BrainStorm

Pohádka pro dospělé, kterak čecháček co si posral život k relativnímu štěstí došel. Jediné co mi vadilo je Strachova známá úchylka do každé (každičké!) role nacpat co nejznámějšího herce. To je tak strašně... Laciné a kontraproduktivní, až to hezké není. Zatímco v Andělu páně to mělo opodstatnění, tady tedy ani v nejmenším. Na druhou stranu je potěšující vidět, že i když všechny role papírově obsadíte přesně jak by každý čekal (tedy každému jeho škatulku, to tu nemá nikdo dost odvahy nechat Trojana hrát také trochu jiný typ rolí?), tak pokud mají dotyční co hrát, tak hrát setsakra umí. (04.10.2009)

Přesto, že se nemohu ubránit mírné podobnosti(alespoň ze začátku) s filmem Shrink (2009,Kevin Spacey v hl.r.) tak mě to zaujalo. Bude na tom asi dost pravdy, že skvělé vedení dobrým režisérem hodně záleží na konečném výsledku nejen hereckém ale celkovém dojmu z filmu. Dobré vedení je poznat na tom, že film lahodí oku, nikde se neobjevuje žádná tříska, která by se divákovi zadřela nepěkně pod nehet. Líbila se mi ta myšlenka, že by člověk mohl alespoň částečně napravit to, co napáchal za svůj život a měsíc tak strávit s blízkými po procházkách a příjemných posezeních u šálku kávy a nebo čaje. Moc se mi líbila mini role herce Pavla Lišky, který vlastně doručil zázračný lék, který prodlužuje život. A jakkoliv zněl obsah připitoměle tak film stál opravdu za pozornost. (01.03.2013)

Tady jsem vůbec neměl Strach do čeho jdu,  poněvadž pan režisér není žádným Trojanem ani jiným virem českého filmu, ale točí jednu pohádku  za druhou. Jednu skutečnou, druhou kvalitativní.  Po pár minutách mě měl zase na lopatě a byl jsem zase Brzobohatý na skvělý filmový zážitek z mile sehraného příběhu o stárnutí bilancování a rodinných hodnotách(ne těch v současnosti politizovaných, díkybohu). A v žánrech tu zase řádila Liška a chybí tam mysteriozní, Ramba na Vás administrátoři!  A do teď se nemůžu rozhodnout, jestli mě tu spíš přitahovala krásná a mladá Táňa Pauhofová nebo rovněž krásná, ale zralá Ivana Chýlková.  To abych se k tomu tedy někdy zase Navrátil. (30.09.2022)

Ono, vážení, není vůbec špatný, když Liška dává dobrou noc. A když k tomu přihodí nějaký ten senilně-sentimentálně-momentální vyprošťováček, pěkně zamíchá s nevalně rozehranou partií hlavního hrdiny (dvě ženské, dvě hypotéky, dvě nezbedný děcka, to je skoro na mašli). A já se u toho několikrát od srdce zasmál, což mi nyní přijde maximálně vhod ! (zvýšená teplota, krk bolí jak po spolknutí českého specializovaně antiupířího česneku a nálada na teplotním bodě, při němž si Rusáci zapínají vrchní knoflíčky u košile/sarafánu). A stačilo by někdy v životě, když se vše vyvíjí totálně k prdu, tak málo. Tohle jsou příběhy, které mě baví. Ne zachraňování světa a hormoning (do této škatule patří všechny filmy o tokání zaměňující jej s nekonečnou láskou), ale toto - "nerozumím tomu, jak jsem žil". Já taky ne. V jednoduchosti je krása. Vlastně celý tento film je pro mě, jako bych zavedl řeč na téma, které mě zajímá. A já si mohu popřemýšlet, pousmát až zasmát, někdy i oddechnout (ženskou mám jednu, hypotéku žádnou, to není tak zlý ne?). A nemám, co bych vytknul. Protože s nadhledem a vtipem zpracovat víceméně závažné téma, to je jako s tím lhaním a zpíváním, že? Já bych teda neuměl ani jedno (neumím režírovat ani fotbal svých malých bratranců), ani druhé (naposledy, když jsem lhal, vyšel z toho pěkně nepovedenej dýchánek), ani třetí (zpívat? Ne, ušetřím středoevropský letový prostor kolapsu). Ortel: výborně napsané, výborně zrežírované, výborně zahrané, výborně sledovatelné. Když to zprůměruju, vyjde mi známka: výborné. A ROMing bych v kině taky nerozdýchal. Jirko, prosím tě, mohl bych si u tebe objednat na stáří asi tunu dvě takových medikamentů??? Já jen že bych, víš jak....:) (06.01.2015)

Další z řady velice slušných filmů Jiřího Stacha, tentokrát i s trochou tajemna. Výborní herci a zajímavé téma, mě zaujali hned od začátku, ale film, jakoby stál na místě a po celou dobu se nijak zvlášť nerozjede a nemá žádné vyloženě pamětihodné scény. Na jedno podívání ale rozhodně neurazí a v rámci české tvorby se pořád jedná o silný nadprůměr. (27.08.2019)