Prípad číslo 39

Ani nevím, jak jsem se k tomuto filmu vlastně dostal. Na horory výhradně nekoukám, většinou mě nebaví a ano, bojím se u nich jak malé dvouleté dítě, které si zrovna nasralo v kolébce a čeká až ho sežere kostlivec s kloboukem ze skříně. Ale tohle bylo v pohodě. Teda, párkrát jsem si do gatí cvrnkl, to určitě jo, ale nic zase tak strašného. Docela ucházející herecké výkony. René mi občas přišla ale možná taková až moc nucená, zatímco Jodelle mi naháněla strach už při prvním pohledu. Pěkně natočený atmosferický horor, který mě bavil. (27.12.2015)

Teda čekal jsem mnohem lepší a drsnější horor. Jediné, co jsem věděl o tomto filmu, že je srovnáván s Orphan. Srovnávat to nelze, protože Orphan je o mnoho tříd lepší ve všech filmových ohledech. Renée nic moc nepředvedla. Její herecké vystupování je mi nesympatické, a na její obličej se fakt nedá dívat. Avšak i její malá kolegyně se nijak herecky nepředvedla. Pointa filmu je sice zajímavá, ale nedotažená. Pár hororových momentů (trouba ve větším provedení, sršni apod.) to taky nezachrání, protože ten digitál je až moc viditelnej. Tak mi nakonec zbývá pochválit jen výkony původních rodičů a scény kolem nich. Celkově mám z toho takový pocit, že jsem právě dokoukal docela průměrné hororové béčko a to mi nestačí. Já hororový maniak chci víc, mnohem víc něž jen to. 3/10 (30.07.2010)

Po "Apaloose" je to v krátké době podruhé, co mne Renée svým herectvím zrovna moc neuchvátila. Jodelle byla sympatická, ale na svoji roli až moc - pořád jsem v ní viděl spíš roztomilou holčičku než démona, co se do ní údajně vtělil... Ale pokud si chcete před spaním (ideálně v pozdních nočních hodinách jako já) užít trochu filmového napětí, "Případ číslo 39" vás určitě nezklame. Minimálně jedna lekačka je opravdu infarktová... (07.07.2010)

Na úvod musím říct, že je mi Renéé Zelvégrová z nějakého důvodu nepříjemná. To je samozřejmě spíš můj problém než její, jen si pak filmy s ní moc neužívám, resp.  líbí se mi jich jen málo. V tomhle určitě jsou povedené věci (mouchy! mouchy!!!!), ale jako celek tomu trošku chybí drive a taky chování hlavní hrdinky ve druhé půlce filmu nedává místy moc smysl. (15.08.2022)

Prvá polovica, keď nie je jasné, v čom je problém, keď sa film tvári ako psychologický, je v poriadku. S nástupom prvej hororovej scény (spomienka na Candymana) je jasné, akým smerom sa film uberie a čo možno ďalej od neho očakávať. To by bolo tiež v poriadku, ak by mala hlavná postava za sebou nejakú mytológiu, niečo, čoho by sa bolo chytiť. Takto sledujeme iba tupé nezmyselné besnenie v solídnej réžii a za pomoci zainteresovaných hercov, ktorí si myslia, že myšlienky filmu, "treba sa dostatočne starať o deti, ale netreba ich rozmaznávať, zlo je v nás", alebo niečo v tom zmysle, všetok ten humbuk okolo ospravedlňuje. Orphan je po všetkých stránkach podarenejší a hlavne nie je mysteriózny, čiže je uveritelnejší a tým pádom áčkovejší. Pre mňa bol poslednou kvapkou trpezlivosti dvojhlas, ku ktorému výborne pasoval neuveriteľne klišovitý záver. VIDENÉ ZNOVA 4/20: Tak som dal tomuto hororíku novú šancu a veľa sa toho na mojom úsudku nezmenilo. Každopádne zvyšujem hodnotenie vďaka zopár výborným scénam, kde vedie Cooper v kúpeľni, prípadne strašiak v šatníku. Je ale večná škoda, že mladá občas ukáže svoju skutočnú CGI tvár a že sa príbeh nedá vyložiť dvoma spôsobmi, ale je doslovný. (08.04.2013)