy nemám rád. Na můj vkus se tam příliš moc plkalo. Cruisova snad nejhorší role, působil na mě takovým nijakým dojmem. Meryl Streep taky neměla příliš prostoru a Redford vypadal slizce, úlisně, pedofilně. Příliš americké, prvoplánově naivní. Líbila se mi akorát hudba a způsob narace. (26.04.2008)

Hrdinové a zbabělci jsou čistě diskuzním filmem, kdy všeobecné pravdy (a i svoje vlastní názory na věc) prezentují tvůrci skrze postavy. Hrdiny a zbabělce nelze příliš brát jako životné postavy, protože jsou spíše zhmotněním novinového článku, jakéhosi zamyšlení nad problematikou v Afghánistánu (i když - to bych lhal, spíše se jedná o postavení USA versus "ti teroristi", o politiku USA a vůbec o celkové myšlení tohoto "kmene"). Celý film se odehrává ve dvou místnostech, zoufale se snaží posadit postavy do jiného křesla, abychom se nedívali neustále na tu samou zeď a jeho třetí vyprávěcí rovina, akční berlička v podobě jednoho nepovedeného výsadku, je věru úplně nadbytečná. To samozřejmě nemůžu tvrdit o filmu jako celku, i když z něj nevypadne žádný závěr. Nebylo by lepší přečíst si dvoustránkovou úvahu v novinách? Ano, bylo, ale na Toma Cruise, Meryl Streepovou a možná i na toho Redforda narazí v půjčovně (o kině pochybuji) více lidí, než kterých by si na straně číslo 8, hned vpravo dole (hledej, šmudlo), za všemi těmi havárkami na dálnici, zakoupenými byty na Floridě a novém ksichtu Heleny Vondráčkové, přečetlo něco skutečně důležitého. (06.06.2008)

Povedený film o hodnotách každého z nás v dnešní době. Je to vlastně taková sonda do našich duší. Je zkrátka vidět,že dnešní člověk opravdu prostě líný. Robert Redford zde představil vyšperkované dialogy, které ani chvilku nenudí,samozřejmě pomáhá přesunování děje každou chvíli na jednu z několika ústředních postav. Každá postava je zahrána s chutí a velmi věrohodně. Cruise jako senátor je patřičně slizký a populistický. Streep jako novinářka zkušená a chvílemi až dotěrná. Redford v roli učitele je lahůdka. A nakonec opravdoví hrdinové v boji, kteří si zaslouží obdiv každého z nás co si doma raději pustíme film než abychom se někam trmáceli bojovat za naše ideály. (17.04.2008)