BrainStorm

Jirka Strach dokazuje v každém filmu, že má nevšední režisérský talent. Rád bych viděl nějaký jeho film bez označení "televizní". Ač může být Brainstorm sebevíc vykradačský (Čas probuzení či převzaté scénky z Rainmana), jedná se na české poměry o nevšední dílko s minimem kazů, maximem hereckých výkonů a příjemným magičmem v postavě Pavla Lišky. (17.08.2011)

Zoufalá rodinka, která se ale vždy tak nějak dokáže nadechnout pro lepší příští. Soukromý psycholog, který velmi pozvolna rekonstruuje dům, ze školy vyhozená pubertální dcera, bývalá manželka, která ráda zvyšuje hlas, mladá přítelkyně, stařeckou demencí postižený otec. A jeden lék se zázračnými účinky. Možná je to celé prvoplánové a poměrně jednoduché, ale Marek Epstein tehdy při psaní disponoval nespornou lehkostí a bystrostí, nabízel sympatické hrdiny i ze života solidně odpozorované situace. A tím, jak jeho hvězda stoupala (režiséra Jiřího Stracha pochopitelně také), dokázal k sobě přivábit i velmi schopné herce. Brzobohatého a Trojana obzvlášť. Ostatně spojení Epstein+Trojan dokonale funguje (televizní Osmy, Ve stínu, Václav), jen tak dál!! (01.03.2016)

Po všech stránkách smekám. Takový švih kdyby aspoň z poloviny měly současné české filmy. Celé je to jedna velká katarze a to nemluvím jen o samotném filmovém textu. Strach, Epstein, Trojan a Brzobohatý na plátno! Přesně v tomto složení, bez Vejdělků a jemu podobných! PS. I po druhém zhlédnutí vynikající. (23.03.2008)

BRAINstorm- zvyšuje duševní kapacitu. Vzhledem k tomu, že vlivem stárnutí..... Takovej obyčejnej film, který v několika momentech dokáže pohladit na duši. Koncert pro R. Brzobohatýho, kolem kterého všichni hrají civilněji, než by člověk po všech těch podivných filmech očekával. A jednoznačné maximum si ukradl P.Liška ve své miniroličce. Člověk si ani nevšimne, že se tu řeší (mnou nenáviděné) vztahy. Lhát a zpívat se prostě musí umět! Pro kino by to asi potřebovalo kapku doladit, ale jako TV film to beru! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, proč se z lidí stávají ,,mišuge“. 2.) Nevím, jestli mám převzít zásilku, kterou jsem si neobjednal. 3.) Mám mladou milenku a pubertální dceru (a ještě se nepotkaly). 4.) Nevím, proč je dobré umět výborně lhát. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (11.09.2010)

Takhle to vypadá resp. dopadá, když člověk píše resp. režíruje to, co dobře zná aneb další důkaz, že ty nejsilnější příběhy píše život sám. Pouze s poznámkou, tohle bych čekal od pánů o generaci starší a nikoliv mladíků M. Epsteina resp. J. Stracha. Ať už nažito resp. na vlastní kůži zažito nebo pozorně odpozorováno, smekám pánové. Pár dialogů (možná) šustí papírem a osobně bych uvítal (ve vedlejších rolích) nikoliv sázku na (přesycenou) jistotu, ale svěží vítr v podobě neokoukaných tváří (zde si to o to přímo říkalo) a nesednul mi zcela (narozdíl od místní většiny) pokus o jakýsi přesah v podobě andělského messengera P. Lišky, to jsou však malé pihy na kráse a hlavně věc osobního vkusu. Ostatně někdo pihy rád. Vše ostatní bez větších námitek, tj, (ne)příjemně civilní, s přehledem (ústředním trojlístkem Brzobohatý-Trojan-Chýlková) zahrané, neprvoplánové, laciných gest prosté, s nadhledem odvyprávěné a vkusně, se správným timingem, odlehčené. Zdá se to tak jednoduché že? Tak mi někdo řekněte (vysvětlete), proč četnost těchto případů, nápadně kopíruje počet abstinenčních dnů bonvivánského aligátora z Vysočiny?! P.S. je nesmírným zážitkem (potěšením), vidět po dlouhé době Radka Brzobohatého (zdravím tam nahoru) v roli, které byl hoden resp. byla hodna jeho kvalit. 80% (02.10.2013)